Přijmout Ukrajinu do Evropské unie by bylo podle předsedů obou komor českého parlamentu žádoucí, a to i jako symbolické gesto. To, že ani před válkou nebyla z nejbohatších zemí, není podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) tak podstatné i vzhledem k tomu, že Maastrichtská kritéria neplnily ani některé zakládající státy EU. Miloš Vystrčil a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) hovořili o Ukrajině v Událostech, komentářích.
Téma vstupu Ukrajiny do Evropské unie zvedl po ruské invazi do jeho země ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a zmínil se o této ambici i ve videoprojevu v Evropském parlamentu. Ten ji podpořil. Vstup Ukrajiny do EU by podpořili i předsedové obou komor českého parlamentu.
„Myslím, že bychom to měli podpořit. To, co dnes dělá pro celý demokratický svět, je naprosto výjimečné,“ řekl na adresu Ukrajiny Miloš Vystrčil. Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové by to bylo vhodné i s ohledem na budoucí potřebu poválečné obnovy Ukrajiny.
„Bude to obdobné jako Marshallův plán pro Ukrajinu, která bude potřebovat postavit na nohy. Je i v našem zájmu, aby se tak stalo, aby se stala silnou zemí ekonomicky a aby oběti, které tam jsou položeny, nebyly marné,“ podotkla.
Přesto nemá myšlenka na urychlené přijetí Ukrajiny v EU jednomyslnou podporu. Nebýt ruské invaze a války, sotva by byla představitelná byť jen debata o tom, že by se tato země, na evropské poměry spíše chudší, měla v dohledné době stát členskou zemí.
Vystrčil však připomněl, že přísné požadavky na ekonomiku neplatí úplně stoprocentně. „Když se podíváme na maastrichtská kritéria a na to, jak je plní zakládající země EU z hlediska poměru dluhu k HDP, tak to není slavné. A je normální, že pokud někdo v nějakém okamžiku splní i za cenu obětí na životech nějakou historickou úlohu, tak že to následně ostatní zohlední. Je to naše povinnost a má to obrovský symbolický signál. Není to jenom o tom, jak má mužstvo natrénováno, ale také o tom, jak ho motivujete,“ apeloval na přijetí Ukrajiny.
Podle Pekarové Adamové je nyní zásadní Ukrajinu jen neobdivovat. „Měli bychom ji podpořit, co jen to jde,“ podotkla. Západ to podle ní tak docela nedělá. Není spokojena například s tím, že tolik diskutované vyřazení z mezinárodního platebního systému SWIFT se nakonec týká jen sedmi ruských bank. Vystrčil naproti tomu považuje za velmi důležitou jednotu, ve které Západ koná. Cenou za tuto jednotu je, že postupuje pomaleji, než kdyby se za Ukrajinu postavily třeba jen postkomunistické země. „Zkušenost s totalitními režimy je různá a tomu odpovídají reakce,“ míní.
Na tom, že je nutné na ruskou agresi důrazně reagovat, se však oba politici shodli. „Rozpínavost Putina je jasná. On se netají, že obdivuje, vzhlíží k Sovětskému svazu a síle, kterou Sovětský svaz měl, a chce ji obnovovat. V tomto směru máme i od něj přímo pojmenované jeho cíle,“ prohlásila Pekarová Adamová.
Podle Vystrčila je nutné, aby se Ukrajina udržela, z řady důvodů. „Jestliže padne Ukrajina, jestliže nepomůžeme Ukrajině, tak je to porážka civilizovaného světa, porážka svobody, demokracie, porážka našich hodnot. Jediné, co nás pak čeká, je snížení sebedůvěry a zvýšení rozpínavosti totalitního režimu. Putinova autorita stoupne, a to je to nejhorší, co nás může potkat,“ dodal.
