Sněmovna dokončila první čtení novely zákona o elekronické evidenci tržeb. Má mimo jiné rozšířit evidenci na další obory. Opozice požadovala zamítnutí návrhu. Kromě toho také dolní komora schválila vládní novelu zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Tyto kontroly tak zřejmě nově zahrnou také dobrovolné svazky obcí a jejich příspěvkové organizace a Správu železniční dopravní cesty.
Novela zákona o finanční kontrole reaguje na směrnici EU, která požaduje zavést systém řízení a kontroly veřejných financí u všech subjektů veřejné správy. Proto je podle podkladů nynější právní úprava nedostatečná. V souladu se směrnicí se tak rozšiřuje okruh orgánů veřejné správy, na které zákon o finanční kontrole dopadá. Nově je to i dobrovolný svazek obcí, příspěvková organizace dobrovolného svazku obcí a státní organizace Správa železniční dopravní cesty.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla, že jde jen o technickou novelu. Již dříve uvedla, že Česko dostalo už před čtyřmi lety upozornění, že v této oblasti evropskou legislativu plně nepřejalo. Novelu je proto podle ní nutné schválit co nejdříve.
„Smyslem požadavku Evropské unie je zajistit dostupnost spolehlivých fiskálních údajů jako nutný předpoklad pro výkon dohledu a monitorování, které umožní rychlou reakci v případě neočekávaného rozpočtového vývoje členských států,“ stojí v podkladech k legislativě. Nyní ji bude řešit Senát.
Řemeslníci v systému EET
Vládní novela o EET zejména rozšiřuje okruh evidovaných tržeb o obory, které měly před zásahem Ústavního soudu spadat do třetí a čtvrté fáze. Jde především o řemeslníky. Části podnikatelů má zároveň usnadnit evidování tržeb tak, aby to mohli dělat bez připojení k internetu, jde o ty, kteří mají hotovostní tržby během 12 měsíců do 200 tisíc korun.
Rozpravu provázely rozsáhlé kritické projevy opozičních poslanců, naopak poslanci ANO evidenci tržeb hájili. Některé opoziční strany si vysloužily kritiku za obstrukce.
„EET je nástroj, kterým se stávají podnikatelé automaticky podezřelými,“ řekl Jan Skopeček (ODS). „Je to prostě kanon na vrabce, drahý, velmi málo účinný,“ prohlásil Miroslav Kalousek (TOP 09). Ve druhém čtení chce předložit návrh na zrušení celého zákona o EET. „Tento zákon ničí drobné živnostníky, drobné podnikatele, dokonce střední firmy, nahrává nadnárodním koncernům,“ prohlásil Radim Fiala (SPD).
Přínosy EET zpochybnil Pirát Mikuláš Ferjenčík. Vláda je podle něj nadhodnocuje a další dvě vlny, které novela přináší, podle něj přínos mít nebudou žádný. Mimo to Piráti pochybují o mechanismu samotných kontrol podnikatelů. „Třetí a čtvrtou vlnu EET nebude možné reálně kontrolovat. Těžko si bude daňová správa nechávat fiktivně vymalovat pokoj, aby ověřila, jestli malíř pokojů platí daně,“ poznamenal Ferjenčík. Třetí a čtvrtá vlna podle něj dopadne nejhůře na poctivé živnostníky.
- Ve třetí a čtvrté vlně EET by nově měli tržby evidovat také podnikatelé, kteří provozují stánkové občerstvení, prodejci na farmářských trzích, ale i někteří řemeslníci, lékaři, účetní nebo advokáti.
„Mám podrobnou analýzu a jsem připravena o ní debatovat na odborných výborech,“ reagovala ministryně financí. Podle ní systém kontrol fungovat bude. „Žádný nárůst počtu úředníků nebude,“ ujistila. Pro kontrolní činnost EET již stát podle ní nabral 300 úředníků do finanční správy a 100 úředníků do celní správy. Uvedla také, že pokuty při kontrolách EET padly u třetiny pochybení, zatímco dvě třetiny se vyřešily napomenutím a domluvou na místě.
Teď předloha zamířila k posouzení výborům. Její součástí jsou také změny v dani z přidané hodnoty. Do desetiprocentní sazby přesouvá například vodné a stočné, stravovací služby a úklidové práce.
K vyhošťování cizinců se poslanci vrátí v březnu
O sporném zrušení soudního přezkumu vyhoštění cizinců, kvůli kterému se 1. února dostali do konfliktu zástupci SPD s poslanci dalších stran, rozhodne sněmovna zřejmě v březnu. Dolní komora dokončila druhé kolo projednávání novely cizineckého zákona v podstatně klidnější atmosféře.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) požádal sněmovnu, aby vládní novelu doplnila o návrhy na zrychlení procesu vyhoštění cizinců, kteří byli v Česku opakovaně odsouzeni pro úmyslný trestný čin. Ministr chce tento proces zkrátit na půl roku mimo jiné tím, že by soud i Nejvyšší správní soud měly na rozhodnutí o odvolání nejvýše 90 dní. Nyní může řízení o zrušení cizincova povolení k pobytu trvat podle Hamáčka i déle než dva roky. V předchozích dvou letech bylo podle ministra takových řízení vždy kolem čtyř set.
Spor mezi poslanci vyvolal v pátek požadavek bezpečnostního výboru pod vedením Radka Kotena (SPD), který chce novelou zrušit soudní přezkum správních rozhodnutí o vyhoštění. Podle kritiků by to bylo protiústavní i s ohledem na loňské rozhodnutí Ústavního soudu. Zástupci SPD na rozdíl od páteční vyhrocené debaty nyní nijak do rozpravy nezasáhli.
Vládní verze cizinecké předlohy by měla mimo jiné kabinetu umožnit stanovení kvót pro ekonomické migranty nebo zavedení povinných integračních kurzů pro zahraniční pracovníky. Kurzy mají podle tvůrců zákona pomoci cizincům orientovat se v novém prostředí, seznámit je s právy a povinnostmi nebo s místními poměry a zvyklostmi a se základními hodnotami Česka i EU.
Kvóty pro ekonomické migranty by měly stanovit maximální počet pobytových žádostí kvůli zaměstnání, které by české ambasády směly v nejbližším roce přijmout. Případné zavedení kvót vláda zdůvodňuje přetížeností zastupitelských úřadů, které povolení vyřizují. Za uplynulé roky se počet žádostí o pracovní pobyty ztrojnásobil. V roce 2014 jich bylo zhruba tři tisíce, před dvěma lety více než devět tisíc.
