Stavebníci odstoupili od smlouvy na problematickou část D1. Vyhazov tak nebudou komplikovat

Nahrávám video

O smlouvu na opravu problematického úseku dálnice D1 u Humpolce se nebude válčit. Den poté, co Ředitelství silnic a dálnic oznámilo, že kvůli skluzu smlouvu ukončí, uvedla firma Geosan, že konsorcium, jehož součástí je, od dohody odstoupilo. ŘSD nyní plánuje co nejdříve ukončit omezení, které v minulém týdnu přispělo ke kolapsu dopravy na Vysočině. Opravovaný úsek mezi Humpolcem na 90. kilometru a Větrným Jeníkovem na 104. kilometru budou dělníci postupně rozšiřovat od středečních 7:00. Doprava bude stahovaná do jednoho jízdního pruhu.

„Odstoupili jsme od smlouvy o dílo a ukončujeme naši činnost na zakázce,“ uvedla mluvčí společnosti Geosan Vlasta Končelová. Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) krok stavbařů uvítal. „Doufám, že pochopili, že by ten úsek nedostavěli. Toto je nejjednodušší cesta,“ řekl ČT.

Konsoricum se podle něj „rozpadlo během stavby“, důsledkem pak byl například vznik kaveren pod dálnicí při stavbě nové kanalizace. Zdůraznil však, že „měli reference na všechno“.

D1 se pozvolna vrátí k plnému provozu

Na dálnici mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem však zůstává neutěšená situace. Mezi jízdními pásy je široká částečně rozkopaná plocha. Prostor pro auta je zúžený, což má dva důsledky. Jednak mají všechny případné komplikace – nehody, poruchy nebo třeba kamion, který nevyjede stoupání – vážný vliv na plynulost provozu. A za druhé, když nasněží, obtížně se sem dostává údržba. Podle ministra bude jemu podřízené Ředitelství silnic a dálnic situaci řešit ve dvou krocích.

Nahrávám video

Prvním krokem má být přemístění svodidel, čímž by se měly zlepšit podmínky pro zimní údržbu. „Úprava svodidel (…) doufám, že do konce týdne bude hotová,“ řekl Dan Ťok. Samotné přemíštění svodidel provede firma, se kterou se ŘSD již dohodlo, přípravné práce začaly již v pondělí a provádí je ředitelství samo. Jde o rozmrazování svodidel a úklid sněhu, který je k nim nahrnutý. Firma by pak měla začít pracovat ve středu ráno. Jezdit se v tu dobu bude pouze jedním pruhem, jak ostatně avizoval v 90' ČT24 generální ředitel ŘSD Jan Kroupa. Takové omezení by mělo být pouze ve středu a čtvrtek, páteční odjezdy na Vánoce by již postihnout nemělo. Pokud by bylo třeba, budou úpravy pokračovat po svátcích.

Druhým krokem pak má být zasypání kaveren, které pod dálnicí vznikly, což potrvá déle – a teprve potom se také začne v celé šíři dálnice jezdit. Která firma dálnici opožděné zazimuje, není zřejmé. Mluvčí ŘSD Jan Rýdl pouze uvedl, že má s prací na dálnici zkušenosti.

Přes zimu by pak měl proběhnout tendr na společnost, která dokončí modernizaci jako takovou. „Aby tam v nové stavební sezoně přišla,“ očekává ministr. Jan Kroupa však upřesnil, že je reálné obnovení prací spíše až v létě. V ohrožení proto může být i celkový termín dokončení modernizace stanovený na rok 2021.

Sporům mezi státem reprezentovaným ŘSD a stavebním konsorciem předcházel kolaps dopravy v minulém týdnu. Ve středu a ve čtvrtek se zastavila doprava na D1 na Vysočině. Nasněžilo, do zúženého úseku se nedostala údržba, kamiony začaly ve stoupání klouzat a nakonec bylo z dálnice nedobrovolné parkoviště. Někteří řidiči strávili v koloně i 14 hodin.

Práce měly zabrat dva roky

Modernizace dálnice D1 na čtrnáctikilometrovém úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem – druhým nejdelším ze dvou desítek úseků, do kterých je modernizace rozdělena – začala letos v březnu, skončit měla v létě 2020, tedy po dvou letech a čtyřech měsících. Zakázku za 1,75 miliardy korun mělo splnit sdružení TGS Joint Venture tvořené českou firmou Geosan Group, italskou Toto Costruzioni Generali a kazašskou SP Sine Midas Stroy.

Firma Geosan ještě v pondělí tvrdila, že je rozhodnuta svým smluvním závazkům dostát a dílo do roku 2020 dokončit.

Že není vše v pořádku, bylo zřejmé již v létě. V červenci se ŘSD poprvé zmínilo o možnosti výměny stavební firmy. „Konstatujeme, že k dnešnímu dni je tady na tom úseku odpracováno zhruba 65 procent prací, které měly proběhnout,“ uvedl po kontrole v polovině července Jan Rýdl.

Podle ministra Ťoka česko-italsko-kazašské konsorcium na stavbě zůstalo další půlrok proto, že stát uvěřil jeho slibům. „My jsme věděli, že tam je skluz, a tlačili jsme firmu, ať skluz dožene. Ale není tak jednoduché firmu vyhodit kvůli tomu, že má skluz. Nehledě k tomu, že jsme opakovaně dostali spoustu slibů a termínů,“ uvedl.

Je přitom přesvědčen, že kdyby bylo ŘSD stavbaře vyhodilo v říjnu, když bylo jasné, že včas nezačne ani zimní přestávka, situaci by to vůbec nezlepšilo. „Teď bychom to měli rozkopáno mnohem hůř,“ míní. Ujistil zároveň, že bude stát na stavebnících vymáhat penále.

Sami stavbaři zpoždění vysvětlují skrytými překážkami. „A to jednak v podobě kolize nově budované kanalizace se stávajícím tělesem dálnice a plynovodem, a dále v podobě odlišných geologických podmínek v místě založení nově budovaného mostu,“ stojí v prohlášení Geosanu. Výkonný ředitel firmy Ivan Havel řekl, že problémy byly i ve vztahu ŘSD s italskou vedoucí firmou sdružení. „Od počátku nechápali přístup druhé strany,“ řekl o Italech s tím, že pravidla ŘSD byla pro ně příliš striktní.

Sněmovna o D1 jednat nebude

O situaci na dálnici D1 mohli jednat i poslanci. Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek avizoval, že jeho strana navrhne zařadit na úterní jednání sněmovny mimořádný bod a bude chtít, aby o situaci promluvil ministr Ťok. Poslanecký klub ANO však dodatečnou změnu programu nakonec vetoval.

Sám Dan Ťok přitom ujišťoval, že nemá „žádný problém vysvětlit situaci“, i když byl k opoziční iniciativě odmítavý. „Nevím, jestli je třeba dělat to mimořádným bodem. Sněmovna má podle mého názoru probírat jiné věci,“ řekl.

Zároveň lidovce obvinil, že k situaci svým minulým vládním angažmá přispěli. „Když se podíváte do historie, tak to byl právě ministr KDU-ČSL Šimonovský, který říkal, že není potřeba dálnice D35,“ řekl Ťok. Míní, že kdyby D35 existovala, nebyl by problém na D1 tak velký, protože by po ní jezdilo méně aut.

Dálnice D35 spolu s D11 a severomoravskou částí D1 má vytvořit rychlejší spojení Prahy, Olomouce a Ostravy, než je dnes přes Brno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 8 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.