Dluhů by se mohli zbavit ti, kteří nejsou schopni splatit 30 procent z nich

3 minuty
Události: Nová možnost oddlužení?
Zdroj: ČT24

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) chce předložit návrh novely insolvenčního zákona, jež rozšíří možnosti oddlužení i na dlužníky, kteří nejsou schopni hradit předpokládaných 30 procent svých dluhů. Zároveň také varoval veřejnost před půjčkami. Podle resortu má půjčku každý třetí člověk a dohromady české domácnosti dluží bilion a tři sta miliard korun. Jen za první pololetí letošního roku si Češi půjčili celkem 51 miliard. Přitom právě půjčky včetně hypoték často vedou do dluhové pasti. Poslanci se však k návrhu staví skepticky.

„Nebylo tak špatné, dokud jsme se báli žít na dluh. Lidé se naučili nebát, to ale neznamená, že s těmi dluhy umí pracovat,“ podotkl Pelikán. Upozornil, že české domácnosti dohromady dluží 1,38 bilionu korun. Půjčku měl nebo má každý třetí Čech. „Výzva všem: Pokud možno si nepůjčujte,“ vzkázal.

Základní reakce dlužníků je podle ministra ta, že se snaží před problémy schovat a nevidět je.

„Připravujeme novelu insolvenčního zákona, která by měla přinést rozšíření možností oddlužení. Tím nechceme říct, že lidé nemají platit svoje dluhy. Oddlužení bude krušná doba pro všechny, kdo do něj vstoupí. Bude to sedmileté období. Pokud se dlužník skutečně bude chovat tak, aby co nejlépe napravil svoje pochybení, tak po sedmi letech má šanci se z dluhové pasti dostat,“ popsal chystanou změnu Pelikán.

Robert Pelikán
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Oddlužení nebo také osobní bankrot je způsob řešení úpadku, který má umožnit dlužníkovi nový start a motivovat ho k aktivnímu zapojení do umořování dluhu. Žádost o povolení oddlužení se podává na speciálním formuláři, který lze najít na webových stránkách ministerstva spravedlnosti.

Ministerstvo chce zcela odstranit stávající vstupní podmínku k oddlužení, která hovoří o tom, že dlužník má být schopen uhradit 30 procent svých dluhů. Podle Pelikána je tato bariéra nespravedlivá.

2 minuty
Jak by se mohlo nově oddlužovat
Zdroj: ČT24

Pelikán: Každý má právo chybovat jen jednou

„Místo toho chceme poctivou snahou člověka vyřešit svou situaci,“ řekl. Novela podle něho zavede mechanismy zajišťující to, aby insolvenční správce na dlužníka dohlížel a svá zjištění následně sdělil soudu - například to, zda si člověk skutečně aktivně hledal práci.

„Pokud dlužník získá dobrodiní oddlužení, po sedm let nebude smět do takového procesu znovu vstoupit. Každý má právo jen na jednu chybu,“ uzavřel ministr. Pro věřitele jako celek dopadne podle něho oddlužení lépe, než kdyby se proces vůbec neuskutečnil.

Vypočítat splátky, které bude muset dlužník během pětiletého procesu oddlužnění platit, pomůže kalkulátor připravený ministerstvem spravedlnosti.

Problematiky dluhů se dotýká i jiná novela insolvenčního zákona, kterou v současné době projednává sněmovna. Ta chce mimo jiné zbavit trh nesolidních komerčních subjektů slibujících snadné oddlužení.

obrázek
Zdroj: ČT24

Osobní bankrot nyní: Kdy o něj lze požádat a kolik se splácí

Osobní bankrot představuje pětiletou cestu z dluhů. Na soud se s žádostí o oddlužení může obrátit kdokoli, kdo dluží více věřitelům, není schopen dluhy splácet a z pravidelného příjmu může uhradit během pěti let alespoň třicet procent dluhů.

Jde o způsob řešení úpadku do platební neschopnosti, která má umožnit dlužníkovi nový start a motivovat ho k aktivnímu řešení dluhu.

Pokud se zadlužený člověk dohodne s věřiteli na splátkovém kalendáři, soud rozhodne, jakou část z celkové splátky budou jednotliví věřitelé dostávat. Ta závisí na velkosti dluhu.

Jediné peníze, které dlužníkovi zbydou, je nezabavitelná částka, kterou tvoří nezabavitelné minimum navýšené o třetinu zbývající mzdy (maximálně však o 3 032 korun). Vše, co tuto částku převyšuje, je zabaveno insolvenčním správcem.

V současné době může soud v extrémním případě odpustit až 70 procent dluhu, a to když dlužník dodržuje po dobu pěti let splátkový kalendář a splatí nejméně 30 procent dluhu. Výhodou je tedy rozložení splátek do dlouhého časového období a také možnost, že velká část dluhu se smaže.

Výhoda pro dlužníka spočívá ovšem v tom, že v momentě, kdy soud povolí oddlužení, přestanou nabíhat například úroky z dluhu či úroky z prodlení. Částka tak již dále nenarůstá.

Po schválení oddlužení se rozhodnutí zveřejní v insolvenčním rejstříku, čímž nastává jeho účinnost.

  • Soud může návrh na osobní bankrot zamítnout, i když dlužník splňuje všechny zákonné požadavky. A to v případě, že soudce dojde k závěru, že dlužník podáním návrhu sleduje nepoctivý záměr nebo dosažené výsledky insolvenčního řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění jeho povinností.
  • To druhé je podle exekutorské komory problém zejména u dlužníků – rekordmanů, u nichž počet exekucí mnohdy převýší i stovku. Exekutoři se setkávají i s případy, kdy si dlužník půjčuje s vědomím, že se později pokusí o oddlužení.

Kde získat rady

Oddlužovací společnosti, které na oddlužení vydělávají, mohou pouze pomoct s podáním žádosti. Výsledek neovlivní, o vyhlášení osobního bankrotu rozhoduje pouze soud.

Existují ale i bezplatné poradny, na které se každý, kdo se ocitne ve finanční tísni, může obrátit s žádostí o radu. Například Poradna při finanční tísni, poradny zřízené pod Exekutorskou komorou nebo u Asociace občanských poraden, dluhové poradenství.

Poslanci mají pochybnosti

Už ve fázi přípravy se ale k návrhu staví skepticky poslanci. „Není podle mého názoru správné, abychom dávali signál, že kdo si půjčí a nesplácí a nezaplatí ani korunu, protože nemá, by měl být státem takto chráněn,“ domnívá se předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD). 

Pochybnosti má i bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Jde o další a další opatření ve prospěch dlužníků, a nevzpomínám si na jediné opatření ve prospěch věřitelů,“ uvádí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Návrh evropského rozpočtu vzbuzuje na české politické scéně otázky

Evropská komise představila návrh, jak vybrat a rozdělit peníze v rozpočtovém období mezi lety 2028 a 2034. Zásadní navýšení prostředků plánuje v oblasti obrany, dekarbonizace nebo digitalizace. Členské státy chtějí, aby se Brusel zapojil do posilování obrany nebo konkurenceschopnosti. Česká politická scéna reaguje různě. Někteří oslovení politici oceňují závazek posilovat obranyschopnost, další hovoří o nutnosti hledat úspory.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Musíme zůstat nekompromisní, říká o sankcích proti Rusku Lipavský

„Osmnáctý sankční balík potřebujeme. Je potřeba odblokovat slovenský postoj,“ komentoval vývoj kolem schvalování dalšího unijního balíku protiruských sankcí, které blokuje Bratislava, v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Zároveň podotkl, že věří tomu, že Evropská komise bude schopna domluvit se Spojenými státy výhodnou obchodní dohodu.
před 8 hhodinami

Čínské firmy pomáhají Rusku vyrábět útočné drony, ukazují dle Bloombergu dokumenty

Čínští dodavatelé hrají zásadní roli v ruské válce proti Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to potvrzují interní zprávy jednoho z ruských dodavatelů dronů pro tamní armádu, jehož stroje plné čínských komponentů útočí na Ukrajinu. Dokumenty podle Bloombergu ukazují, jak se citlivé technologie dostávají z Číny do Ruska, i když vláda v Pekingu tvrdí, že je nedodává ani jedné straně, a jak dochází k obcházení sankcí.
před 13 hhodinami

Kupka a Kolovratník debatovali o budoucnosti vysokorychlostní železnice

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a místopředseda hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO) diskutovali v pořadu Události, komentáře o budoucnosti vysokorychlostní železnice. Shodli se na jejím strategickém významu, lišili se však v pohledu na způsob financování. Kupka prosazuje větší ambice, zapojení soukromých investic a evropské podpory. Kolovratník naopak varoval před růstem státního dluhu.
před 16 hhodinami

Investory už nechávají Trumpovy hrozby cly chladnými

Americké i evropské akcie posilují. Děje se tak navzdory zprávám o clech pro EU a další státy, které přicházejí ze Spojených států. V dubnu, kdy začal prezident USA Donald Trump plošná cla zavádět, přitom trhy reagovaly prudkými ztrátami. Podle analytiků to vypadá, že si investoři na Trumpovy výroky zvykli a počítají s tím, že se jeho rozhodnutí ještě změní. Investiční bankéř Ondřej Jonáš míní, že současná situace může ovlivnit jednotlivé akcie vybraných firem – záleží ale na jejich velikosti, obratu i oboru, ve kterém se pohybují.
včera v 06:00

Platebních terminálů v Česku přibývá

V Česku přibývá platebních terminálů, za poslední tři roky se jejich počet zvýšil zhruba o desetinu. Na tisíc obyvatel jich připadá třicet. Evropský průměr je přitom dvaatřicet, nejlépe jsou vybavené země na jihu kontinentu, především kvůli turistickému ruchu. Češi mají o bezhotovostní platby zájem, oblíbené jsou především mezi mladou generací. Obchodníci nevyužívají jen klasické terminály, roste i počet těch v mobilu a přibývá i plateb přes QR kód. Bezhotovostní platby tvoří v tuzemsku skoro tři pětiny všech transakcí.
15. 7. 2025Aktualizováno15. 7. 2025

Objem hypoték v červnu stoupl

Banky a stavební spořitelny v tuzemsku poskytly v červnu hypotéky za 37,5 miliardy korun, což je proti květnu nárůst o devět procent. Nové úvěry bez refinancování vzrostly o sedm procent na 29,4 miliardy. Úrokové sazby nových úvěrů v červnu pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,6 na 4,56 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
15. 7. 2025Aktualizováno15. 7. 2025

Z Trumpových výhrůžek málokterá dopadla, říká ekonom Bartoň

Prezident USA Donald Trump v pondělí varoval Rusko, že pokud do padesáti dnů nebude uzavřena dohoda o ukončení války s Ukrajinou, přijdou velmi vysoká cla. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka by opatření mohlo představovat „silný kalibr“, pokud by skutečně platila sekundární cla na obchodní partnery Moskvy ve výši stovek procent. Podle datového ekonoma Anglo-American University v Praze Petra Bartoně však „zatím z těch jeho (Trumpových) výhrůžek málokterá dopadla“. Debatu moderovala Tereza Řezníčková.
14. 7. 2025
Načítání...