Sociální síť Facebook čelí kritice za to, že měla umožnit využití dat svých uživatelů pro politické účely. Na sociální síti Twitter začala během posledních dní pod hashtagem #DeleteFacebook sílit výzva, která pobízí k mazání facebookových účtů, a na řadě serverů se také objevily návody, jak svůj účet ze sítě definitivně odstranit. Ti, kteří své účty mazat nechtějí, by ale do sekce Nastavení stejně zabloudit měli – ochranu svých informací si lze alespoň částečně zajistit svépomocí. Vypnout lze například sběr osobních údajů prostřednictvím aplikací, které sám uživatel sice vůbec nepoužívá, ale jeho přátelé na síti ano.
Připojit se k #DeleteFacebook? V první řadě musí uživatelé dbát na zabezpečení profilu sami
Kvůli aféře kolem společnosti Cambridge Analytica a zejména kolem zneužití uživatelských dat se strhla vlna kritiky, která na sociální síti Twitter přerostla v silně negativní kampaň. Pod hashtagem #DeleteFacebook se začaly objevovat tisíce příspěvků, které uživatele vyzývají ke smazání facebookových účtů. Ke kampani se připojil i Brian Acton - zakladatel chatovací aplikace WhatsApp. Právě WhatsApp společnost Facebook koupila v roce 2014 za 19 miliard dolarů.
Mazat není nutnost, hlídat si osobní data ano
Smazání facebookového účtu ovšem není jedinou možností, kterou mají k dispozici uživatelé obávající se o svá data. Dostatečně opatrným přístupem a správným nastavením profilu lze eliminovat alespoň některé hrozby. Jak na to?
Přímo v prostředí Facebooku je možné skrze záložku Nastavení a dále Soukromí omezit, kdo uvidí vaše příspěvky, nebo rovnou regulovat, kdo vám může zaslat žádosti o přátelství, kdo uvidí, s kým se přátelíte, jak vás lze najít podle telefonního čísla či mailové adresy. Uživatelé si také mohou v Nastavení ohlídat, v jakém obsahu a příspěvcích byli označeni, a z příspěvků, které se jim nelíbí, mohou označení odebrat.
Stejně tak lze v záložce Timeline a označování nastavit, kdo může přidávat obsah na zeď uživatele, kdo takové příspěvky uvidí, a je možné si zapnout kontrolu označení. Lidé tak mohou zkontrolovat příspěvky, na kterých jsou označeni, ještě předtím, než se takový obsah objeví na Facebooku.
Nastavit lze také seznamy konkrétních uživatelů, kteří váš obsah uvidí, nebo jim naopak zůstane skryt, případně lze upravit, kdo uvidí vaše budoucí příspěvky, čili: jestli budou veřejně dostupné komukoliv, všem přátelům, nebo jen vybrané skupině kontaktů.
Pod záložkou Aplikace pak jde upravit, do kterých aplikací se přihlašujete pomocí facebookového účtu. Zjistíte zde, kdo vidí, že tuto aplikaci používáte, ale po rozkliknutí konkrétní aplikace se lze dobrat také toho, jaké informace zjišťuje ona o vás. Nejčastěji jde o veřejný profil uživatele - tedy jméno, profilový obrázek, věk, pohlaví a další veřejné informace.
Kromě toho si ale aplikace může také vyžádat seznam vašich přátel, váš e-mail, telefonní číslo, vztah, aktualizace stavu, rodné město, místo pobytu, zaměstnání, datum narozenin, stránky, které jste označili „líbí se mi“, nebo jaké weby či jiné facebookové stránky spravujete. Aplikace si dokonce může vyžádat i to, aby mohla vaše stránky sama spravovat a přidávat na ně příspěvky.
Všechna tato nastavení je možné změnit a případně lze získávání takových informací aplikacím zakázat.
Nastavit se dá i to, jestli se budete moci prostřednictvím Facebooku přihlašovat do aplikací třetích stran (například na sociální síť LinkedIn, do navigace Waze nebo hudebního Spotify), zda vám budou chodit upozornění z her nebo aplikací (například aplikace na horoskopy takto mohou upozorňovat na novou denní předpověď).
Upravit jde i to, jestli vaše facebookové kontakty a přátelé budou moci vaše informace využít při používání aplikací, her a webů. Příkladem mohou být právě kvízy, jejichž vyplněním vaši přátelé odešlou vaše osobní informace autorům kvízové aplikace.
U fotoalb i videí je možné regulovat sílu soukromí, tedy kteří uživatelé (či seznamy uživatelů) si je budou moct prohlédnout. Opatrně je dobré přistupovat také k funkci „Oznámení polohy“, díky které lze snadno zjistit, na jakých místech, v jakých zemích a městech jste se pohybovali nebo pohybujete. A pokud si chcete být jistí, jak bude váš profil vypadat pro konkrétní přátele, Facebook v nastavení nabízí i funkci „zobrazit jako konkrétní člověk“.
V nastavení reklamy si pak lze ohlídat, jaké vaše údaje budou využívat inzerenti pro cílení reklamy. Některé z nich se vám zobrazují proto, že se inzerenti pokoušejí oslovit lidi na základě informací, které uvedli na svých profilech.
Vypnout jde také zobrazování reklam vašim přátelům; Facebook jim totiž zobrazuje reklamy podle toho, jaké akce provádíte, třeba když se stanete fanouškem stránky nebo sdílíte nějaký příspěvek.
Jednou zveřejněná data mají vlastní život
Russ Schrader, výkonný ředitel Národní aliance pro kybernetickou bezpečnost, říká, že uživatelé sociálních médií by měli sami vždy řádně posoudit, komu, proč a jaké osobní informace poskytují.
„Jakmile data zveřejníte, začnou si žít vlastním životem“, upozorňuje. „Měli byste se sami sebe zeptat, ‚Vím, co s mými daty budou dělat?'“ Schrader tvrdí, že uživatelé mají do jisté míry sami kontrolu nad tím, kde jejich data skončí a k jakým účelům budou moct být využita. Současně nabízí šest tipů zdravého rozumu, které sice nejsou „neprůstřelné“, ale mohou zabránit tomu, aby se digitální informace používaly bez souhlasu uživatelů.
Hlavně s rozumem a opatrně
Jako první bod Schrader uvádí opatrné sdílení. „Co dáte na web, tam může zůstat celý váš život. Než něco zveřejníte nebo nasdílíte svým přátelům, zamyslete se nad tím, jak to může být za několik let vnímáno.“ Zásadní je také hlídání si své vlastní on-line přítomnosti, tedy nastavení ochrany osobních údajů na úroveň, která je pro daného uživatele komfortní.
Jarní úklid je podle Schradera dobré nedělat jen doma, ale také v prostředí internetu – „Stejným způsobem, jako uklízíte svůj dům, je třeba uklidit i počítač. Podívejte se na všechny aplikace a ověřte si, jaké informace se o vás snaží zjistit. Zbavte se aplikací, které nepoužíváte.“
Radí také řádně si zabezpečit zařízení, která lidé používají. Pokud je možnost zajistit si účty například dvoufázovým zabezpečením nebo pomocí rozpoznání obličeje, je to podle Schradera dobrá cesta.
Dvoufázové ověření přihlášení je možné si nastavit cestou: Nastavení > Zabezpečení a přihlášení > Použít dvoufázové ověření. V záložce Zabezpečení a přihlášení lze také zjistit, že Facebook si kromě seznamu vašich přátel a soukromých informací pamatuje i to, ze kterých míst a zařízení (telefonů a tabletů včetně jejich typu nebo počítačů včetně prohlížeče) jste se k němu kdy přihlásili.
„Hesla se speciálními znaky jsou obtížně prolomitelná, ale také těžko zapamatovatelná. Dlouhé fráze jsou lepší. Najděte frázi, která je dostatečně dlouhá, kterou si budete pamatovat a bude obtížné ji kopírovat.“ Bankovní nebo zdravotní aplikace by pak měly být vždy zabezpečeny dvoufázově, případně i otiskem prstu.
Jako poslední krok uživatelům doporučuje klást si otázku, proč určitá aplikace daná data potřebuje – a k čemu je aplikaci na kvízy telefonní číslo nebo adresa. Opatrnost je vždy namístě.
- Pokud se rozhodnete svůj facebookový účet smazat, Facebook nabízí stránku, skrze kterou lze účet jednoduše odstranit. „Odstranit všechny položky, které jste zveřejnili, jako jsou vaše fotky, aktualizace stavu nebo jiná data uložená v zálohovacích systémech, může trvat až 90 dní od začátku procesu vymazání. Zatímco informace vymazáváme, jsou nepřístupné ostatním lidem, kteří používají Facebook,“ uvádí společnost na stránce Centra nápovědy. CNN ale uvádí, že není jasné, zda aplikace třetích stran budou stále mít přístup k datům poté, co byl účet trvale smazán. Uživatelé případně mohou svůj účet i dočasně deaktivovat. Pokud se bojíte ztráty obsahu, který jste v uplynulých letech zveřejnili na Facebooku, například fotografií nebo příspěvků, můžete si je stáhnout a zazálohovat pomocí položky Nastavení > Obecné > Stáhněte si soubor se svými daty z Facebooku.
„Tohle je můj digitální život“
Facebook se už loni potýkal s kritikou kvůli tomu, že trollí farmy zneužívají jeho stránky pro šíření ruské propagandy a fake news. O víkendu firemní pověsti navíc uškodila zpráva, že společnost Cambridge Analytica nečestně získala informace o padesáti milionech uživatelů Facebooku a využila je mimo jiné při vývoji softwarových nástrojů pro americké prezidentské volby.
Podobně jako hojně sdílené kvízy typu „Které celebritě jsi podobný“, „Který jsi Pokémon“ nebo „Která jsi postava ze seriálu“ byla aplikace s názvem „thisismydigitallife“ (v překladu „tohle je můj digitální život“) běžný osobnostní kvíz. Ptala se, jak jsou lidé otevření a extrovertní, jak jsou pomstychtiví, nakolik dotahují věci do konce, čeho se obávají, zda mají rádi umění nebo jak jsou upovídaní.
Kvíz, který vytvořil Alexsandr Kogan, vyplnily stovky tisíc uživatelů Facebooku. Jak se kvíz postupně šířil po sociální síti, sbíral i uživatelská data. V roce 2015 nicméně Facebook umožňoval, aby si aplikace stáhla data nejen uživatelů, kteří kvíz přímo vyplnili, ale také data jejich přátel. Postupně se tak nashromáždila data 50 milionů uživatelů Facebooku - jejich osobní informace, co se jim líbí, kde žijí a která místa navštěvují, jejich fotky a obrázky a sítě jejich přátel a známých.
V marketingu se podle AFP podobná data běžně užívají k cílení reklamy. Kogan a Cambridge Analytica měli data využít k psychologickému profilování amerických voličů, čímž měli vytvořit rozsáhlou databázi. Právě ta měla pomoci Trumpovi k vítězství v prezidentských volbách v roce 2016.
- Britský vědec Aleksandr Kogan, který pomohl analytické společnosti s kontroverzním sběrem dat o uživatelích Facebooku, odmítá, že by informace ovlivnily prezidentské volby ve Spojených státech. Prohlásil to v rozhovoru s BBC.
- Vědec, který se věnuje analytické psychologii, vyvinul aplikaci, která shromažďovala data o uživatelích facebooku a o jejich přátelích. Tyto údaje potom Kogan předával společnosti Cambridge Analytica, což obě strany potvrdily.
- Kogan dnes rovněž sdělil, že analytické firmě takto poskytl informace o 30 milionech Američanů a že je možné, že tyto údaje byly ve volbách použity. Tvrdí ale, že na sběru dat neměl žádný osobní prospěch a že jeho jedinou chybou v kauze je to, že se o pozadí práce více nezajímal. Dodal, že nyní spolupracuje s úřady, které případ prověřují.
- Podle Facebooku, provozovatele stejnojmenné sociální sítě, ale Kogan lhal o tom, že získaná data vymazal a že údaje neposkytoval třetím stranám. Mluvčí Facebooku sdělil, že Kogan nesměl předávat údaje společnosti Cambridge Analytica, která je využila pro komerční účely. Dodal, že proti základním pravidlům společnosti Facebook bylo i poskytování dat o přátelích uživatelů.
- Do kauzy vstoupila také Cambridgská univerzita, která oznámila, že od Kogana žádala a následně dostala ujištění, že vědec pro svou kontroverzní práci nepoužil žádná univerzitní data, školní zdroje a ani prostory školy.
Podle nahrávek pořízených britskou stanicí Channel 4 se společnost Cambridge Analytica tajně účastnila volebních kampaní po celém světě, mimo jiné i v České republice. Šéf firmy Alexander Nix na záznamech pořízených skrytou kamerou řekl, že mateřská společnost Strategic Communication Laboratories pracovala na více než dvou stech volbách včetně Česka, Nigérie, Keni, Indie nebo Argentiny.
Cena akcií společnosti Facebook na aféru reagovala propadem o téměř sedm procent a v poklesu i nadále pokračuje. Kyle DeYoung z právnické společnosti Cadwalader uvedl, že americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) pravděpodobně přezkoumá, zda neměl Facebook o zneužití údajů informovat již dříve - a nevyloučil, že Facebook se kvůli propadu hodnoty akcií stane terčem žalob ze strany akcionářů.