Laičtí soudci budou dál spolurozhodovat o většině trestů i o pracovně-právních sporech. Sněmovna souhlasila s názorem Senátu, který nakonec podpořila i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Ta ještě v březnu hájila omezení přísedících jenom na souzení úmyslných zločinů se sazbou nad deset let a to, aby laici nesoudili hospodářskou kriminalitu.
Pět let soudního procesu s ostravským lobbistou Martinem Dědicem zdržela i nemoc jedné z přísedících. Soud vyslechl sto padesát svědků nebo desítky hodin odposlechů. Pokud by přísedící nahradil jiný laický soudce, mohl by si kterýkoli obžalovaný říct o opakování všech výslechů i důkazů. A rozsudek oddálit o další roky.
O opakování celého procesu se aktuálně snaží třeba obhájce bývalého náčelníka StB Karla Vykypěla kvůli mandátu laického soudce. „Jednal nečestně tím, že se 15. 4. a 22. 4. vydával za přísedící tohoto senátu,“ argumentuje Vykypělův obhájce Vladimír Vaněk.
Profesionální soudkyně, která proces vede, se nakonec po sérii osobních útoků proti přísedícím i jí samotné z kauzy sama vyloučila. „Sdělil, že lžu. Byť si nemyslím a trvám si na tom, že jsem nijak nepostupovala v rozporu s trestním řádem, tak nejde to prokázat,“ uvádí předsedkyně trestního senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Olga Kalašová.
Málo přísedících
V některých krajích řeší nedostatek přísedících. Třeba u středočeských soudů je ale laiků v talárech dost – díky tomu, že vedení oslovilo města nebo spolky, a ty vytipovaly kandidáty.
„Přísedících máme tolik, že máme obsazeny všechny senáty dostatečným počtem zájemců. Současně jsou to zájemci velmi často v produktivním věku, nikoli důchodci,“ říká předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal.
Poslanecká sněmovna v lednu schválila zrušení laického rozhodování ve většině trestních kauz i u pracovních sporů. Senát s tím ale nesouhlasil. A naopak vyzval ke zvýšení odměny pro přísedící. Kromě náhrady mzdy a nákladů mají nárok na 150 korun za jednací den. Částka se nezvyšovala 25 let.
„Chci vyjádřit podporu vládnímu návrhu ve verzi vrácené Senátem,“ uvedla ministryně spravedlnosti Benešová. Zachování přísedících a spolu s tím i reformu řízení justice podpořili všichni poslanci kromě lidovců a ODS.
„Pokládám celou koncepci vedení soudů, to znamená manažerské řízení, kdy přichází předseda a vybírá si své místopředsedy, za spornou,“ říká předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS). Změna zákona taky poprvé zavádí jednotný výběr nových soudců. A předsedy a místopředsedy soudů mají nově určovat komise, ve kterých bude mít tři hlasy justice a dva ministerstvo spravedlnosti.
