České zdravotnictví čekají v nadcházejícím roce novinky. Už na počátku ledna se spustí systém elektronických neschopenek a zvýší se také příspěvek nemocným na léčebné konopí. Od poloviny roku má začít fungovat také takzvaný lékový záznam a začít platit by mohl v roce 2020 i zákon o odškodňování rodičů, kterým po povinném očkování zemře dítě nebo bude mít vážné zdravotní problémy. V plánu jsou také změny u praktických lékařů.
Směr elektronizace v českém zdravotnictví. Příští rok nastoupí e-neschopenky či lékový záznam
5 minut
Události: Změny ve zdravotnictví v roce 2020
Projekt e-neschopenek začne po několika odkladech, podle některých lékařů přesto nebylo možné systém dostatečně otestovat. Zdravotníci mluví také o nárůstu administrativy a stěžují si na to, že jim hlášení neschopenek nikdo nezaplatí. Podle vlády jim ale projekt naopak práci ušetří, a k úhradám proto není důvod.
„Kdybychom honorovali každou e-neschopenku 92 korunami, myslím, že by stoupl počet neschopenek,“ namítá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Premiér Andrej Babiš (ANO) věří, že elektronické neschopenky budou fungovat. „Je to samozřejmě něco nového, takže je potřeba být tolerantní. Hlavně aby, když je to digitální projekt, s tím bylo méně práce, a ne naopak,“ doufá předseda vlády.
Digitalizace zdravotnictví se projeví i v takzvaném e-receptu a s ním souvisejícím lékovém záznamu. Od 1. června 2020 má sdílený seznam předepsaných medikamentů, který uvidí lékař a lékárník, zabránit nežádoucím kombinacím některých léků. „Často se stává, že pacient nám jich pár vyjmenuje, ale nedovede je říct přesně nebo si splete název,“ líčí lékárnice Jana Řehulová.
„Dneska v zásadě lékaři nemají žádná data o pohybu pacienta systémem ani jaké léky mu byly předepsány, jaké léky vydány, jaké užívá,“ přidává ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Pokud někdo svá data nechce do nového systému dávat k dispozici, musí o to požádat.
Digitalizace i povinná výbava ordinací
V březnu chce Vojtěchův resort představit další plány. Od elektronizace si slibuje rychlejší sdílení dat mezi lékaři, například zdravotnická dokumentace by mohla být dostupná on-line. Existují ale i rizika – vzhledem k možným hackerským útokům je například potřeba informace řádně zabezpečit.
Ministerstvo chystá také takzvané sdružené praxe. Pilotní projekt, kdy jednu ordinaci bude sdílet několik lékařů, má odstartovat během příštího roku. „Měla by tam být i nějaká administrativní síla a předpokládá se i větší rozsah ordinačních hodin, aby taková praxe byla lépe dostupná,“ doplňuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Do konce ledna má pracovní komise resortu zdravotnictví stanovit, jaké vybavení by nemělo chybět v ordinacích praktických lékařů. Bude to zřejmě třeba EKG nebo přístroj na diagnostiku krve. Pacientům ušetří cestu do laboratoře a lékařům zkrátí čekání na výsledky. Někteří mají podobně vybavené ordinace už nyní, ostatní by na dosažení povinného standardu měli mít několikaletou lhůtu.
Novinkou má být i emergenční systém, jenž má zabránit výpadkům léků. Po kritice některých poslanců se projednávání v úvodním kole do ledna přerušilo. Ministerstvo chce, aby systém začal fungovat už příští rok.
A změny čekají i doplatky na léky. Hranice, nad kterou pojišťovny některým skupinám vrací doplatky, bude nižší. U invalidních důchodců půjde – stejně jako je tomu nyní u seniorů – o 500 korun místo stávajících pěti tisíc.
