Na Krymu jsem jen hlídal v lese, tvrdí Rus Frančetti. O jeho vydání na Ukrajinu rozhodne soud příští týden

Nahrávám video

Alexandr Frančetti ve čtvrtek u soudu odmítl, že by při anexi Krymu byl členem polovojenské organizace. Uvedl, že s dalšími civilisty hlídkoval v lese, aby pomohl ochránit obyvatele v okolí Sevastopolu. Soud muže ponechal ve vazbě. O přípustnosti jeho vydání na Ukrajinu rozhodne příští pátek.

Osmačtyřicetiletý Frančetti se svým vydáním nesouhlasí. U pražského městského soudu řekl, že do Sevastopolu přijel v době, kdy už byl okupován – v únoru 2014. „Já používám, že to bylo spravedlivé navrácení do Ruské federace,“ komentoval okupaci Frančetti. „Chtěl jsem zachránit svou rodinu a náš majetek, hrozilo nebezpečí válečného konfliktu,“ tvrdí.

Podle státní zástupkyně Jaroslavy Novotné je Frančettiho vydání přípustné, protože je zcela v souladu jak s českými zákony, tak i s Evropskou úmluvou o vydávání. Frančetti u soudu popsal, že dal dohromady skupinu lidí, kteří uměli stopovat v lese – například lesníky, turistické průvodce nebo archeology. Řekl, že kontrolovali, aby byl v lese klid, a že se tak snažili zastavit extremisty nebo ozbrojené skupiny. 

Po některých jeho dalších výrocích ohledně situace v dané oblasti ho předsedkyně soudního senátu Blanka Bedřichová upozornila, že dehonestujcící vyjádření při zasedání nepřipustí. 

Zatykač je podle něj fikce a falzifikát

Žádost o vydání má podle Frančettiho politické pozadí. „Moje činnost celá byla politická, neboť já jsem veřejná osoba v Sevastopolu, o čemž svědčí moje články,“ tvrdil u soudu. 

Frančetti dále zkritizoval mezinárodní zatykač, který na něj Ukrajina vydala a na jehož základě ho zadržela česká policie. Podle něj dokument obsahuje řadu nepřesností. Opakovaně použil výraz „falzifikát“ nebo „fikce“.

Rus, který má v Česku trvalý pobyt, také upozornil, že trpí revmatem. I proto odmítá vydání. „Na Ukrajině je situace s léčením revmatoidní artritidy příšerná, to je všem známo. V lepším případě to bude pomalé zabíjení,“ poznamenal. Rus má v Česku od roku 2000 trvalý pobyt a podle vlastních slov se v zemi živil jako trenér fitness a taekwonda na volné noze.

Podle zjištění Radiožurnálu měl ale Frančetti blízko k špičkám separatistů v Donbasu. Jeho advokát Denis Kašicyn soudu předal řadu dokumentů, které označil jako důležité důkazy, které se „týkají možného porušení práva pana Frančettiho na spravedlivý proces.“ Proto soud jednání odročil, původně chtěl rozhodnout už ve čtvrtek, ale advokát nestihl řadu listinných důkazů nechat přeložit z ruštiny. Soudci mu na to dali čas do příští středy.

Kašicyn tvrdí, že překládat bude zejména vyjádření lidskoprávních organizací. Uvedl také, že ukrajinské obvinění vychází z rozhovoru, který jeho klient poskytl na internetu. Advokát zdůraznil, že Frančettiho skupina nebyla ozbrojená, ani neprošla společným výcvikem. Její postavení přirovnal v českém kontextu k pomocné stráži Veřejné bezpečnosti. Tvrdí také, že Frančetti zjištěné informace poskytoval ukrajinské policii, nikoliv přímo ruskému námořnictvu. Podle Kašicyna to dokládá, jaký chaos na místě panoval.

Frančetti nebyl u soudu osobně, vypovídal z vazební věznice prostřednictvím videokonference. Bedřichová zmínila, že soudu dorazilo e-mailem několik výhrůžek, že v případě eskorty do soudní budovy by se mohl Frančetti stát terčem útoku. Při obsáhlé výpovědi mu dozorci rovněž z bezpečnostních důvodů ponechali na rukou pouta, ačkoliv je soud žádal o to, aby mu ruce uvolnili.

Rusko hrozí politickými důsledky pro Česko

Za členství v polovojenské organizaci hrozí Frančettimu na Ukrajině dva až osm let vězení. V české vazbě je od loňského září. Pokud by městský soud označil jeho vydání za přípustné, může se Rus obrátit ještě na pražský vrchní soud. Konečné slovo ohledně extradice bude mít český ministr spravedlnosti. Podle státní zástupkyně Jaroslavy Novotné je návrh o vydání předběžný a o dalším postupu se rozhodně podle toho, jak se řízení bude vyvíjet.

Ruské ministerstvo zahraničí už důrazně požádalo české úřady, aby Frančettiho propustily, Moskva také uvedla, že by případné vydání Alexandra Frančettiho na Ukrajinu mohlo mít politické důsledky. 

„Pokračování destruktivní linie Prahy vůči Rusku a jeho občanům, povede z iniciativy české strany k další degradaci bilaterálních vztahů a nezůstane bez reakce z naší strany,“ naznačila Marija Zacharovová z ministerstva zahraničních věcí Ruské federace.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 34 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 2 hhodinami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 8 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.