Povinné kvóty na přerozdělování uprchlíků v Evropské unii jsou mrtvým konceptem. Česká republika ale ve vysvětlování svého odmítavého postoje mohla postupovat rozumněji, jako třeba Slovensko, a nemusela by se nyní s Polskem a Maďarskem zpovídat před evropským soudním dvorem. Uvedl to ve čtvrtečním pořadu Interview ČT24 místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti).
Protože se v současnosti žádná migrační krize neodehrává, má Kolaja za to, že je ten správný čas, aby si členské státy EU mezi sebou vyjasnily, jaký přístup by Evropa k přijímání uprchlíků obecně měla zaujmout.
„Systém kvót, který Česká republika jako jedna ze zemí rozporovala, je v tuto chvíli politicky mrtvý. To je také jeden z důvodů, proč tu diskusi v tuto chvíli otevřít,“ soudí europoslanec za Piráty.
Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonová ve svém stanovisku uvedla, že Česko, Polsko a Maďarsko nesplnily povinnosti plynoucí z právních předpisů EU, když se odmítly zapojit do systému přerozdělování uprchlíků.
Příklad Slovenska ukazuje cestu
Evropská komise zažalovala trojici států předloni v prosinci s cílem domoci se dodržování unijního práva. Pohled generálního advokáta není pro soud závazný, soudci se jím ale často při rozhodování řídí.
Program původně odmítalo také Slovensko, žalobě se však vyhnulo tím, že nakonec přijalo nevelkou skupinu uprchlíků. Právě příklad Slovenska považuje Kolaja za rozumnější.
„Proti Slovensku žaloba vedená nebyla, přesto nepřijalo více než několik málo uprchlíků. Takže si myslím, že celá situace se v politické rovině dala vést o něco lépe, aby Česká republika před soudním dvorem neskončila,“ prohlásil v Interview ČT24.
Unijní státy program povinného přerozdělování zavedly v roce 2015 s cílem odlehčit Řecku a Itálii, kam v době vrcholící migrační vlny proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Česko spolu s Polskem a Maďarskem se však nechtělo k systému připojit mimo jiné s argumentem, že rozhodovat o záležitostech týkajících se vnitřní bezpečnosti je výlučně v jejich kompetenci.
Británie by měla požádat o dlouhodobý odklad
Kolaja jako místopředseda Evropského parlamentu v rozhovoru také zhodnotil odcházení Velké Británie z Evropské unie – vnímá brexit jako evergreen. „Už několikrát bylo datum odchodu Spojeného království odložené. Vždy jsme svědky toho, že ke konci toho termínu, nebo když se termín blíží, se rozhoří obrovské diskuse, jsou veliké palcové titulky v novinách a řeší se, zda se to stihne, nebo ne. To byl také tento případ ke konci října,“ řekl.
Konec seriálu zvaného brexit považuje Kolaja za nejasný, kdy se může stát naprosto cokoli. Má za to, že kdyby se Británie rozhodla požádat o dlouhodobé odložení brexitu do konce funkčního období nové Evropské komise a parlamentu, pomohlo by to oběma stranám. „Ne pouze na další tři měsíce. A na konci ledna bude následovat opět chaos ohledně toho, zda se to stihne, nebo ne,“ dodal místopředseda Evropského parlamentu za Piráty.
Celý rozhovor si můžete pustit ve videu.
