Americký Kongres potvrdil návrat Trumpa do Bílého domu

Nahrávám video

Americký Kongres oficiálně potvrdil návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Společnému zasedání obou komor předsedala viceprezidentka Kamala Harrisová. Ve Washingtonu panují zvýšená bezpečnostní opatření – právě před čtyřmi lety se dav Trumpových stoupenců dostal do Kapitolu ve snaze překazit potvrzení volebního vítězství Joea Bidena.

Vzápětí po hlasování Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že jde o „významný okamžik v dějinách“ a „potvrzení obrovského volebního vítězství“.

Harrisová již před zasedáním na síti X avizovala, že splní svou ústavní povinnost a potvrdí výsledky voleb. „Tato povinnost je posvátným závazkem – budu ji plnit vedena láskou k vlasti, loajalitou k naší ústavě a neochvějnou vírou v americký lid,“ dodala.

Trump se vrací do úřadu poté, co vyhrál volby, které začaly kláním s Bidenem a skončily jeho vítězstvím nad viceprezidentkou Harrisovou. Ta tak předsedala certifikaci své vlastní prohry a plnila ústavní roli stejným způsobem, jakým to dělal Trumpův viceprezident Mike Pence poté, co 6. ledna 2021 utichlo násilí.

Obvykle rutinní záležitost – společné zasedání Kongresu 6. ledna každé čtyři roky je posledním krokem k opětovnému potvrzení prezidentských voleb. Schůzka je vyžadována ústavou a zahrnuje několik různých kroků.

Podle federálních zákonů se Kongres musí sejít 6. ledna, aby otevřel zapečetěné certifikáty z každého státu, které obsahují záznam jejich volebních hlasů. Hlasy se do síně přinášejí ve speciálních mahagonových krabicích, které se pro tuto příležitost používají.

Podle zpravodaje ČT v USA Bohumila Vostala proběhlo zasedání v poklidu. „Naprosto poklidné, ceremoniální předání moci. (..) Viceprezidentka Kamala Harrisová přišla, spočítaly se výsledky – vše trvalo třicet šest minut,“ shrnul atmosféru zpravodaj.

Trumpův bývalý viceprezident Mike Pence podle zpravodaje uvedl, že „chování Harrisové bylo obdivuhodné“. „Připomeňme si, že právě Miku Pencovi před čtyřmi lety dav vyhrožoval oběšením. Byla pro něj připravená šibenice a Donald Trump dlouhé hodiny odmítal vyzvat dav, aby útok zastavil, a svého viceprezidenta se nezastal,“ dodal Vostal.

Útok na Kapitol proces změnil

Při ceremoniálu zástupci obou komor předčítají výsledky nahlas, a provádějí tak oficiální sčítání. Viceprezident společně s předsedou Senátu řídí zasedání a vyhlašuje vítěze. V případě shodného počtu volitelů rozhoduje o prezidentovi Sněmovna reprezentantů, nicméně to se podle agentury AP nestalo od osmnáctého století a nestalo se to ani tentokrát, protože Trumpova volební výhra nad Harrisovou byla přesvědčivá – 312 ku 226.

Zasněžený Kapitol, 6. ledna 2025
Zdroj: Reuters/Marko Djurica

Kongres zpřísnil pravidla pro certifikaci po násilí v roce 2021 a Trumpových pokusech uzurpovat tento proces.

Zejména upravený zákon o počítání volitelů přijatý v roce 2022 jasněji definuje roli viceprezidenta poté, co Trump tlačil na Pence, aby se pokusil vznést námitku proti jeho porážce – což je akce, která by šla daleko za Penceovu ceremoniální roli. Pence Trumpa odmítl a nakonec uznal porážku.

Zpravodaj ČT v USA Vostal uvedl, že vůbec poprvé je certifikace výsledku prezidentských voleb označená za „bezpečnostní celonárodní událost“. „Starostka Washingtonu nařídila a požádala o to, aby všichni policisté v hlavním městě byli ve službě. K tomu posily čtyř tisíc dalších policistů z celých USA,“ popsal situaci zpravodaj s tím, že v pohotovosti je osm tisíc příslušníků národní gardy a asi pět set vojáků.

Trump podle Vostala o útočnících na Kapitol v kampani mluvil jako o „patriotech“. Trump také sliboval, že řadě z nich udělí milost. „Takže v posledních dnech a týdnech vyšetřovatelé říkají, že u tří set obžalovaných, se kterými se chtěli domluvit na tom, že když přiznají vinu za útok na Kapitol, dostanou nižší tresty, nyní vyčkávají na to, až 20. ledna převezme Trump moc,“ vysvětlil zpravodaj.

Nahrávám video

Vyšetřování útoku na Kapitol bylo podle Vostala největší vyšetřování v amerických dějinách.

Dosluhující prezident Biden podle Vostala v komentáři pro list Washington Post vyzval k tomu, aby nebyla přepisována historie a aby Američané nezapomněli na to, co se 6. ledna 2021 v Kapitolu stalo. „Označil to za jeden z nejtvrdších a nejtěžších dnů v celé americké historii,“ sdělil zpravodaj, podle kterého Biden vyzval ke každoročnímu připomínání tehdejších událostí.

Pátrání po některých útočnících pokračuje

Policie bezprostředně po incidentu před čtyřmi roky zadržela padesát osob. Z federálních trestných činů souvisejících s útokem na Kapitol bylo však v posledních čtyřech letech obviněno už asi šestnáct set lidí, tisíc z nich bylo usvědčeno a odsouzeno, píše server CBS News. Zhruba dvě třetiny výtržníků dostaly tresty odnětí svobody v rozmezí od několika dnů až po mnoho let.

Nejtvrdší verdikt, 22 let za mřížemi, si vyslechl v září 2023 bývalý lídr krajně pravicové skupiny Proud Boys (Hrdí hoši) Enrique Tarrio, usvědčený z rozvratného spiknutí, což je vzácně používané obvinění značící snahu svrhnout či zničit vládu Spojených států.

Soudce Timothy Kelly tehdy zdůraznil, že Tarrio sice nebyl fyzicky přítomen, ale i tak sehrál ve spiknutí ústřední roli, byl jeho konečným vůdcem. Tarrio před soudem svých činů litoval. „To, co se stalo 6. ledna, byla celostátní ostuda,“ uvedl.

Akce Trumpových příznivců ve Washingtonu
Zdroj: Shannon Stapleton/Reuters

Federální agenti pátrají v souvislosti s nepokoji i po čtyřech letech po několika osobách, takže se očekává, že zatýkání bude pokračovat. FBI nabízí odměnu až půl milionu dolarů (12,24 milionu korun) za informace spojené s pachateli, kteří umístili 5. ledna 2021 ve Washingtonu trubkové bomby.

Dále hledá Evana Neumanna a Adama Villarreala obžalované z napadení policie během útoku na Kapitol. Za údajnou účast na násilné akci v Kongresu chce stíhat rovněž uprchlého Paula Belosice či Jeffreyho Dalea Snydera, uvádí FBI na webu.

Nahrávám video

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka je potvrzení výsledku prezidentských voleb formalita. Trumpovy soudní procesy jsou podle něj něčím, co si voliči vyhodnotili jako nedůležité. „Důležitější pro ně byly jiné otázky – především ekonomika,“ řekl amerikanista, podle kterého je možné, že Trumpovi soudní tahanice vadí. „Bude to nějaká skvrna na jeho odkazu, ale vzhledem k tomu, že se očekává, že rozsudek bude sice uznání viny, ale bude vlastně bezpodmínečně zahlazen, tak z praktického hlediska to žádný vliv nemá,“ vysvětlil Pondělíček.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 3 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 3 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 9 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 10 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled