Stát půjčí energetické společnosti ČEZ až 74 miliard korun pro zálohy na burze

Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy eur (v přepočtu více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.

„Společnost ČEZ podepsala s ministerstvem financí úvěrovou smlouvu v objemu až tři miliardy eur. Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici. Ta je nyní na rekordně vysoké úrovni, nicméně v důsledku extrémních změn cen plynu a elektřiny je třeba se připravit na další mimořádný růst finančních prostředků pro zajištění obchodů s energetickými komoditami v nadcházejících měsících,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Podobnou pomoc podle něho poskytuje energetickým firmám například Německo. Stát tak pomůže s financováním případného nárůstu takzvaných margin požadavků v případě extrémní volatility na trhu energetických komodit, ke kterému by mohlo dojít například v souvislosti s úplným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Podle Kříže jde tak o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize.

Načerpá dvě miliardy eur

„Již nyní jsme svědky vysokého růstu cen energetických komodit včetně elektřiny v důsledku snižování dodávek plynu z Ruska a očekávané provozní odstávky plynovodu Nordstream 1. Lze předpokládat, že během léta a podzimu, kdy bude sílit tlak na doplnění plynových zásobníků v celé Evropě, bude trh na omezení nebo přerušení dodávek plynu ještě citlivější,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Na základě nově uzavřené úvěrové smlouvy společnost ČEZ předpokládá, že v nejbližších dnech načerpá celkem dvě miliardy eur (téměř padesát miliard korun). Zbývající až jednu miliardu eur bude ČEZ moci čerpat do pěti dnů od požádání o čerpání se splatností tři měsíce, přičemž tuto část lze čerpat opakovaně na principu takzvaného revolvingového úvěru.

ČEZ měl už na konci letošního března k dispozici 84,5 miliardy korun (zhruba 3,4 miliardy eur) na účtech a v komitovaných úvěrových linkách, aby byl schopen flexibilně reagovat na měnící se požadavky na zajištění obchodů na burze.

„Od začátku roku posilujeme likviditu společnosti ČEZ. Jakkoliv patří takové množství likvidity k rekordním za celou dobu existence ČEZ, stejně jako ostatní evropské energetické společnosti se musíme připravit i na možnost úplného zastavení toku plynu z Ruska do Evropy. To je situace, která nemá v historii obdoby. Předpokládáme, že potřeba financování margins by se v takovém případě mohla i zdvojnásobit,“ řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Novák již v květnu řekl, že zálohy energetické společnosti ČEZ na burze dosáhly během března výše zhruba sto miliard korun. Na maximu byly v období 7. až 8. března. Důvodem jsou extrémně vysoké ceny energií. Finanční zálohy nutné pro obchodování s elektřinou činily v květnu asi šedesát miliard korun, před krizí to byly jednotky miliard. ČEZ tak musel v krátké době sehnat zhruba polovinu svého ročního obratu ve volných penězích, aby je složil jako zálohu na burze.

ČEZ prodává na tři roky dopředu

Elektřina se na burze obchoduje na různá období dopředu. Například ČEZ prodává elektřinu na tři roky dopředu, tedy většina elektřiny na letošní rok je prodaná za výrazně nižší ceny, než jaké jsou aktuální. Rozdíl v tehdejší prodejní a současné ceně na burze musí ČEZ denně vyrovnávat pro případ, že by nebyl schopen před lety prodanou elektřinu dodat.

Obchodník, který od ČEZ elektřinu koupil, by poté od burzy získal zpět peníze, za které elektřinu pořídil. Navíc by obdržel složenou zálohu, která mu vyrovná rozdíl mezi tehdejší a současnou cenou, za kterou by musel elektřinu nakonec nakoupit, pokud by ČEZ nedodržel svůj závazek. Jde tak o jištění obchodníka, aby se kvůli nedodržení závazků prodávajícího nedostal do ztráty.

Systém záloh je rozdělený na dvě části, jedna část vyrovnává denní výkyvy cen, druhá jistí maximální možný očekávaný výkyv ceny. Druhá část záloh je složená v depozitu a mění se podle volatility trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 8 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 8 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 10 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.