Stát půjčí energetické společnosti ČEZ až 74 miliard korun pro zálohy na burze

Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy eur (v přepočtu více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.

„Společnost ČEZ podepsala s ministerstvem financí úvěrovou smlouvu v objemu až tři miliardy eur. Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici. Ta je nyní na rekordně vysoké úrovni, nicméně v důsledku extrémních změn cen plynu a elektřiny je třeba se připravit na další mimořádný růst finančních prostředků pro zajištění obchodů s energetickými komoditami v nadcházejících měsících,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Podobnou pomoc podle něho poskytuje energetickým firmám například Německo. Stát tak pomůže s financováním případného nárůstu takzvaných margin požadavků v případě extrémní volatility na trhu energetických komodit, ke kterému by mohlo dojít například v souvislosti s úplným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Podle Kříže jde tak o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize.

Načerpá dvě miliardy eur

„Již nyní jsme svědky vysokého růstu cen energetických komodit včetně elektřiny v důsledku snižování dodávek plynu z Ruska a očekávané provozní odstávky plynovodu Nordstream 1. Lze předpokládat, že během léta a podzimu, kdy bude sílit tlak na doplnění plynových zásobníků v celé Evropě, bude trh na omezení nebo přerušení dodávek plynu ještě citlivější,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Na základě nově uzavřené úvěrové smlouvy společnost ČEZ předpokládá, že v nejbližších dnech načerpá celkem dvě miliardy eur (téměř padesát miliard korun). Zbývající až jednu miliardu eur bude ČEZ moci čerpat do pěti dnů od požádání o čerpání se splatností tři měsíce, přičemž tuto část lze čerpat opakovaně na principu takzvaného revolvingového úvěru.

ČEZ měl už na konci letošního března k dispozici 84,5 miliardy korun (zhruba 3,4 miliardy eur) na účtech a v komitovaných úvěrových linkách, aby byl schopen flexibilně reagovat na měnící se požadavky na zajištění obchodů na burze.

„Od začátku roku posilujeme likviditu společnosti ČEZ. Jakkoliv patří takové množství likvidity k rekordním za celou dobu existence ČEZ, stejně jako ostatní evropské energetické společnosti se musíme připravit i na možnost úplného zastavení toku plynu z Ruska do Evropy. To je situace, která nemá v historii obdoby. Předpokládáme, že potřeba financování margins by se v takovém případě mohla i zdvojnásobit,“ řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Novák již v květnu řekl, že zálohy energetické společnosti ČEZ na burze dosáhly během března výše zhruba sto miliard korun. Na maximu byly v období 7. až 8. března. Důvodem jsou extrémně vysoké ceny energií. Finanční zálohy nutné pro obchodování s elektřinou činily v květnu asi šedesát miliard korun, před krizí to byly jednotky miliard. ČEZ tak musel v krátké době sehnat zhruba polovinu svého ročního obratu ve volných penězích, aby je složil jako zálohu na burze.

ČEZ prodává na tři roky dopředu

Elektřina se na burze obchoduje na různá období dopředu. Například ČEZ prodává elektřinu na tři roky dopředu, tedy většina elektřiny na letošní rok je prodaná za výrazně nižší ceny, než jaké jsou aktuální. Rozdíl v tehdejší prodejní a současné ceně na burze musí ČEZ denně vyrovnávat pro případ, že by nebyl schopen před lety prodanou elektřinu dodat.

Obchodník, který od ČEZ elektřinu koupil, by poté od burzy získal zpět peníze, za které elektřinu pořídil. Navíc by obdržel složenou zálohu, která mu vyrovná rozdíl mezi tehdejší a současnou cenou, za kterou by musel elektřinu nakonec nakoupit, pokud by ČEZ nedodržel svůj závazek. Jde tak o jištění obchodníka, aby se kvůli nedodržení závazků prodávajícího nedostal do ztráty.

Systém záloh je rozdělený na dvě části, jedna část vyrovnává denní výkyvy cen, druhá jistí maximální možný očekávaný výkyv ceny. Druhá část záloh je složená v depozitu a mění se podle volatility trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPoptávkovou dopravu využívá stále více lidí, výhody přináší cestujícím i obcím

Zájem o hromadnou dopravu na objednání roste. V České republice funguje již v jednadvaceti oblastech a expandovat má i nadále. Například ve středních Čechách by mělo být do dvou let pokryto území celého kraje. Místo je v mikrobusech možné rezervovat v aplikaci nebo zavoláním. Služba, kterou nejčastěji využívají studenti a senioři, má u klientů pozitivní ohlasy.
před 11 mminutami

Vláda hledá cesty na snížení schodku rozpočtu. Přišla s daní pro rafinérie

Daň pro rafinérie, seškrtání dávek pro ukrajinské uprchlíky, zvýšení mýta a daní z některých neřestí. Vláda skládá opatření, kterými chce v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu. Kabinetem schválený plán počítá s deficitem 386 miliard, nejvyšším od covidu. Kombinace úspor a nových příjmů by ho měla snížit o 20 miliard. Kabinet chce potřebné úpravy prosazovat postupně – na rozdíl od minulých volebních období tak nepůjde o jeden konsolidační balíček.
před 9 hhodinami

Ve Zlíně se na koalici dohodli zastupitelé za STAN, Zlín 21 a trojblok menších uskupení

Zlín povede koalice hnutí STAN, Zlín 21 a trojbloku, který tvoří ODS, Společně pro Zlín a Zlín Srdcem s Piráty. Koaliční smlouvu chtějí podepsat za týden, řekla v neděli večer po jednání novinářům lídryně STAN Věra Stojar. Post primátora připadne STAN či Zlín 21, hnutí o tom budou ještě jednat. Koalice bude mít 29 mandátů v zastupitelstvu s 41 členy.
před 10 hhodinami

Malá a Šťastný nevyloučili opět pevné hlasování o veřejnoprávních médiích. Šebelová chce debatu

I během druhého čtení zákona o změně financování veřejnoprávních médií je koalice připravená přistoupit k hlasování v pevně stanovený čas. V Nedělní debatě ČT se na tom shodli předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá a šéf klubu Motoristů a ministr pro sport Boris Šťastný. Ještě v sobotu přitom premiér Andrej Babiš (ANO) na Nově řekl, že druhé čtení zákona ve sněmovně nebude koalice omezovat. Předsedkyně poslanců STAN Michaela Šebelová míní, že pokud by to koalice myslela s veřejnoprávními médii vážně, návrh zákon stáhne. Debata se podle ní musí vést pořádně. Diskusi moderovala Jana Peroutková.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Šťastný bude s dalšími ministry jednat o účasti ruských týmů na hokejových šampionátech

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný bude jednat s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (oba Motoristé), ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO) a zástupci hokejových svazů o důsledcích účasti ruských týmů na hokejových šampionátech, o které rozhodl Sportovní arbitrážní soud (CAS). Řekl to v Nedělní debatě České televize. Šťastný už v pátek odeslal oficiální protest proti rozhodnutí CAS.
před 16 hhodinami

Zemřel textař, skladatel a rozhlasový režisér Pavel Žák, bylo mu 85 let

Zemřel textař, skladatel a rozhlasový režisér Pavel Žák. Autorovi české populární hudby, který napsal například texty k populárním písničkám, jako jsou Holky z naší školky či Duhová víla, bylo 85 let. Zemřel v neděli v Praze, uvedl jeho syn Přemysl Žák. Hudebník spolupracoval také s Hanou Hegerovou, Helenou Vondráčkovou, Marií Rottrovou či Karlem Černochem.
před 17 hhodinami

Průzkum: Financování veřejnoprávních médií ostře dělí voliče vlády a opozice

Změna financování České televize a Českého rozhlasu i způsob jejího projednávání ve sněmovně ostře dělí nejen vládu a opozici, ale také jejich příznivce. Tři čtvrtiny voličů vládních stran si myslí, že navrhované snížení rozpočtu obou veřejnoprávních médií po zrušení poplatků je správné, zatímco 71 procent stoupenců opozičních uskupení plánované škrty odmítá. Ukázal to průzkum agentury NMS pro server Novinky, který se konal 26. a 27. října, pár dní po vyostřeném nočním jednání v dolní parlamentní komoře.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o změnách v definici závislé práce

Vládní návrh zákona o platformové práci vyvolává kritiku kvůli plánovaným změnám v definici závislé práce. Podle odborů, odborníků i části opozice by mohl vést k legalizaci 70 až 90 procent případů takzvaného švarcsystému, oslabit ochranu zaměstnanců a připravit stát o část příjmů. Ministerstvo práce kritiku odmítá. Poslankyně Irena Ferčíková Konečná (Zelení, klub Pirátů) označila v Událostech, komentářích z ekonomiky návrh za největší zásah do pracovního práva za posledních třicet let. Směrnice měla podle ní zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících pro digitální platformy, navrhované změny však mohou vést k jejich zhoršení. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza míní, že nejde o redefinici závislé práce, ale o zpřesnění jejích stávajících znaků. K tématu hovořil také analytik PAQ Research Jonas Kreisinger. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.