Zemřel skladatel Zdeněk Šesták, objevitel cítolibské školy

Ve sto letech zemřel v pátek dopoledne hudební skladatel Zdeněk Šesták, sdělil ČT autor skladatelovy biografie Viktor Bezdíček s odvoláním na jeho rodinu. Šesták patřil k významným osobnostem českého hudebního života. Byl autorem několika symfonií, houslových koncertů a smyčcových kvartetů. K jeho dílu patří také tvorba písňová a sborová včetně skladeb na latinské liturgické texty a texty biblické. Jako muzikolog měl zásadní podíl na objevení, zpřístupnění a popularizaci odkazu cítolibské skladatelské školy.

Šesták vystudoval skladbu na pražské konzervatoři a hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Do roku 1957, odkdy měl svobodné povolání jako hudební skladatel, působil v Ústředním domě lidové tvořivosti v Praze, v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého a Ústředním domě armády. V letech 1968 a 1969 byl ústředním dramaturgem symfonické, komorní a vokální hudby v Československém rozhlasu. Počátkem 90. let přednášel na katedře hudební vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Jako muzikolog se specializoval na bádání o hudebnících 18. století v jeho rodných Cítolibech u Loun. Znovuobjevil a zpopularizoval tvorbu Václava Jana Kopřivy, jeho synů a dalších skladatelů působících v Cítolibech. Cítolibská skladatelská škola patří mezi nejvýznamnější jevy českého hudebního klasicismu.

K jeho loňským stým narozeninám se uskutečnila po celém Česku řada koncertů. Například v Sále Martinů, koncertním sále Hudební fakulty Akademie múzických umění v Praze, se konal koncert, který pořádala Společnost českých skladatelů.

Český rozhlas Vltava připravil u příležitosti skladatelova jubilea desetidílné Osudy Zdeňka Šestáka, které vysílal každý všední den do 12. prosince. Osudy, které skladatelova hudba provází, jsou adaptací knižní monografie Viktora Bezdíčka s názvem Hledání světla: Portrét skladatele Zdeňka Šestáka.

Šesták obdržel mnoho domácích i zahraničních ocenění. V roce 2006 mu udělila Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 uznání za přínos filozofii vzdělávání. V roce 2008 získal cenu Ministerstva kultury ČR za celoživotní přínos české kultuře v oblasti hudby. Je čestným občanem města Loun a rodného městyse Cítolib.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 7 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 9 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 13 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.