Nedostatek peněz ve vysokém školství může způsobit odliv odborníků a v důsledku toho zasáhnout i českou ekonomiku, varovalo ve svém usnesení předsednictvo Rady vysokých škol. Zásadně také odmítlo předběžný návrh rozpočtu na příští rok, který vysokým školám už několik let po sobě nepřiznává peníze navíc.
Rada vysokých škol i rektoři odmítli návrh rozpočtu. Pilný se prý bude snažit jejich požadavky zohlednit
Tisková konference po jednání předsednictva Rady vysokých škol (zdroj: ČT24)
Předsednictvo Rady vysokých škol ve čtvrtek jednalo v pražském Karolinu. V podvečer se zástupci univerzit sešli s ministrem financí Ivanem Pilným. Ten bezprostředně po schůzce řekl, že školství vnímá jako prioritu a požadavky rektorů se bude snažit podpořit. Záležet prý bude na tom, jaké priority mu předloží ministr školství Stanislav Štech (za ČSSD).
Místo o původní čtyři a půl miliardy korun by si podle předběžného návrhu státního rozpočtu měly vysoké školy polepšit jen o sto milionů korun. Rektoři proto návrh ministerstva financí znovu ostře odmítli.
Pilný: Školství je pro mě velmi vysoká priorita (zdroj: ČT24)
V roce 2017 výrazně vzrostly platy ve veřejné sféře, v roce 2018 se předpokládá další nárůst. Podotýkám, že to je naprosto v pořádku, ale v pořádku není, že pracovníci vysokých škol se na tom již druhým rokem nebudou podílet. Vysoké školy tak ztrácí konkurenceschopnost na trhu práce, dochází k odlivu kvalifikovaných lidí z VŠ do jiných segmentů.
Původně slíbené miliardy měly zamířit zejména na platy. Třeba asistent na Karlově univerzitě si teď měsíčně vydělá asi 20 tisíc korun hrubého, stipendium pro doktorandy se pohybuje v průměru kolem sedmi tisíc.
„Nedochází k plnění veřejného příslibu bývalé ministryně školství v souvislosti s tím, že slíbila navýšení doktorských stipendií o jednu miliardu korun, což by v praxi znamenalo stoprocentní navýšení na jednoho doktoranda při současném stavu,“ komentoval situaci předseda Studentské komory Rady vysokých škol Michal Zima.
Zima také apeloval na pana ministra financí, aby se tímto problémem zabýval. „Pakliže chceme mít v České republice jenom trochu schopné absolventy postgraduálních programů, tak musíme investovat,“ zdůraznil.
ANO slíbilo v roce 2013 zdvojnásobení financí na výzkum, připomněl Opatrný
Místopředseda Rady vysokých škol Tomáš Opatrný upozornil také na problémy s financováním výzkumu. Rada prý minulý měsíc uvítala návrh, aby došlo k navýšení financí na výzkum na 36 miliard korun. Ani těch se ale zřejmě nakonec nedočkají.
„A poté jsme s překvapením zjistili, že ministr financí snížil tuto částku o tři miliardy. Zalovili jsme ve svých pamětech a zjistili jsme, že hnutí, které má ministerstvo financí na starosti, před minulými volbami slibovalo zdvojnásobení financí na výzkum,“ uvedl. Ve svém usnesení Rada vysokých škol připomíná hnutí ANO její předvolební slib a vyzývá ho k jeho plnění.
V roce 2013 byl rozpočet na výzkum něco přes 26,7 miliardy korun. Splnění předvolebního slibu ANO by tak znamenalo peníze na výzkum v roce 2018 o asi 20 miliard vyšší oproti návrhu ministerstva financí, vypočítali zástupci vysokých škol.
Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) v minulých týdnech několikrát zopakoval, že trvá na svém návrhu rozpočtu na vědu a výzkum 36 miliard korun, který schválila vláda. Navazuje podle něj na střednědobé výhledy, jež vláda schválila loni, a je nezbytný k udržení konkurenceschopnosti české vědy i malých a středních firem.
Ministr Pilný začátkem června při sněmovních interpelacích řekl, že „peníze na vědu, výzkum a inovace mají rezervu čtyři miliardy korun ve výdajích“. „Přesto vláda přiklepla panu místopředsedovi Bělobrádkovi navíc tři miliardy, přestože ty peníze má z minulých let a nespotřeboval je,“ uvedl Pilný.
Konkrétní částku Pilný neřekl, Štech prý bude o navýšení usilovat
Problematiku financování vysokého školství zástupci univerzit řešili ve čtvrtek večer přímo s ministrem financí Ivanem Pilným. Podle Rady vysokých škol totiž odliv odborníků může mít v důsledku dopady i na českou ekonomiku. Bezprostředně po schůzce Pilný řekl, že vnímá školství jako prioritu a bude se snažit požadavky rektorů podpořit. Na konkrétní částce se ale nedomluvili. O kolik konkrétně by se měly peníze pro vysoké školy navýšit, probere Pilný v příštím týdnu na setkání s ministrem školství Štechem.
Pilný podle rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy na jednání také připomněl, že se vláda zavázala k maximálnímu deficitu státního rozpočtu ve výši 50 miliard korun. Požadavky ministerstev podle něj přesahují plánovaný schodek o 111 miliard korun.
Doktorské stipendium v prezenční formě studia činí v současnosti asi sedm tisíc korun měsíčně. Předpokládá se tedy, že doktorandi věnují nezanedbatelnou část své pracovní kapacity právě studiu – chodí do laboratoří, knihoven, studují, píší, bádají. 7000 je naprosto nekonkurenceschopná částka na trhu práce. Podívejme se například na Slovensko, kde je výše stipendia dvojnásobná.
Stanislav Štech už dříve slíbil, že se o navýšení rozpočtu bude snažit. „Těch sto milionů skutečně neodpovídá tomu, co vláda deklarovala jako příslib po letech stagnace nebo poklesu rozpočtu. Já se budu snažit o takové navýšení, které umožní zajistit a diferencovat kvalitu vysokých škol a které zlepší postavení mladých (akademiků), počínaje doktorandy,“ uvedl.
Jednání budou podle Zimy pokračovat celé léto. S ministrem Pilným se rektoři sejdou opět pravděpodobně na přelomu července a srpna, kdy už by měly být hotové konkrétní návrhy priorit rozpočtu. Pokud se ho nepodaří navýšit, chtějí se rektoři 6. září sejít a dohodnout se na dalším postupu. Zvažovali by pak zřejmě i nějakou formu protestů.