Na možnost osobního bankrotu zřejmě dosáhne širší okruh lidí v dluhové pasti. Sněmovna v pátek schválila insolvenční novelu, která podmínky oddlužení zmírní. Neexistovala by nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků. Poslanci vládní předlohu výrazně upravili. Nyní poputuje k posouzení do Senátu. Poslanci na pátečním zasedání také odmítli snížení věku pro povolení užívání sociálních sítí. Ten zůstane na patnácti letech.
Poslanci změnili podmínky osobního bankrotu, zřejmě na něj dosáhne více lidí
Novelu podpořilo 154 ze 177 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo. Poslanci za ODS a Markéta Pekarová Adamová z TOP 09 se hlasování zdrželi. Zmírnění podmínek by mělo víc umožnit předluženým lidem vrátit se zpět do obvyklého ekonomického života. Řada těchto lidí v exekucích totiž pracuje načerno, protože z oficiálního výdělku by jim při splácení závazků zbylo jen minimum peněz.
Podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) novela otevře oddlužení desetitisícům lidí. Tím, že se zapojí do řádné ekonomiky, by mohli přinést do rozpočtu podle odhadů tři miliardy až deset miliard korun ročně, uvedl.
Jan Chvojka (ČSSD) řekl, že nyní nemohou splnit podmínky vstupu do oddlužení například matky samoživitelky nebo osamělí senioři. Na tom, že se mnozí lidé dostávali do dluhové pasti, měl značný podíl i stát, když donedávna umožňoval „na půdě různých spotřebitelských úvěrů, nebankovních půjček a dalších takovýchto institutů hrozná zvěrstva“, prohlásil.
Pavel Blažek (ODS) označil tento pohled za levicový, popisuje podle něho lidi jako hlupáky. „Věděli, jaké úroky budou splácet. Jenom byli nezodpovědní a říkali si, když to nezaplatíme, nějak bylo, nějak bude,“ řekl.
Poslanec ANO Patrik Nacher, který je autorem nebo spoluautorem hlavních sněmovních úprav, vnímá výslednou podobu novely jako nadpolitickou. „Není zde ani levo, ani pravo,“ soudí.
Podle Marka Výborného (KDU-ČSL) změny v insolvencích pomohou dostat se dlužníkům z dluhových pastí, ale i věřitelům, protože se dočkají splacení alespoň části svých pohledávek.
Dlužníci podle návrhu mají dvě varianty oddlužení
Předloha ve sněmovní verzi počítá se dvěma variantami oddlužení. První z nich předpokládá, že lidé splatí věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Kabinet původně navrhoval polovinu závazků.
Ve druhé variantě by měli uhradit za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud by zaplatili méně, o jejich oddlužení by rozhodoval soud. Soud by musel v takových případech uznat, že se dlužník o splacení dluhů pod dohledem insolvenčního správce snažil.
Vstup do osobního bankrotu by byl navíc zamítnut, pokud by splátky stačily jen na měsíční asi tisícikorunovou odměnu insolvenčnímu správci. Snazší oddlužení by mohli mít podle schválené verze předlohy senioři. Bez dluhů by mohli být už za tři roky. Takové oddlužení by ale mohli využít jen jednou.
Vypuštění nulové varianty oddlužení je důležité jako signál ponechání zodpovědnosti za činy jednotlivců a apel k jejich zodpovědnému chování do budoucna, řekl jednatel inkasní agentury EOS KSI Vladimír Vachel. Schválená podoba je podle něj vhodným kompromisem mezi potřebami předlužených lidí a negativními ekonomickými dopady na věřitele.
Hynek Kalvoda z Asociace občanských poraden vidí jako problematické posouzení míry snahy prováděné soudem v případě nesplnění 30procentní hranice při pětileté variantě oddlužení. Přivítal to, že příslušenství pohledávek převyšujících jistinu bude nutné hradit jako poslední.
Vládní novela obsahovala pětiletou variantu oddlužení s jinými parametry. Vedle ní kabinet ještě navrhoval variantu sedmiletého splácení, v níž by dlužník nemusel splatit věřitelům vůbec nic. Sedmiletou variantu poslanci vypustili.
Sněmovna z vládní verze vyškrtla rovněž ustanovení, podle kterého by soud nepovolil vstup do osobního bankrotu lidem, kteří dluží víc než tisícinásobek existenčního minima, tedy zhruba 2,2 milionu korun.
Pozmění se pořadí uspokojování pohledávek. Pohledávky, u nichž takzvané příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo penále převyšují jistinu, se stanou podřízenými. Znamená to, že lidé je budou splácet jako poslední.
Dolní komora nepodpořila individuální poslanecké pozměňovací návrhy, které by vedly k dalšímu zmírnění, nebo naopak zpřísnění podmínek oddlužení. Do zákona se nedostalo ani zakotvení definice nepoctivého záměru dlužníka, který by ovlivnil možné zamítnutí návrhu na povolení oddlužení a následné zrušení oddlužení, zvýšení odměn za sepsání insolvenčního návrhu a možnost exekutorů působit jako insolvenční správci, pokud by byl v konkrétním případě vyloučen střet zájmů.
Na Facebook od patnácti. Poslanci odmítli změnu
Děti zřejmě budou moci samy naplno využívat sociální sítě až od 15 let. Sněmovna odmítla snížení této minimální věkové hranice na 13 let, jak je v řadě jiných zemí EU běžné. Věkový limit má zavést nový zákon o zpracování osobních údajů, který navazuje na evropské nařízení GDPR. Poslanci odpoledne schvalování normy přerušili a dokončí jej patrně příští týden ve středu.
Vládní návrh stanoví, že děti do 15 let nebudou moci bez souhlasu rodičů udělit provozovatelům internetových služeb souhlas se zpracováním osobních údajů. Ministerstvo vnitra původně navrhovalo dvouleté snížení, vláda ale stanovila 15 let v souladu s věkovou hranicí občanskoprávní a trestněprávní odpovědností dětí.
Poslanec Pirátů Tomáš Martínek obhajoval snížení tím, že nejnižší možnou věkovou hranici si stanovilo 11 z 28 států EU včetně například Polska. Připomenul průzkum, podle něhož tři pětiny dětí věkové omezení na internetu ignorují nebo uvádějí věk vyšší než skutečný.
Zatímco dosud tyto děti porušovaly pravidla provozovatelů sociálních sítí, nově by takovéto jejich jednání bylo nelegální, podotkl Martínek. Odpůrci snížení argumentovali potřebou zralosti dítěte. Podle Marka Bendy (ODS) by snížení hranice rozšířilo internetovým společnostem přístup k osobním údajům na další věkové skupiny.
Unijní norma umožňuje státům zvolit věkovou hranici pro souhlas se zpracováním údajů mezi 13 a 16 lety. Odbory i zaměstnavatelské svazy požadovaly nejvyšší hranici. Ministerstvo vnitra ale označovalo za nepřiměřené, aby téměř šestnáctileté dítě potřebovalo souhlas svých zákonných zástupců například k instalaci a využívání komunikační aplikace nebo sociální sítě, když je plně trestně odpovědné.
GDPR, které je účinné od 25. května, má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití.
Instituce musely přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů, v některých případech jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty.
Za porušení povinnosti lze podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur (zhruba 500 milionů korun), která ale podle dosavadních vyjádření bude hrozit obřím nadnárodním firmám.
Sněmovna v dílčích hlasováních zatím kromě zachování věkového limitu rozhodla o výjimkách z pravidel pro média, vědu, výzkum a statistiku, jak to doporučily výbory dolní komory. Schválila také návrh omezit maximální výši pokut za porušení zákona pro malé obce na 15 tisíc korun, což navrhla poslankyně STAN Věra Kovářová.
Poslanci na popud Jakuba Michálka (Piráti) souhlasili také s tím, aby se Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) stal odvolacím správním orgánem pro případy, kdy úřady nevyhoví žádostem podle zákona o svobodném přístupu k informacím.