Česká národní banka bude mít ze zákona pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení. Dosud mohla dávat bankám pouze doporučení, která ale nejsou právně závazná. Rozšíří se také možnosti ČNB při obchodování na finančních trzích. Novelu zákona o ČNB, která tyto a další změny zavádí, podepsal prezident Miloš Zeman. Kromě toho stvrdil i zahrádkářský zákon nebo zákon o soudech a soudcích.
Novela zákona o ČNB přináší centrální bance zákonnou pravomoc stanovovat podmínky pro získání úvěrů na bydlení, které banky a další poskytovatelé úvěrů budou muset dodržovat. Pokud to poruší, bude jim hrozit pokuta až deset milionů korun. Tyto limity mají působit jako prevence systémového rizika. Guvernér ČNB Jiří Rusnok už dříve poukazoval na to, že úvěry na bydlení tvoří víc než polovinu poskytnutých úvěrů.
Předloha ale bankám umožňuje, aby v každém čtvrtletí poskytly až pět procent úvěrů z celkového objemu poskytnutých hypoték, které nebudou muset limity splňovat. Banka je ale musí zdůvodnit.
ČNB doposud ve svých doporučeních operovala s ukazateli sledujícími výši hypotéky k hodnotě zástavy (ukazatel LTV), výši příjmů žadatele k celkovému zadlužení (ukazatel DTI) a výši splátky (ukazatel DSTI). Tato doporučení však nejsou právně závazná. Díky novele bude centrální banka moci stanovit horní hranici u jednoho ukazatele, u kombinace dvou ukazatelů, anebo u všech tří ukazatelů, a to závazně, s možností efektivního vymáhání dodržování.
Podepsaná změna zákona také rozšiřuje možnosti obchodování ČNB na finančních trzích. Bude moci obchodovat s více protistranami a s větším množstvím finančních nástrojů. Řada opozičních poslanců toto ale označovala za rizikové a vyslovovala obavy, že by takto centrální banka mohla financovat provoz státu, což ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i ČNB odmítaly.
Zákon o soudech a soudcích
Změní se i zákon o soudech a soudcích. Předloha mimo jiné zakáže opakované jmenování předsedů soudů a zavede povinnou praktickou přípravu justičních kandidátů. Bude účinná od příštího roku. Cílem změn je podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců a soudních funkcionářů. Vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO).
Komisi pro výběr nových soudců nebude podle přijaté podoby novely sestavovat ministr spravedlnosti, když se kritici obávali možného vlivu politiků na soudní moc. Do tvorby komise se zapojí předsedové krajských soudů a obou nejvyšších soudů.
Pochyby budil také princip, podle kterého by s předsedou soudu končil i jeho místopředseda. Poslanecká sněmovna dala přednost řešení, podle kterého funkce místopředsedy zaniká do tří měsíců od jmenování nového předsedy soudu, přičemž dosavadní místopředseda bude moci být jmenován v tomto případě znovu.
Současný systém přípravy a výběru soudců není u krajských soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobí justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.
Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Předpis také stanoví, že předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nebudou smět vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu.
Zahrádkářský zákon
Zahrádkářský zákon má za cíl především upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. Upravuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Předchozí tři pokusy prosadit takovýto zákon nebyly úspěšné. S nynějším návrhem uspěla skupina tří desítek poslanců z různých stran, koaličních i opozičních. Argumentují mimo jiné tím, že obdobný zákon existuje ve všech okolních zemích.
Na přijetí zákona naléhal loni v září také premiér Andrej Babiš (ANO), když řekl, že poslanci by měli spíše schválit zahrádkářský zákon, a nikoli stále řešit epidemii covidu-19. Schválení zákona by podle něj bylo krokem k soběstačnosti Česka v pěstování ovoce a zeleniny.
Zahrádkářskému spolku bude nyní možné propachtovat pozemek pro zahrádkářskou činnost pouze na dobu určitou, a to nejméně na dva roky. Pokud bude propachtovatelem stát nebo obec, bude nejkratší možná doba pachtu deset let. Zahrádkářskou činností se bude obecně rozumět veřejně prospěšná činnost zaměřená na pěstování ovoce, zeleniny, květin, užitkových nebo okrasných rostlin, jejich další zpracování nebo úpravu.
