Peníze ze zamítnutého kariérního řádu půjdou převážně na školství v regionech

Nahrávám video

První jednání ministra školství Stanislava Štecha (ČSSD) s šéfem resortu financí Ivanem Pilným (ANO) o rozpočtu na rok 2018 nevedlo ke shodě, kolik peněz získají vysoké školy. To je nejspornější položka v rozpočtu pro školství. Podle předběžného návrhu mají dostat o 100 milionů více než loni, rektoři však požadují 4,5 miliardy navíc. Vláda na jaře schválila navýšení o tuto částku, ale do návrhu rozpočtu se to nepromítlo. Oba ministři se opět setkají v srpnu, ministerstvo školství má přinést přepracovaný návrh.

Pilný uvedl, že ministerstvu školství zůstává 1,7 miliardy korun, původně určených na kariérní řád, který však neprošel Poslaneckou sněmovnou. Zdůraznil také, že v současné době ani neví, jak velké jsou rezervy státního rozpočtu. Prioritně musí dodržet schodek 50 miliard korun, ke kterému ho zavázala vláda. 

„Je to především otázka toho, kolik na priority, které nejsou samozřejmě jen školství, kolik tam zbyde,“ řekl Pilný. 

Nahrávám video

Štech informoval, že drtivá většina z oněch 1,7 miliardy korun půjde do regionálního školství. Nepočítá s tím, že by měly nějakým významným způsobem pomoci platům učitelů.

Na základě dnešního jednání jeho ministerstvo návrh rozpočtu během 14 dnů přepracuje, aby byl připraven pro srpnové setkání zástupců obou ministerstev.   

Rozpočet vysokého školství by si proti původnímu návrhu státního rozpočtu na příští rok měl polepšit o 4,5 miliardy korun, zopakoval nedávno předseda České konference rektorů Tomáš Zima po jednání s představiteli Rady vysokých škol a vysokoškolských odborů. Během prázdnin plánují představitelé univerzit vyjednávat s politiky. Pokud by jejich požadavky nebyly vyslyšeny, mají v září a říjnu řadu variant, jak by o sobě mohly vysoké školy dát vědět.

„Zatím nikdo nezpochybnil, že školství včetně vysokého je podfinancované,“ rekapituloval Zima své nedávné jednání s ministrem financí Ivanem Pilným (ANO) či dopis, který obdržel od premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). „Ale něco jsou slova a něco činy. My teď budeme očekávat ty činy,“ dodal.

Odboráři dříve mluvili o tom, že jsou připraveni vyhlásit stávkovou pohotovost, také rektoři hovořili o důraznějším naléhání na vládu.

Stanislav Štech
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Priority rozpočtu a (ne)spokojenost ministrů

Redaktor ČT Petr Vašek uvedl, že „Andrej Babiš (ANO) si v dubnu řekl priority, které chtěl dát do rozpočtu, než odešel z ministerstva financí. A na vysoké školy prostě nezbyly peníze. Důchody mají růst v průměru o 500 korun měsíčně, to je přes 20 miliard korun. Platy státních zaměstnanců mají růst o 10 procent, to je dalších 20 miliard korun. Peníze pro obce 8,5 miliardy, sociální dávky nárůst o 12 miliard.“

Resort školství patří k úspěšnějším. „Prvotní rozpočet roste o více než 11 miliard, což jsou peníze, o kterých si jiná ministerstva mohou nechat zdát,“ uvedl redaktor. 

  • Podle dosavadního návrhu mělo ministerstvo školství na příští rok dostat zhruba 160 miliard korun. 
  • Resort chtěl původně 172 miliard korun, letos hospodaří se zhruba 148 miliardami Kč.
  • Zdroj: ČTK

Ministři chtějí asi o 110 miliard korun více, než jim návrh rozpočtu slibuje. „Co si pamatuju, tak je to největší převis požadavků. Vloni to bylo v této době nějakých 92 miliard,“ odhadl Vašek. 

Nejméně spokojený je ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který má skoro šestimiliardový škrt. Lidovci hrozí, že nepodpoří rozpočet. Je volební rok a nespokojení jsou podle Vaška v zásadě všichni ministři. 

Nahrávám video

Vyjednávání pohledem politiků

Předseda výboru pro vědu a vzdělávání Jiří Zlatuška (ANO) považuje další jednání za důležité pro to, aby se vyjasnilo, o jaké finance se má vlastně jednat. U některých požadavků (například na stipendia doktorandů) to podle něho působí, jako by část rektorů neznala své pravomoce. Připomněl, že je to v pravomoci vysokých škol.

Domnívá se, že vysoké školy nějaké peníze dostanou, protože je před volbami. A to nejen parlamentními, ale také před volbami řady rektorů. Ti proto ukazují, že dokážou na politicích vymoci více peněz. 

Expert ODS pro výzkum a inovace Jiří Nantl uvedl, že současná situace má kořeny několik let zpátky. Tehdy podle něho současná vláda rozpočet na vysoké školy dále snížila a dokonce zrušila velmi výrazný diferenciační faktor, který zobrazoval kvalitu škol.

Později pak byla podle něho eskalována očekávání veřejnosti a odborné veřejnosti před volbami a nastalo „tohleto koňské dohadování“. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš vyčetl zpravodajcům, že se o dezinformacích o Polsku dozvěděl až z médií

Premiér Andrej Babiš (ANO) na čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu vyčetl zpravodajským službám, že se o dezinformacích o polských územních nárocích vůči Česku nedozvěděl od nich, ale z médií. Babiš to v sobotu řekl České televizi na akci pro veřejnost v zahradě Strakovy akademie. Prezident Petr Pavel v pátek dezinformační kampaň označil za cílenou provokaci a ocenil, že na ni lidé neslyší.
před 3 hhodinami

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 8 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 11 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 12 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 12 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 12 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.