Posunuté zápisy nepomohly. Odkladů prvňáků někde přibylo až dvojnásobně

Odkladů školní docházky přibylo, někde je jich až o polovinu víc. ČT to zjistila z průzkumu mezi největšími českými městy. Ministerstvo školství si přitom od posunutí zápisů až na duben slibovalo, že odkladů bude méně. Nárůst je překvapující i proto, že k zápisům letos mělo přijít méně dětí než loni – podle odhadů ministerstva to mělo být 138 tisíc dětí. Poprvé za deset let se tak očekával meziroční pokles.

Letos poprvé šli budoucí prvňáci k zápisu až na jaře. Posunutí mělo podle ministerstva školství umožnit některým dětem „dozrát“, a snížit tak počet odkladů. „Ukazuje se, že Česká republika má velké množství odkladů nástupu do 1. třídy,“ řekl loni náměstek ministryně školství Jaroslav Fidrmuc.

Loni se do prvních tříd základních škol hlásilo přes 152 tisíc dětí, odkladů bylo téměř 11 procent. I když ministerstvo školství chtělo, aby jich letos bylo méně, výsledky zápisů v některých městech ukazují opak – žádostí o odklad ještě přibylo.

V Pardubicích je jich takřka o třetinu víc. O odklad požádalo 225 dětí, to je o 65 víc než loni. „Po několika letech se jedná o výrazný nárůst,“ uvedla Olga Havlíková, vedoucí oddělení školství pardubického magistrátu.

A skoro dvojnásobný počet odkladů hlásí Hradec Králové – letos 190, loni jich bylo 104. Žádostí o odklad přibylo také na školách v Plzni a Olomouci. V Brně je situace obdobná jako loni.

  • město – počet dětí u zápisu/počet odkladů – meziroční rozdíl
  • Pardubice – 1255/225 (18 %), loni 1151/160 (14 %)   +65
  • Olomouc – 1570/253 (16 %), loni 1668/209 (16 %)   +44
  • Praha 4 – 1427/263 (18 %), loni 1284/218 (17 %)   +45
  • Plzeň – 2248/299 (13 %), loni 2290/259 (11 %)   +40
  • Hradec Králové – 1113/190 (17 %), loni 1136/104 (9 %)   +86
  • Brno – 4365/667 (15 %), loni 4584/670 (15 %)   -3  (na počet přihlášených dětí jde ale o mírný nárůst, protože ubylo dětí)

Děti zralejší nejsou

V minulých letech probíhaly zápisy na přelomu ledna a února. Od letoška se přesunuly na duben. Resort školství si od pozdějšího termínu sliboval, že za tři měsíce budou děti vyspělejší. Zimní zápisy totiž byly podle úřadu příliš brzy a pozdější termín měl zmírnit nejistotu rodičů při zvažování odkladu.

Podle ředitele ZŠ Úprkova v Hradci Králové Petra Lehkého se velké množství odkladů změnou nevyřešilo. „Zralost dítěte jde rychle, ale posunutím se u nás počet odkladů nijak nezlepšil,“ říká. Také podle psycholožky Vladimíry Brandové z pedagogicko-psychologické poradny v Klatovech posunuté zápisy nic nezměnily. „Děti nejsou zralejší, než by bývaly byly,“ upozorňuje.

Jen z letošních čísel ale podle prezidentky Asociace ředitelů základních škol Hany Stýblové ještě není možné hodnotit, jestli posunutí zápisů pomůže snížit počet odkladů. „Jedná se teprve o pilotní ročník. Ne všichni rodiče se ještě v nové praxi vyznali,“ konstatovala Stýblová, která očekává, že příští rok bude odkladů méně.

Pomůže povinný poslední rok školky?

Snížit počet odkladů by mohl také povinný předškolní rok, míní psycholožka Blahoslava Pekařová. Tato změna bude platit od září a znamená, že každé dítě musí povinně chodit do posledního roku mateřské školy. Ten jim pomůže získat znalosti a návyky, které pro nástup do školy potřebují.

„Aby dítě mohlo do první třídy, mělo by mít rozvinutou řeč, orientovat se v prostoru a čase, mít alespoň částečné matematické a jazykové znalosti, hygienické návyky. Toho právě nejsou schopny děti, které do školky nechodí a pak zaostávají,“ řekla Pekařová.

Podle ní přibývá dětí, které mají vady řeči a právě kvůli tomu mnohdy rodiče žádají o odklad. „Tyto děti pak potřebují ještě rok, aby vyrovnaly vývoj,“ dodala psycholožka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel si vykládá ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Vyčítá mu i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO).
před 8 mminutami

Svrab je letos na vzestupu. Provází ho silné svědění

Případů svrabu je letos už více než 7100, o čtyřicet procent víc než loni za první pololetí. Z krajů zachytili hygienici nejvíc nemocných v Moravskoslezském (16 procenta případů), ve Středočeském (11,5 procenta) a v Jihomoravském kraji (10,8 procenta), informovala na síti X Hygienická služba, což je profil spravovaný ministerstvem zdravotnictví. Svrab je kožní onemocnění, projevující se intenzivním svěděním celého těla, které se zhoršuje v teple a v noci, a červenými pupínky.
před 33 mminutami

ŽivěPoslanci interpelovali členy vlády, čeká je i debata o obalové novele

Poslanci mají na programu pravidelné interpelace na členy vlády. Po dopoledních písemných interpelacích by se měli vrátit k prvnímu čtení novely zákona o obalech, které nedokončili ve středu večer. Po polední přestávce přijdou na řadu pro změnu ústní interpelace na premiéra a ostatní ministry.
09:01Aktualizovánopřed 50 mminutami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Na Úřadu vlády ráno za účasti prezidenta Petra Pavla zhruba hodinu a půl jednala Bezpečnostní rada státu. Pokračovat měla v debatě o nové armádní koncepci, kterou začala v polovině června. Související agenda byla podle premiéra Andreje Babiše (ANO) tehdy tak široká, že bylo potřeba radu svolat znovu, aby se ji podařilo dokončit. Pavel s Babišem se měli vidět poprvé poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu Severoatlantické aliance (NATO).
03:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud zamítl Tejcovu stížnost v kauze týrání psa v Uherském Hradišti

Nejvyšší soud (NS) zamítl stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem (za ANO) v kauze týrání psa v Uherském Hradišti. Soud dospěl k závěru, že podmíněný trest není v tomto případě ani v rozporu se zákonem, ani zjevně nepřiměřený. Počínání pachatele sice bylo závažné a nepřijatelné, nelze však přehlížet jeho tíživou životní situaci, lítost či snahu o nápravu, uvedl NS.
před 1 hhodinou

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 1 hhodinou

VideoSoudkyně má zjistit skutečný stav, řekl o kárné žalobě Tejc. Svobodová: Jde o celý systém

Soudkyně v případu tříleté Viktorie podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) pochybila. Při rozhodování měla zanedbat své povinnosti. Tejc tak zdůvodnil kárnou žalobu, kterou na dotyčnou podal, podnítil i přezkoumání znaleckých posudků. Šéf resortu spravedlnosti v Událostech, komentářích řekl, že soudkyně vycházela primárně z toho, co padlo v soudní síni. Je podle něj vázána zásadami a má zjistit skutečný stav věci, její rozhodnutí označil jako hrubou nedbalost. Členka sněmovního podvýboru pro lidská práva a národnostní menšiny Vendula Svobodová (Piráti) ministrovi vytkla nedávný výrok, že „pokud by žaloba neprošla, tak je to kvůli tomu, že soudci na to nejsou zvyklí, neradi to vidí“. To podle ní zpochybňuje justici. Jde podle ní o celý systém, chce, aby vše nezůstalo jen u tohoto případu. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled