Stránky na Facebooku odkryly své autory. Chyba, na kterou čekali novináři po celém světě

Sledující to většinou nevědí a případně to jenom tuší, pátek 10. ledna se ale mohli přesvědčit všichni – Facebook odkryl, kdo stojí za kterou stránkou. Technická chyba sociální sítě se stala příležitostí zejména pro novináře, nejen ti čeští ihned spustili pátrání, jaké osoby na síť jménem politiků, celebrit, organizací nebo dezinformačních webů píší. Téma pro nedělní Newsroom ČT24.

Chyba trvala jen pár hodin a Facebook během nich v historii úprav zobrazoval, kdo příspěvek napsal nebo kdo ho upravil. Za normálních okolností jsou tyto údaje skryté, a pokud autor příspěvek sám nepodepíše, nikdo nezjistí, kdo ho na stránku napsal.

Novináři si tak definitivně potvrdili, že například facebookový profil premiéra Andreje Babiše spravuje jeho marketingový specialista Marek Prchal. A kromě něj ještě desítka dalších lidí z tiskového odboru hnutí ANO a vlády. 

„Je v pořádku, že na to má PR tým, politici to mají všude po světě. Proč ten tým potom stránku vypnul, je daleko zajímavější otázka,“ říká novinář Petr Koubský z Deníku N. Než chybu Facebook zase odstranil, místo příspěvků byla totiž na profilu Andreje Babiše oznámení, že je stránka nedostupná.

 „Mám dojem, že se vylekali, že mu to poruší pracně budovanou image lidového premiéra, který se osobně obrací k voličům a dokáže s nimi komunikovat jejich řečí,“ doplňuje Koubský.

Hon na dezinformátory

Víc než premiérův účet některé novináře zajímalo, kdo ve skutečnosti šíří manipulativní zprávy. A tak zjistili, že například za Aeronet píše na Facebook Dylan Taylor – tedy uživatel, který založil profil na falešné jméno.

„Provozovatelé dezinformačních webů jsou většinou velmi profesionální a dovedou svou identitu ukrýt pod falešné facebookové účty, které by podle pravidel Facebooku vůbec neměly existovat, ale nijak zvlášť se to nekontroluje,“ komentuje to Koubský.

„Je paradoxní, že některé stránky nemají uvedeny nikoho, kdo by je spravoval. A přitom je to tak důležitý zdroj,“ říká marketingový specialista Jakub Horák.

Pátrání ale nebylo úplně bez úspěchu. Novináři z Deníku N například vystopovali manažerku sociálních sítí z ruské vládní tiskové agentury, která na českém Facebooku píše za Sputnik. Aktuálně.cz objevilo spojení mezi stránkou zesměšňující ekology Greenpiss a jedním ze zaměstnanců chvaletické elektrárny. Server Manipulátoři.cz pak našel souvislost mezi profilem Tomia Okamury a kontroverzním webem EUportal.

Facebook jako tiskový odbor

Ve světě novináři také odhalili, kdo stojí za příspěvky švédské aktivistky Grety Thunbergové, Hillary Clintonové nebo Vladimira Putina. I jim spravují sítě profesionálové, kteří místo příspěvků v podstatě píšou tiskové zprávy.

„Je otázka, jestli se Facebook nestává v dnešní době spíše médiem a médium je zodpovědné za to, co publikuje. Minimálně by ti lidé měli být pod tím názorem podepsaní, a to se v případě stránek neděje,“ říká Jakub Horák, který vedl stránky některým českým politickým stranám.

„Co slyšíme ze sociálních sítí, není autentický hlas politiků a jiných významných osobností. Chyba připomněla, že to je profesionální činnost, která je velice pečlivě řízená a promyšlená, aby vyvolávala přesně tu image, kterou vyvolávat chce,“ doplňuje novinář Koubský.

Chybu Facebook ještě ten den opravil. Teď už jsou skuteční autoři jednotlivých stránek zase skrytí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 5 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...