Skončil nouzový stav, některá omezení ale platí dál

Nahrávám video

S úderem půlnoci v Česku po 66 dnech skončil nouzový stav. Během něj vláda výrazně omezila život v zemi s cílem zabránit šíření covidu-19. Konec nouzového stavu ale neznamená uvolnění všech opatření. Některá už Babišův kabinet zrušil v minulosti, jiná nadále platí – například povinné nošení roušek či zákaz hromadných akcí.

Prozatím zůstávají zavřené také vnitřní prostory hospod a restaurací, hotely či penziony, ale také některá wellness zařízení či vnitřní prostory zoologických zahrad. Tyto provozy zůstanou návštěvníkům zapovězené ještě minimálně týden. „V platnosti zůstávají opatření, která nejsou tak plošná a tak razantní,“ míní ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Restrikce, které o půlnoci nekončí, bude vláda nově vymáhat na základě zákona o ochraně veřejného zdraví, protože už se nemůže opřít o zákon krizový. Podobný postup v minulosti rozporoval soud, kabinet ale tvrdí, že zákazy už nejsou plošné jako dřív.

Právě plošný nouzový stav už premiér Andrej Babiš (ANO) opět zavádět nechce, s případnou další vlnou koronaviru či jeho výskytem v lokálních ohniscích si chce poradit cílenými opatřeními. „Nouzový stav může vyhlásit každý hejtman, každý kraj,“ připomíná.

Návrat k normálu pro hasiče i policisty

Výrazné změny znamená konec nouzového stavu pro hasiče a policisty. Ti první pomáhali třeba s rozvozem respirátorů a roušek, celkově přeložili celkem dva tisíce tun zdravotnického materiálu. Postupně proces zdokonalili tak, že na vyložení jednoho boeingu 777 stačilo kolem devadesáti minut.

Hasičský záchranný sbor má zhruba jedenáct tisíc příslušníků. Podle vedení se do krizových opatření zapojil v nějaké fázi prakticky každý z nich. Teprve nyní se vracejí ke své běžné práci. Vedení sboru chce zpracovat nové krizové plány a udělat větší zásoby.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Tady se ukázalo, že i my se budeme muset předzásobit jednorázovými ochrannými prostředky, protože ani my jsme na takovouto událost nikdy nebyli připraveni,“ popisuje generální ředitel hasičů Drahoslav Ryba.

Podobné to bylo i u policistů. Jen kvůli hlídkám na hranicích bylo každý den potřeba zhruba 900 lidí, kteří následně chyběli ve vnitrozemí. „Po prvním měsíci jsme vyhodnotili jako velmi rizikové chování řidičů, kteří ve velké míře porušovali nejvyšší povolenou rychlost,“ líčí mluvčí policejního prezidia David Schön.

Dopravní policisté tak zůstali nejen na hranicích, ale věnovali se i silničním kontrolám. Návratu k normálu pomáhá rovněž zdravotní situace. V jednu chvíli bylo v karanténě přes tisíc policistů či hasičů, v současnosti jde o jednotlivce.

Policisté své muže stále potřebují, nadále totiž budou hlídat hraniční přechody. O možném termínu otevření hranic bude v pondělí jednat vláda.

Více odvahy, otevřete hranice, zní z opozice

Konec nouzového stavu vítá opozice, podle které Babišův kabinet vnesl do krizové situace zbytečný chaos. „Myslím, že vláda by měla přejít od příkazů spíše k doporučením, protože lidé už dokázali, že se umějí sami chovat odpovědně,“ věří například šéf občanských demokratů Petr Fiala.

„Když se podíváme na příklady z okolních zemí, které byly epidemiologicky více zasažené, tak tady by vládě slušelo více odvahy,“ přidává se Marek Výborný z KDU-ČSL. Podobně jako lidovci kritizují pomalé rozvolňování – zejména ve školství – také Starostové a nezávislí.

Děti se zatím do lavic hromadně nevrátí. První stupeň se má částečně otevřít 25. května. „Děti neví, jak to bude vypadat ve školách, volají nám starostové z regionů, že aby vše zajistili, museli by přistavět jedno patro školy a podobně,“ komentuje lídr STAN Vít Rakušan.

Povoleny nadále nejsou ani akce nad sto lidí, návštěvy v domovech pro seniory a bez omezení nelze vycestovat. Zátarasy a kontroly zůstávají na většině hraničních přechodů. Parlamentní SPD by chtěla rychleji povolit cesty do zemí, v nichž je epidemiologická situace lepší než v Česku. „Lepší je třeba na Slovensku po přepočtu na 100 tisíc obyvatel, nebo v Polsku, tak tam je určitě rozvolňování na místě,“ je přesvědčen předseda hnutí Tomio Okamura.

Chopte se chytré karantény, vzkazuje Babiš Vojtěchovi

Pokud se prudce nezvýší počet nakažených, většina omezení by měla padnout 25. května. I poté ale bude provoz obchodů nebo restaurací podmíněn nošením roušek, intenzivní dezinfekcí a rozestupy mezi lidmi.

Na případnou druhou vlnu nákazy se Babišova vláda připravuje i takzvanou chytrou karanténou, jež má nahradit postupně uvolňované zákazy. Sám premiér má ale k přípravě projektu výhrady: „Doufám, že se k tomu konečně zásadně přihlásí resort zdravotnictví, protože se mi moc nelíbí, jak se oni k tomu stavěli,“ řekl ministerský předseda v rozhovoru pro ČT.

Nahrávám video

Ve výhradách k resortu, který vede ministr za ANO Adam Vojtěch, pokračuje: „Ajťáci a armáda dělají skvělou práci, ale já mám občas pocit, že rezort zdravotnictví se tváří, jako kdyby se jich to moc netýkalo. Oni to musí uchopit,“ apeluje premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 7 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 7 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 13 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.