O prezidentský úřad má zájem přes deset lidí. Že mají dostatek podpisů, aby mohli skutečně kandidovat, jich ale zatím oznámilo podstatně méně. Ještě na počátku prázdnin byl mezi nimi favoritem Miloš Zeman. V posledních týdnech ale ztrácel. Bookmakeři v současnosti považují za největšího favorita Jiřího Drahoše. Podstatně menší šance než jemu a Zemanovi pak dávají Michalu Horáčkovi.
Když nepočítáme nečekané prohlášení bývalého starosty východočeské Vraclavi, že nasbíral potřebný počet podpisů, rýsují se zatím tři vážní kandidáti na prezidentský úřad. Manželka nynějšího prezidenta Ivana Zemanová oznámila v polovině srpna, že petiční tým, který vede, nasbíral přes 59 tisíc podpisů, Jiří Drahoš kontroval s tím, že jich má 78 tisíc, a Michal Horáček na konci prázdnin dodal, že zatím má 82 tisíc podpisů. Ke kandidatuře jich je potřeba 50 tisíc.
Největším favoritem byl na počátku Miloš Zeman, ale pro bookmakery jím již není. Počátkem prázdnin sice ještě měl nynější prezident nejpříznivější kurz, ale po prázdninách je to již jinak.
„Největším favoritem je kandidát Drahoš, který má kurz 2:1. Dalším v pořadí je současný prezident, kandidát Miloš Zeman, s kurzem 3,3:1 a s větším odstupem za nimi je kandidát Horáček s kurzem 6:1,“ shrnul mluvčí Tipsportu Václav Sochor. Dodal, že Miloš Zeman „postupně a velmi mírně ztrácí“ a hůře na tom je i Michal Horáček.
Není to kampaň. Zeman žádnou nepovede, tvrdí jeho mluvčí
V minulém týdnu formálně začala prezidentská volební kampaň, když ve sbírce zákonů vyšel termín voleb (budou 12. a 13. ledna, případné druhé kolo o dva týdny později). Každý z trojice největších favoritů se k vyhlídce na kampaň staví jinak. Miloš Zeman například tvrdí, že do voleb půjde bez kampaně. „Pan prezident jasně uvedl, že kampaň nepovede,“ potvrdil jeho mluvčí.
Jak upozornil politolog z Masarykovy univerzity Miloš Gregor, jmenoval již Zeman navzdory tomu vedoucí svého volebního štábu, kterou je jeho manželka. Podle odborníka na politický marketing Viléma Rubeše je prohlášení, že kampaň nebude, „takový veselý folklor“. „Všichni víme, že to je kampaň a že je velmi buldozeroidní,“ dodal.
Koncem prázdnin vystoupil Miloš Zeman ve dvou rozhovorech, které dal Blesku a TV Barrandov, a důrazně v nich dementoval informace, podle kterých měl v posledních měsících prodělat různé zdravotní nesnáze. „Já jsem si přečetl, že mně byla amputována pravá noha. Dovolte, abych se postavil,“ odmítl v rozhovoru pro TV Barrandov, že by měl takové potíže.
Další kandidáti nemusí obhajovat svůj zdravotní stav, ale zato jsou sdílnější o svých prezidentských ambicích a záměrech. Michal Horáček se například snaží přetavit ve výhodu svoji minulost spjatou se sázkovým prostředím, kterou považuje politolog Miloš Gregor spíše za handicap. „Slibuji, že poznám falešné hráče a poznám i ty poctivé,“ zaznělo od Michala Horáčka. Jiří Drahoš zase slibuje „že jako prezident nebudu programově rozdělovat společnost“.
Podle Viléma Rubeše je zřejmé, že je Michal Horáček „ráznější ve smyslu sdělení, že prezidentem chce být a že jsou to jeho peníze, které do toho dává“. V případě bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše pak marketingový expert pochybuje: „Jako kdyby zatím nevěděl, co chce vlastně říct nebo možná ani nechce říct.“ Politolog Gregor naproti tomu vnímá Drahošův postup jako snahu „být umírněný, mít odstup“.
Kubera – vysavač Zemanových voličů?
Přestože se rýsuje trojice největších potenciálních kandidátů prezidentských voleb, může se mezi favority zařadit ještě čtvrtý uchazeč – Jaroslav Kubera. Místopředseda Senátu, primátor Teplic a zastupitel Ústeckého kraje ale svoji kandidaturu ještě nepotvrdil, ačkoli zároveň tvrdí, že má v záloze podporu zákonodárců, která je přípustná jako alternativa k podpisům občanů.
Podle Viléma Rubeše by Kubera dokázal oslovit specifickou část voličů – jinou než Drahoš nebo Horáček, ale částečně tutéž, která by jinak volila Zemana. „Pro Zemana by rozhodně nebyla kandidatura Kubery příjemnou zprávou,“ zhodnotil Miloš Gregor. Podobně to vidí i sám Jaroslav Kubera. „Jsem schopen vzít část voličů současnému prezidentovi,“ uvedl.
Tři, čtyři nebo pět kandidátů na prezidenta, kteří mají dostatek podpisů nebo potřebnou podporu v parlamentu, by byl oproti minulým volbám významný pokles. Tehdy se o hlasy voličů ucházelo devět lidí – z nichž znovu kandiduje pouze Miloš Zeman – a další dva do voleb nešli proto, že jim ministerstvo vnitra neuznalo část podpisů.
I letošní volby mají více kandidátů, většina se chce do klání zapojit s podporou občanů. Kandidaturu ohlásili například lékař a aktivista Marek Hilšer, skladatel Petr Hannig, exposlanec Otto Chaloupka, podnikatel Igor Sládek, někdejší šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, prezident Asociace zbrojního průmyslu Jiří Hynek a naposledy také podnikatel Vladimír Boštík.
