Události: Nová možnost oddlužení?
„Nebylo tak špatné, dokud jsme se báli žít na dluh. Lidé se naučili nebát, to ale neznamená, že s těmi dluhy umí pracovat,“ podotkl Pelikán. Upozornil, že české domácnosti dohromady dluží 1,38 bilionu korun. Půjčku měl nebo má každý třetí Čech. „Výzva všem: Pokud možno si nepůjčujte,“ vzkázal.
Základní reakce dlužníků je podle ministra ta, že se snaží před problémy schovat a nevidět je.
„Připravujeme novelu insolvenčního zákona, která by měla přinést rozšíření možností oddlužení. Tím nechceme říct, že lidé nemají platit svoje dluhy. Oddlužení bude krušná doba pro všechny, kdo do něj vstoupí. Bude to sedmileté období. Pokud se dlužník skutečně bude chovat tak, aby co nejlépe napravil svoje pochybení, tak po sedmi letech má šanci se z dluhové pasti dostat,“ popsal chystanou změnu Pelikán.
Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má umožnit dlužníkovi nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. Žádost o povolení oddlužení se podává na speciálním formuláři, který lze najít na webových stránkách ministerstva spravedlnosti.
Ministerstvo chce zcela odstranit stávající vstupní podmínku k oddlužení, která hovoří o tom, že dlužník má být schopen uhradit 30 procent svých dluhů. Podle Pelikána je tato bariéra nespravedlivá.
Jak by se mohlo nově oddlužovat
Pelikán: Každý má právo chybovat jen jednou
„Místo toho chceme poctivou snahou člověka vyřešit svou situaci,“ řekl. Novela podle něho zavede mechanismy zajišťující to, aby insolvenční správce na dlužníka dohlížel a svá zjištění následně sdělil soudu - například to, zda si člověk skutečně aktivně hledal práci.
„Pokud dlužník získá dobrodiní oddlužení, po sedm let nebude smět do takového procesu znovu vstoupit. Každý má právo jen na jednu chybu,“ uzavřel ministr. Pro věřitele jako celek dopadne podle něho oddlužení lépe, než kdyby se proces vůbec neuskutečnil.
Vypočítat splátky, které bude muset dlužník během pětiletého procesu oddlužnění platit, pomůže kalkulátor připravený ministerstvem spravedlnosti.
Problematiky dluhů se dotýká i jiná novela insolvenčního zákona, kterou v současné době projednává sněmovna. Ta chce mimo jiné zbavit trh nesolidních komerčních subjektů slibujících snadné oddlužení.
Osobní bankrot nyní: Kdy o něj lze požádat a kolik se splácí
Osobní bankrot představuje pětiletou cestu z dluhů. Na soud se s žádostí o oddlužení může obrátit kdokoli, kdo dluží více věřitelům, není schopen dluhy splácet a z pravidelného příjmu může uhradit během pěti let alespoň třicet procent dluhů.
Jde o způsob řešení úpadku do platební neschopnosti, která má umožnit dlužníkovi nový start a motivovat ho k aktivnímu řešení dluhu.
Pokud se zadlužený člověk dohodne s věřiteli na splátkovém kalendáři, soud rozhodne, jakou část z celkové splátky budou jednotliví věřitelé dostávat. Ta závisí na velkosti dluhu.
Jediné peníze, které dlužníkovi zbydou, je nezabavitelná částka, kterou tvoří nezabavitelné minimum navýšené o třetinu zbývající mzdy (maximálně však o 3 032 korun). Vše, co tuto částku převyšuje, je zabaveno insolvenčním správcem.
V současné době může soud v extrémním případě odpustit až 70 procent dluhu, a to když dlužník dodržuje po dobu pěti let splátkový kalendář a splatí nejméně 30 procent dluhu. Výhodou je tedy rozložení splátek do dlouhého časového období a také možnost, že velká část dluhu se smaže.
Výhoda pro dlužníka spočívá ovšem v tom, že v momentě, kdy soud povolí oddlužení, přestanou nabíhat například úroky z dluhu či úroky z prodlení. Částka tak již dále nenarůstá.
Po schválení oddlužení se rozhodnutí zveřejní v insolvenčním rejstříku, čímž nastává jeho účinnost.
Kde získat rady
Oddlužovací společnosti, které na oddlužení vydělávají, mohou pouze pomoct s podáním žádosti. Výsledek neovlivní, o vyhlášení osobního bankrotu rozhoduje pouze soud.
Existují ale i bezplatné poradny, na které se každý, kdo se ocitne ve finanční tísni, může obrátit s žádostí o radu. Například Poradna při finanční tísni, poradny zřízené pod Exekutorskou komorou nebo u Asociace občanských poraden, dluhové poradenství.
Poslanci mají pochybnosti
Už ve fázi přípravy se ale k návrhu staví skepticky poslanci. „Není podle mého názoru správné, abychom dávali signál, že kdo si půjčí a nesplácí a nezaplatí ani korunu, protože nemá, by měl být státem takto chráněn,“ domnívá se předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).
Pochybnosti má i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Jde o další a další opatření ve prospěch dlužníků, a nevzpomínám si na jediné opatření ve prospěch věřitelů,“ uvádí.