Ani 2021? Termín dokončení modernizace D1 je kvůli problémům u Humpolce ohrožen

Modernizace dálnice D1 nemusí skončit ani v roce 2021. Připustil to generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa, podle kterého nynější události – zpoždění na úseku u Humpolce, výpověď smlouvy dodavateli a hledání nového – dosavadní plány ohrožují. Právě na Vysočině se řidiči musí připravit na další dopravní problémy. Od středečních 7:00 se tam bude pracovat na posunování středových svodidel a dopravu bude nutné stahovat do jednoho jízdního pruhu.

Z dálnice D1 odchází italsko-kazašsko-české sdružení firem, které od března modernizovalo úsek Humpolec – Větrný Jeníkov. Co bude dál, je zřejmé – po nouzovém zazimování staveniště bude Ředitelství silnic a dálnic hledat nového dodavatele, který pak práce dokončí. Podle generálního ředitele ŘSD Jana Kroupy by mohl začít pracovat příští rok v létě.

Dosud počítali silničáři s tím, že celá dálnice mezi Mirošovicemi a Kývalkou bude v novém v roce 2021. Jde přitom již o třetí termín. Podle původních plánů měly práce na posledních z dvou desítek úseků, do kterých je modernizovaná část dálnice rozdělena, skončit letos. Pak se termín posunul na rok 2020. Aktuální dění však znejišťuje i termín 2021.

„Dálnice (míněn úsek u Humpolce – pozn. red.) měla být zprovozněna v červenci 2020. Dnes se bavíme, že půjdeme do nového výběrového řízení a do toho, že začneme znovu s novým zhotovitelem,“ řekl Kroupa.

Co se vlastně na D1 stalo? Silničáři tvrdí, že se rozpadlo sdružení tří firem vedené italskou Toto Costruzioni Generali. Ředitel českého článku sdružení Geosan Group Ivan Havel sice připustil, že „spolupráce nebyla dobrá“, ale viní ze situace hlavně české silničáře a to, že si s Italy neporozuměli.

„Italové chtěli stavět. Pravda je, že od počátku nechápali přístup druhé strany, to znamená investora. Celou dobu nám říkali: Na to nejsme zvyklí, my nabízíme investorovi řešení a on se s námi nechce bavit,“ řekl. Šlo podle něj o přísnost pokynů. „Nesměli se od ničeho odchýlit, museli na všechno dát doklady, udělat dokumentaci, plnit předepsané protokoly. Komplikovanost,“ upřesnil.

Jan Kroupa ovšem připomněl, že v minulosti mělo ŘSD s dodavateli a kvalitou jejich práce problémy. „Že je nějaký systém kvality, je normální systém, kterému se nemůže nikdo divit. (…) Dozoři jsou přísní, ale jsou tak přísní na každou jinou firmu,“ zdůraznil.

Z vyjádření obou stran je zjevné, že se schyluje k právní bitvě, ale jak Geosan, tak ŘSD tvrdí, že žalobu podávat nebudou. Silničáři si nárokují peníze, ke kterým by se však měli dostat v rámci bankovní garance. Ředitel ŘSD ji vyčíslil na 175 milionů korun. U nich to však neskončí, silničáři chtějí zpět také některé zálohy. „Chceme, aby nám zhotovitel vrátil 262 milionů korun. Teoreticky by hrozil soudní spor, pokud by banka nefungovala korektně,“ řekl. Dodal však, že problémy s vrácením peněz neočekává.

Pokud by k soudu došlo, mohlo by roli hrát i to, kdo komu vypověděl smlouvy, respektive kdo výpověď doručil jako první. ŘSD sice o výpovědi jako první hovořilo – a to v pondělí – podle Ivana Havla ale stavbařům do večera nepřišla. „Rozhodli jsme se, že ten krok uděláme my,“ dodal.

Jan Kroupa naproti tomu tvrdí, že silničáři výpověď v pondělí doručili, ale druhá strana ji nepřevzala. „Když jsme přišli na podatelnu, tak nás vykázali, že si to od nás nepřevezmou. Proto jsme to poslali doporučeně poštou,“ uvedl.

Dálnice D1 je nyní na čtrnácti kilometrech mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem částečně rozkopaná. Jezdí se ve zúžených jízdních pruzích. Mimo jiné to komplikuje zimní údržbu, což se projevilo v minulém týdnu, kdy na Vysočině nasněžilo a doprava na dálnici zkolabovala.

Pod vozovkou vznikly při práci kaverny, které je nutné zasypat. ŘSD již začalo připravovat přesun svodidel tak, aby byla dálnice pro zimní údržbu průjezdná. Samotný přesun provede v příštích dnech firma, kterou silničáři oslovili. Její název mluvčí ŘSD neprozradil, podle Ivana Havla měl o zakázku zájem i samotný Geosan. Po přesunu svodidel by měly být zasypány kaverny, aby se po D1 mohlo po zbytek zimy jezdit bez dalších omezení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.