Ví, kde bydlíte, o čem si s kým povídáte i co jste dělali minulé léto. Jaké informace o nás shromažďují sociální sítě nebo Google?

Nechat Google, aby si zapamatoval naši adresu nebo platební kartu, je praktické – odpadá tak nutnost při každém nákupu zdlouhavě vypisovat spoustu znaků pořád dokolečka. Google a sociální sítě si o nás ale pamatují mnohem více – kde bydlíme, s kým si povídáme nebo komu jsme na Facebooku poslali šťouchnutí.

Digitální stopu necháváme všude

Google je technologický gigant, který poskytuje široké portfolio služeb – Gmail, ukládací disk Google drive, fotky, Google Pay nebo mapové služby jsou jen zlomkem toho, co si uživatelé mohou od této společnosti pořídit.

Ovšem něco za něco – uživatelé používáním aplikací nechávají Googlu cenná data o sobě samých. A ta se později dají využít na přesné cílení reklamy a tudíž k profitu.

Co o nás ví Google? Co jste hledali a smazali…

Jednou vygooglíte informace o novém mobilním telefonu, vzápětí vám na něj Google nabízí reklamy. Historie vyhledávání je asi nejsnáze dosažitelným zdrojem – shromažďuje veškerá data o tom, co uživatel vyhledával na všech zařízeních, na kterých je přihlášený ke svému Google účtu. Podle historie a tedy i preferencí uživatelů pak upravuje budoucí výsledky vyhledávání.

A nejde jen o hledání informací. Pamatuje si, jaké stránky navštěvujeme, v jakém pořadí na ně chodíme, kolik času na nich trávíme. A nepomáhá ani si smazat historii vyhledávání nebo historii navštívených stránek – Google taková data nezapomene.

Na základě informací, které poskytnete – gender, lokalita, vyhledávání, kariéra, vztah, ale i předpokládaný příjem nebo odhad váhy – si Google vytváří reklamní profil. Podle něho pak cílí reklamu přesně podle toho, v jaké životní situaci se podle jeho odhadu pravděpodobně nacházíte.

…kde jste byli, kde pracujete a v kolik hodin do práce chodíte…

Pokud máte zapnuté sledování polohy, pamatuje si Google, která místa jste navštívili – respektive kde jste si zapnuli telefon nebo se přihlásili ke svému účtu. Tím výčet nekončí. Na záložce timeline u Google Maps lze zjistit, který den jste se kde pohybovali, ale i v kterém hotelu jste zrovna spali, jakým letadlem jste letěli a jak dlouho vám zabralo se mezi jednotlivými lokacemi přemístit.

Google maps, pokud je tak máte nastavené, vás mohou i upozorňovat, že je čas vyrazit do práce a navrhnout vám ideální trasu – čímž si zapamatují i v kolik hodin chodíte do práce a kde bydlíte a pracujete, nebo jakých událostí jste se kde zúčastnili.

Google - uživatelská data
Zdroj: Google

… nebo jaké aplikace používáte…

Řádně zaznamenané jsou také seznamy všech aplikací nebo rozšíření pro prohlížeče, které jste si na mobilní zařízení kdy stáhli. Ví, jak často je uživatelé používají, s kým se baví na Facebooku, odkud jsou lidé, se kterými jsou v kontaktu, ale i v kolik hodin chodí přibližně spát – a při použití adekvátních aplikací i jak dobře uživatelé spí.

Ví, i kolik toho za den nachodíte (pokud používáte krokoměry a podobné trackovací aplikace, např. Google Fit) a kudy chodíte.

Může si pamatovat i celou vyhledávací historii na YouTube – a spolu s dalšími daty lze z těchto údajů poměrně dobře určit, zda plánujete v brzké době dovolenou, zda se stanete rodičem, jestli máte sklony k sebevraždě nebo poruchám příjmu potravy, nebo jakého jste vyznání.

Google - uživatelská data
Zdroj: Google

Google nabízí svým uživatelům možnost si veškerá data, která na každého uživatele archivuje, stáhnout. Je tu přitom vše od oblíbených stránek, emailů, kontaktů, souborů, které se ukládají na Google Drive, videa z YouTube, fotografie z telefonu, odkud se nakupovalo, jaké produkty to byly.

Obsažena jsou také data z kalendáře, historie geolokalit, jakou hudbu uživatel poslouchá, jaké knihy si skrz Google zakoupil, ale i jaké telefony, tablety nebo počítače vlastnil, nebo kolik kroků nachodil za den. Stáhnout se dá několik GB dat, a podle webu Guardian taková data vydají na několik milionů stránek v textovém editoru Word.

Facebook má na data skvělou paměť

Sociální síť Facebook možnost stáhnout si svá uživatelská data nabízí taktéž. V případě zhruba devíti let využívání této sítě vydal výsledný stažený soubor na o něco málo přes 9 GB dat.

Zahrnuty byly veškeré kdy odeslané či přijaté soubory, zprávy nebo audio soubory. V seznamu nechyběly také kontakty, veškeré fotky nebo videa, která člověk kdy na Facebook nahrál nebo ve kterých byl označen.

Krom zjevných údajů – kdy, odkud a z jakého zařízení jste se přihlásili, osobní údaje – ale Facebook archivuje také všechny stránky, které se konkrétnímu uživateli líbí, nebo témata, která by vás na základě interakcí s přáteli mohla zajímat. Možná trochu překvapivě si sociální síť archivuje, s kým jste si poslali jaké nálepky nebo komu jste poslali tzv. ‚šťouchnutí'.

Nastavení aplikací
Zdroj: Facebook

Řádně zaznamenané jsou také aplikace, které si uživatelé kdy k Facebooku připojili, nebo aplikace, do kterých se prostřednictvím Facebooku přihlásili – krom zájmů tak síť ví, že byl uživatel pravděpodobně nezadaný, když si v konkrétní den nainstaloval seznamovací aplikaci Tinder a kdy si koupil nový mobil nebo počítač.

Zná ale i spotřebitelské návyky, kdy a kde uživatel nakupuje, kolik přibližně utratí nebo kolik zhruba měsíčně vydělá. Umí ale odhadnout i v jakém typu ubytování bydlí. Stejně jako google si i Facebook pamatuje uživatelskou auto-cenzuru – veškeré lajky nebo sdílení, která uživatel vzal zpět nebo komentáře či příspěvky, které raději smazal.

Data by mělo jít ochránit snáz

Facebook v průběhu tohoto týdne představil nová opatření, jež mají uživatelům zajistit lepší kontrolu nad informacemi, které o nich tato sociální síť schraňuje. Reagoval tak na skandál s neoprávněným použitím uživatelských údajů.

Opatření zahrnují například zjednodušení nabídky pro nastavení v mobilních zařízeních či nové nástroje, které uživatelům usnadní vyhledávání dříve sdílených informací a jejich smazání.

Nastavení bude centralizováno a soustředí informace, které byly dříve rozesety na asi 20 různých místech platformy. Facebook také uživatelům usnadní přístup ke všem údajům, které o nich má k dispozici, a umožní jim procházet je podle kategorií.

Nový nástroj pro přístup k informacím lidem usnadní přenos dat do konkurenční sítě, jak vyžadují nová pravidla EU pro ochranu soukromí (GDPR), která vejdou v platnost v květnu.

Společnost Facebook se v posledních dnech stala středem pozornosti kvůli zprávám, že britská analytická firma Cambridge Analytica neoprávněně získala informace o 50 milionech uživatelů facebooku a využila je mimo jiné při vývoji softwarových nástrojů pro podporu volební kampaně Donalda Trumpa v roce 2016.

„Poslední týden ukázal, jak mnoho práce ještě musíme udělat ve snaze pomoci lidem pochopit, jak facebook funguje a jaké mají možnosti ohledně svých údajů,“ uvedl Erin Egan, který má ve společnosti Facebook na starosti politiku ochrany soukromí.

  • Britský vědec Aleksandr Kogan, který pomohl analytické společnosti  s kontroverzním sběrem dat o uživatelích Facebooku, odmítá, že by informace ovlivnily prezidentské volby ve Spojených státech. Prohlásil to v rozhovoru s BBC.
  • Vědec, který se věnuje analytické psychologii, vyvinul aplikaci, která shromažďovala data o uživatelích facebooku a o jejich přátelích. Tyto údaje potom Kogan předával společnosti Cambridge Analytica, což obě strany potvrdily.
  • Kogan dnes rovněž sdělil, že analytické firmě takto poskytl informace o 30 milionech Američanů a že je možné, že tyto údaje byly ve volbách použity. Tvrdí ale, že na sběru dat neměl žádný osobní prospěch a že jeho jedinou chybou v kauze je to, že se o pozadí práce více nezajímal. Dodal, že nyní spolupracuje s úřady, které případ prověřují.
  • Podle Facebooku, provozovatele stejnojmenné sociální sítě, ale Kogan lhal o tom, že získaná data vymazal a že údaje neposkytoval třetím stranám. Mluvčí Facebooku sdělil, že Kogan nesměl předávat údaje společnosti Cambridge Analytica, která je využila pro komerční účely. Dodal, že proti základním pravidlům společnosti Facebook bylo i poskytování dat o přátelích uživatelů.
  • Do kauzy vstoupila také Cambridgská univerzita, která oznámila, že od Kogana žádala a následně dostala ujištění, že vědec pro svou kontroverzní práci nepoužil žádná univerzitní data, školní zdroje a ani prostory školy.