Senátorem v Brně se stal rektor Bek, když porazil bývalého šéfa rozhlasu Ostrého

Nahrávám video

Novým brněnským senátorem se stal rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek navržený hnutím STAN. Ve finále získal 72,4 procenta hlasů a podle očekávání výrazně porazil bývalého ředitele Českého rozhlasu Brno Jaromíra Ostrého (ANO).

„I když nerad tipuji, dal jsem si takový vnitřní cíl zvítězit dvojnásobným rozdílem hlasů. Těší mě, že se to podařilo,“ konstatoval Bek krátce po sečtení všech hlasů.

Do Senátu chce přinést větší využití expertního zázemí odborných ústavů a univerzit. „Zdá se mi, že legislativní proces dostatečně nevyužívá kapacity, která je k dispozici. Rád bych se zasadil o to, aby legislativní práce v Senátu byla co nejvíc opřená o data, fakta a analýzy, jak jsem zvyklý z univerzity,“ dodal. Vstoupit se chystá do klubu STAN.

Tematicky se chce věnovat hlavně vzdělávání. „Jsem přesvědčen o tom, že největší problém českého vzdělávacího systému spočívá v tom, že málo dětí z rodin, kde nikdo není vysokoškolákem, se dostane na univerzitu. Abychom to změnili, je třeba změnit celou řadu věcí od přijímacích zkoušek na střední školy přes maturity až po podporu studia na vysokých školách,“ řekl s tím, že je pro zavedení finanční podpory studentů formou půjček a stipendií.

Jeho druhou prioritní oblastí je zapojení zaměstnavatelů do péče o seniory. „Stát celý problém stárnutí populace sám nezvládne,“ myslí si a navrhuje, aby zaměstnavatelé mohli jako benefit svým zaměstnancům nabízet péči v důchodu. Změny by se měly odehrát hlavně v daňové oblasti.

Bek, kterého podporovala také ODS, TOP 09 a Zelení, vyhrál s přehledem už první volební kolo se ziskem 38,17 procenta. Ostrého do finále vyslaly hlasy 18,7 procenta voličů. Těsně třetí skončil kadeřník a jáhen Jan Špilar (za KDU-ČSL), který před druhým kolem podpořil Mikuláše Beka. Ostrý získal podporu kandidáta SPD Karla Schmeidlera.

Rektor Bek v Senátu nahradí bývalou ústavní soudkyni Elišku Wagnerovou (za Zelené), která už nekandidovala.

Nahrávám video

Konflikt se Zemanem

Mikuláš Bek je od září 2011 rektorem Masarykovy univerzity, druhé největší univerzity v Česku. Je též místopředsedou České konference rektorů pro oblast vzdělávání. V září 2013 vzbudil pozornost poté, co odmítl vystoupení prezidenta Miloše Zemana na Masarykově univerzitě. Jako důvod uvedl blížící se sněmovní volby. Pozval Zemana k jiné přednášce na univerzitě v lednu 2014, ten to však odmítl. Zeman pak Beka v rozporu s tradicí v letech 2013 a 2014 nepozval na oslavy státního svátku na Pražský hrad, což vedlo k neúčasti i některých dalších rektorů. To se opakovalo i v dalších letech.

„Můj spor s prezidentem nebyl nikdy osobní, alespoň z mé strany. Byl vždy věcný,“ řekl po svém zvolení s tím, že nevylučuje jeho pokračování. Nebude jeho návrhy odmítat kvůli tomu, že pocházejí od hlavy státu, ale pravděpodobně s nimi nebude věcně souhlasit.

Rodák ze Šternberka absolvoval v roce 1986 hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (nyní Masarykova univerzita) a v roce 1995 absolvoval doktorské studium hudební vědy na Univerzitě Karlově v Praze. Před rokem 1989 žádal o členství v KSČ.

Po studiu působil jako pedagog na Univerzitě Karlově, Univerzitě Palackého v Olomouci a Masarykově univerzitě. V letech 2004 až 2011 byl prorektorem MU, rektorem je druhé funkční období. Je členem vědeckých rad několika univerzit a řady dalších odborných institucí a autorem či spoluautorem několika desítek odborných publikací z oboru muzikologie.

Jeho oponenta Jaromíra Ostrého porážka nepřekvapila. „Trochu jsem doufal, že nižší účast by mi mohla trochu pomoci, ale to se nestalo a nezbývá než panu Bekovi gratulovat,“ řekl.

Záložní plán poté, co skončilo jeho funkční období ředitele v Českém rozhlase Brno, nemá. „Teď si dám dva týdny oddech a pak se uvidí, co bude dál. Musím přiznat, že poslední měsíce mě nadchly, po letech, kdy jsem nemohl veřejně projevovat svůj názor, jsem se najednou mohl vyjádřit k mnoha věcem a docela mě to chytilo,“ dodal s tím, že konkrétní plány pro vstup do politiky nemá, ale tato oblast by jej zajímala.

Bývalý ředitel Českého rozhlasu Brno a Českého rozhlasu Zlín Ostrý se v politice dosud neangažoval. V červenci po oznámení kandidatury uvedl, že bude do konce svého mandátu ředitele studia na dovolené, aby nebyl nařčen z toho, že ovlivňuje vysílání rozhlasu jako kandidát nejsilnější vládní strany. Počítal ale s návratem do rozhlasu. Mandát ředitele mu nicméně skončil koncem září a Český rozhlas již vyhlásil výběrové řízení na šéfa obou studií.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 58 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 2 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 7 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.