Zástupci ministerstva obrany na konferenci o národní bezpečnosti apelovali na růst českých obranných výdajů. Podle nich je to potřebné kvůli zajištění obranyschopnosti i kvůli zachování věrohodnosti v rámci Severoatlantické aliance. Ke zvýšení výdajů na obranu vyzvala i zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová. Předsedové stran zastoupených ve sněmovně se shodli, že prostředky na obranu dát chtějí, rozcházejí se ale v názoru, jak rychle by výdaje měly růst.
Česko se v NATO zavázalo, že do roku 2020 bude na obranu dávat 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta. Podle rozpočtových rámců navržených ministerstvem financí by ale Česko dávalo na obranu v roce 2020 jen 1,16 procenta HDP.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) varoval, že bez splnění vládního cíle pro rok 2020 nebude věrohodné dosažení dvouprocentního závazku vůči Alianci. „Otázka naší obranyschopnosti je natolik významná, že nemůžeme vůbec uvažovat o tom, že bychom dvou procent nedosáhli,“ řekl.
„S rozpočtem, kde jsme dnes, neumíme mít dostatečnou zásobu munice a zároveň nakupovat nové prostředky. Ať je to jedno procento, 1,2 nebo to bude 1,4, vždycky to bude kompromis mezi menším nákupem munice, než bychom měli mít, investováním do nových zbraňových systémů, investováním do rekrutace a investováním do výzkumu,“ upozornil náměstek ministra Daniel Koštoval.
Zástupkyně generálního tajemníka NATO Gottemoellerová upozornila, že zvýšení výdajů na obranu vyžaduje zhoršená bezpečnostní situace ve světě. „Tato země musí zajistit, že se dokáže podílet na intenzivních operacích. Zajistit, že má dostatečný personál, vybavení a výcvik, takže její ozbrojené síly dokážou splnit úkoly, na nichž se s ostatními spojenci dohodla v rámci naší kolektivní obrany,“ řekla. Podotkla přitom, že Rumunsko by mělo dvouprocentního cíle dosáhnout už letos a baltské státy v příštím roce.
Bělobrádek a Fiala nechtějí konkurenta NATO
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) i předseda vládního hnutí ANO Andrej Babiš se přihlásili ke koaličnímu závazku zvýšit výdaje na obranu do roku 2020 na 1,4 procenta HDP.
Šéf opoziční ODS Petr Fiala to ale považuje za nedostatečné a vyzval ostatní strany k podpoře zákona, podle něhož by vláda musela zvyšovat obranné výdaje o 0,2 procenta HDP ročně, dokud se nepodaří dosáhnout úrovně dvou procent HDP.
Premiér byl také potěšen z toho, že se Česko aktivně účastní debat o evropské obraně. Bělobrádek a Fiala nicméně dali najevo přesvědčení, že by EU neměla vytvářet obranné kapacity vedle NATO, podle nich by bylo vhodnější posílit evropský pilíř Aliance.
Na konferenci také zaznělo varování, že ve světě přibývá kybernetických útoků. Daniel Bagge z Národního centra pro kybernetickou bezpečnost proto vyjádřil přesvědčení, že by Česko mělo vybudovat kapacity, aby v případě napadení po internetu dokázalo zaútočit na kybernetickou infrastrukturu protivníka.
Bezpečnost byla i tématem projevu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera na Karlově univerzitě. Zdůraznil zklamání z neochoty české vlády přijímat migranty a podílet se tak na řešení uprchlické krize. Juncker se společně s dalšími evropskými lídry zúčastní páteční pražské konference o obraně a bezpečnosti.
