ŘSD začíná modernizovat další dva úseky D1, opravovat se bude i nejvyšší most dálnice

Nahrávám video

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začíná na Vysočině opravovat další dva úseky dálnice D1. Řidiči musí počítat s komplikacemi jednak mezi exity 141 a 146 u Velkého Meziříčí, kde budou dělníci opravovat i nejvyšší most na D1, a pak také v úseku Velký Beranov – Měřín mezi 119. a 134. kilometrem dálnice. Obě stavby mají být dokončeny v roce 2021. U Velkého Meziříčí začnou dopravní omezení už v pátek.

„Modernizace bude zahájena pracemi ve středním dělicím pásu,“ uvedl mluvčí ŘSD Jan Studecký. Dělníci začnou v pátek u Velkého Meziříčí stahovat provoz do jednoho jízdního pruhu.

Směrem na Prahu budou auta jezdit jedním pruhem od pátečních 18:00 do nedělního odpoledne. Provoz na Brno pak bude v jednom pruhu od pátečních 20:00 do nedělní půlnoci.

Přestavbu skoro šesti kilometrů D1 u Velkého Meziříčí zajistí firma Metrostav, dokončit ji má do dubna 2021. Cena stavby je podle smlouvy 1,583 miliardy korun bez daně, uvedlo ŘSD.

Rekonstrukce se bude týkat i mostu Vysočina, který na 144. kilometru D1 překlenuje údolí řeky Oslavy. Most tvoří dvě souběžné konstrukce, každá je pro jeden směr dálnice. Jde o nejvyšší most na dálnici, mostovka dlouhá 425 metrů je ve výšce 76 metrů. Během oprav bude podle údajů na webu ŘSD mostovka rozšířená v obou směrech.

Ve Velkém Meziříčí bude zřejmě také při letošních opravách D1 zbouraný dálniční nadjezd směrem na Fajtův kopec, kde je rozhledna a lyžařská sjezdovka. Podle údajů na webu města by nový nadjezd měl stát do zimy, mezitím budou auta jezdit po objížďce.

Mezi Velkým Beranovem a Měřínem budou dopravní omezení po víkendu

Ve druhém opravovaném úseku mezi Velkým Beranovem a Měřínem se budou stavební dělníci na dálnici pohybovat až od pondělí. V pondělí se budou auta tímto úsekem pohybovat jedním jízdním pruhem na Brno a v úterý pak na Prahu.

Opravy mají v tomto úseku na starosti firmy Strabag, Metrostav a Eurovia CS. Jde o zakázku za 1,888 miliardy korun bez daně. Práce na těchto 14,7 kilometru dálnice D1 mají být hotové do listopadu 2021.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 4 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 7 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 7 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 8 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 9 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.