Desítky vzpomínkových map už vytvořili jihomoravští hygienici. Do systému chytré karantény se připojují i další regiony, kromě Prahy i Středočeský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Pomáhá i armáda, která do terénu nasadila 25 odběrových týmů a desítky mediků.
První vzpomínkové mapy lidí, u kterých se prokázal koronavirus, vznikly na krajské hygienické stanici v Brně. Modré tečky na mapě značí pohyb konkrétního člověka. „Terčíky tam jsou na dobu, která je delší než 15 minut, a on si opravdu může mnohem efektivněji vzpomenout, s kým si tam povídal, kde byl rizikový kontakt,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Základem jsou data z mobilního telefonu, nutný je proto souhlas jeho majitele. „Člověk během jednoho dne je schopen nakazit tři až čtyři jedince, tedy, pokud se nám podaří všechny tyto jedince zachytit do třetího dne, tak bychom to reprodukční číslo udrželi na úrovní jedna. To je náš cíl,“ uvedl Prymula.
Systém chytré karantény už využívají i ve Středočeském kraji, ve kterém také pomáhá armáda. Do systému chytré karantény nasadila tři stovky lidí od mediků přes zdravotníky po chemiky.
„Srdce chytré karantény je v armádním objektu v Praze. Vojenští odborníci vytvořili i takzvaný manažerský software. Odběry jsou efektivnější a rychlejší je i zpracování vzorků,“ popsal brigádní generál a ředitel Agentury vojenského zdravotnictví Zoltán Bubeník.
Mobilní výjezdové týmy jsou teď ve spojení s dispečery a ti je mohou kdykoliv odeslat na další odběr. V případě naplněných kapacit testovacích míst se vzorky pošlou do laboratoří, které je ještě mohou vyhodnotit.
