Přesně před 80 lety, 21. září 1940, nacisté zatkli novinářku Inku Bernáškovou. V protektorátu se stala první ženou zavražděnou za odbojovou činnost. Byla sťata v berlínské věznici Plötzensee v srpnu 1942. Kromě převádění ohrožených lidí na Slovensko pomáhala i s vydáváním ilegálního časopisu V boj.
Jedna z nejvýraznějších osobností českého protinacistického odboje se nikdy nesmířila s okupací. Po Ireně nebo také Ince Bernáškové intenzivně pátralo gestapo. Mělo dokonce i její fotografii. Přesto se jí dařilo unikat. V ilegalitě dál pracovala pro odboj.
Ilegální časopis V boj tiskla se svými spolupracovníky ve vile v pražských Záběhlicích. V tomto domě žil její otec – známý grafik a výtvarník Vojtěch Preissig, který je někdy uváděný také jako Viktor. „Obstarávala si papíry, blány, barvy a rozmnožovací stroj, samozřejmě snažila se si to všechno sehnat sama, ale potřebovala síť spolupracovníků,“ říká publicistka Jana Vrzalová.
Statečnou ženu gestapo zatklo v srpnu 1940 v Hybernské ulici. Nacistům tvrdila, že se spletli, že je někdo jiný. „Trvala stále na svém, jsem Vlasta Nováková, takže zatýkající začali váhat, jestli to je ona, a proto ji hned docela drsně hodili do auta a odjeli do Petschkárny,“ popisuje Vrzalová.
Brutální výslechy
V tehdejším sídle gestapa v Petschkově paláci prošla desítkami výslechů. O jejich krutosti napsala ve svém prvním motáku z vězení. „Gestapo se s ní nepáralo, že byla žena, na to se ohledy nebraly. Vyšetřovatel s ní praštil, ona jela hlavou o zem do skříně, zezadu už na ní někdo čekal a zase jí praštil, chytil jí za vlasy. Faktem je, že z ní zůstal krvavý balík,“ přibližuje publicistka Jana Vrzalová.
Po celou dobu vyšetřovací vazby byla Inka Bernášková v pražské pankrácké věznici, nakonec ji Němci převezli do Berlína.
