Apple dostal od Evropské komise kvůli streamování hudby pokutu 1,8 miliardy eur. Bude se bránit

Americká technologická společnost Apple dostala od Evropské komise (EK) pokutu více než 1,8 miliardy eur (přes 45 miliard korun). Sankce je za to, že Apple bránil službám pro streamování hudby informovat uživatele o možnostech platby mimo svůj obchod App Store.

Apple hodlá rozhodnutí napadnout u soudu. Je to pro něj první pokuta, kterou od antimonopolního orgánu Evropské unie dostal.

Vyšetřování odstartovala stížnost, kterou v roce 2019 podala na Apple švédská streamovací služba Spotify.

Apple po desetiletí zneužíval své pozice, tvrdí Vestagerová

„Apple po desetiletí zneužíval svého dominantního postavení na trhu distribuce aplikací pro streamování hudby prostřednictvím obchodu App Store,“ uvedla komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. „Dělal to tím, že omezoval vývojáře v informování spotřebitelů o alternativních a levnějších hudebních službách dostupných mimo ekosystém Applu. To je podle antimonopolních pravidel EU nezákonné,“ dodala.

Spotřebitele to nepoškodilo, brání se Apple

Apple rozhodnutí EU kritizuje a hodlá je napadnout u soudu. „Rozhodnutí bylo přijato navzdory tomu, že Evropská komise nezjistila žádné věrohodné důkazy o škodách pro spotřebitele. Ignoruje realitu trhu, který prosperuje, který je konkurenční a který rychle roste,“ uvedla americká firma ve sdělení, z něhož cituje agentura Reuters.

Apple dodal, že největší přínos z tohoto rozhodnutí bude mít firma Spotify. Její představitelé se s lidmi z EK setkali v této záležitosti více než pětašedesátkrát, uvedl Apple.

„Dnešní rozhodnutí, paradoxně ve jménu hospodářské soutěže, jen upevňuje dominantní postavení úspěšné evropské společnosti, která je na trhu s digitální hudbou jednoznačným lídrem,“ dodal Apple. Spotify má na evropském trhu se streamováním hudby podíl 56 procent.

Odstrašující částka činí 1,8 miliardy. Komise ji použila poprvé

Při stanovení výše pokuty EK zohlednila délku trvání a závažnosti protiprávního jednání a celkový obrat a tržní kapitalizaci Applu. V potaz vztala i skutečnost, že Apple v rámci správního řízení předložil nesprávné informace. K základní částce pokuty pak přidala paušální částku jako odstrašující prostředek, protože významná část škody způsobené jednáním Applu byla nepeněžní.

Vestagerová upřesnila, že celková pokuta činí 1,84 miliardy eur, což je 0,5 procenta celosvětového obratu Applu. Z toho 1,8 miliardy eur je odstrašující částka, kterou EK použila při stanovení pokuty poprvé. Komise může podle svých pravidel uložit pokutu až do deseti procent z celosvětového obratu sankcionované firmy.

Americký konkurent Google, na rozdíl od Applu, dostal od EK v uplynulých letech už tři antimonopolní pokuty v celkové výši přes osm miliard eur.

Brusel připravil pravidla proti velkým technologickým firmám

Apple se zároveň snaží urovnat jiné antimonopolní vyšetřování v EU a nabídl zpřístupnění svých mobilních platebních systémů konkurentům. EK si už vyžádala zpětnou vazbu od konkurentů a uživatelů a nabídku pravděpodobně přijme bez vyměření pokuty.

Nynější pokuta pro Apple přichází ve stejném týdnu, kdy začnou platit nová pravidla EU, jejichž cílem je zabránit velkým technologickým společnostem ovládat digitální trhy.

Takzvaný Akt o digitálních trzích (DMA) má začít platit ve čtvrtek a stanovuje firmám jako Apple, Meta Platforms, Alphabet či ByteDance – označovaných jako gatekeeper – povinnosti a zákazy pod hrozbou vysokých pokut. Gatekeeper je vlivný podnik, jenž významně ovlivňuje provoz internetu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 15 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 21 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...