Policie vyšetřuje již déle než čtyři měsíce fotbalový skandál týkající se údajného ovlivňování utkání. Vychází z videozáznamů, odposlechů i výpovědí některých stíhaných. Podle kriminalistů ovlivňovali rozhodčí na pokyny shora zápasy kvůli postupům některých týmů, ale i kvůli sázkám. Na veřejnost se ale zatím dostaly jen střípky informací. Širší obraz se pokusili sestavit Reportéři ČT Adéla Paclíková a Ondřej Golis.
Aktéři aktuální fotbalové kauzy jsou vesměs skoupí na slovo. Bývalý místopředseda Fotbalové asociace Roman Berbr považovaný za její ústřední postavu se na veřejnosti neobjevil od chvíle, kdy jej pustili z vazby. Například sekretář asociační komise rozhodčích pro regionální fotbal Václav Kohout, kterému podle odposlechů Berbr diktoval změny v nasazení rozhodčích na určitá utkání, nechce veřejně říct ani slovo. „Nebudu odpovídat, já jsem odpovídal policii při výslechu,“ uvedl.
Za Berbra promluvil pouze jeho advokát Oldřich Chudoba „Nebylo by dobře, aby se vyjadřoval, protože doposud v trestním řízení nevypovídal. Není členem žádné zločinecké činnosti a nedopouštěl se v tom rozsahu trestné činnosti,“ ujistil.
Dvě postavy kauzy – bývalý fotbalista Michal Káník a rozhodčí Tomáš Grimm – se ale rozhodli s policií spolupracovat a vypovídali. Další detaily jsou patrné z telefonních odposlechů a videozáznamů, které policisté pořídili.
„Povolení zabíjet“
Z odposlechů vyplývá, že se Berbr s Kohoutem domluvili například na změně rozhodčích řídících zápas Slavoje Vyšehrad se Sokolem Živanice v červnu 2019, díky kterému se vyšehradští dostali do druhé ligy. Když sekretář komise rozhodčích řekl tehdejšímu místopředsedovi Fotbalové asociace, kdo by měl utkání řídit, nadiktoval Berbr jiná jména. Na závěr hovoru zaznamenaného policií mu Kohout poděkoval.
Roman Berbr si potom podle policejních záznamů telefonoval i s nově delegovaným hlavním sudím Robertem Hájkem. Nabádal ho, že všichni tři rozhodčí musí „mít formu“, Hájek jej ujišťoval, že je mu to „úplně jasné“, a podotkl, že má „povolení zabíjet“.
Dodatečně ujišťoval, že to byl docela běžný hovor. „To je taková hantýrka. Vím, že teď to zní špatně, ale rozhodně tam není nic nezákonného,“ řekl Reportérům ČT. A co znamená „povolení zabíjet“? Údajně ujištění, že „proběhne všechno v pořádku“. „My jsme to s Romanem takhle říkali,“ dodal.
Podle bývalého fotbalisty Ladislava Vízka to nebylo nic neobvyklého. „On (Berbr) byl bezmezný pán nad naším fotbalem. Prostě řekl, Vyšehrad postoupí – zvlášť když tam měl kamaráda – tak Vyšehrad postoupil,“ podotkl.
Bývalý rozhodčí Antonín Kordula je přesvědčen, že leckdo fakticky neměl jinou možnost než Romanu Berbrovi vyhovět. „Když se dostavil někdo, kdo neměl, tak to velice často končilo tím, že musel fotbalové prostředí, které měl tak rád, opustit,“ poukázal. Důsledkem podle něj bylo, že „naprostá většina rozhodčích, která působila nebo působí na profi listinách, tam byla z toho důvodu, že Romanovi Berbrovi nevadila“.
Zmíněný zápas Vyšehradu se Živanicemi skončil 2:1 pro Vyšehrad, byl však plný sporných okamžiků, kterých si všímali i diváci. Vyšehradští zprvu prohrávali, v té situaci jim rozhodčí pískli přímý kop, a potom penaltu, díky které vyrovnali na 1:1. Později dali druhý gól, zatímco živanickým rozhodčí udělili celkem šest žlutých karet.
Podle policie neřídili rozhodčí utkání takovým způsobem jen kvůli přání Romana Berbra. Vyšetřovatelé tvrdí, že Vyšehrad za výhru zaplatil sto tisíc korun, což aktéři zápasu odmítají.
„Zlomte vaz soupeři“
V případu figuruje kromě utkání Vyšehrad–Živanice i dalších osm zápasů, o kterých se policie domnívá, že byly ovlivněné. Je mezi nimi i další zápas Vyšehradu, tentokrát s Baníkem Sokolov – již po postupu do druhé ligy. Při zápasu zaznamenali detektivové předání peněz. Jsou přesvědčeni, že to byl úplatek.
Ze záběrů každopádně vyplývá, že sportovní ředitel Vyšehradu Roman Rogoz měl exkluzivní přístup do kabiny rozhodčích, kam zašel o poločase za stavu 0:0. Podle policejního materiálu žádal o dvě až tři penalty ve prospěch svého týmu. „Zlomte vaz – soupeři,“ nabádal je také.
Po poločase vstřelil Sokolov Vyšehradu branku, ale rozhodčí gól neuznali, protože rozhodčí odmával sporný ofsajd. I to přispělo k vítězství Vyšehradu poměrem 2:1. Po zápase zašel Rogoz také za delegátem, po němž chtěl, aby výkon rozhodčích nezpochybňoval, ukazuje záznam. „Zavři obě oči a řekni, výborný,“ doporučil mu. „Vždyť ty jsi darebák jako my všichni ostatní,“ dodal také.
Údajné předání peněz, o kterém hovoří policie, se stalo mimo záběr kamer. Vyšetřovatelé mají však záběry, na kterých rozhodčí Jiří Houdek předává peníze svému asistentovi Petru Klupákovi nebo delegátovi Jiřímu Kabylovi.
Ani Kabyl nechce o dění po zápase příliš hovořit. „Já jsem za prvé žádné peníze nepřebíral a za druhé víte dobře, že v době, kdy ho někdo vyšetřuje, se k tomu nemohu vyjadřovat,“ uvedl. Rozhodčí Klupák pouze prohlásil: „Já se k tomu vůbec nebudu vyjadřovat.“
Podle sportovního novináře Ondřeje Škvora z deníku Sport byla náklonnost rozhodčích Vyšehradu docela dobře známá. „Nad Vyšehradem se vyhrávalo těžko. Byla šuškanda, že spojení Rogoz a rozhodčí je smrtící,“ vzpomněl.
Petky a sázky
Nynější fotbalová kauza poněkud připomíná tu z roku 2004 kolem tehdejšího funkcionáře Viktorie Žižkov Ivana Horníka. I tehdy šlo o ovlivňování zápasů. Zatímco počátkem století aktéři případu v odposleších hovořili o „kapřících“, nyní se objevuje termín „petky“, případně „petky piva“. Jeden z hlavních aktérů kauzy rozhodčí Tomáš Grimm podle policejních záznamů telefonoval kolegům a vzkazoval jim: „Máš u mě deset petek.“ Adresáti telefonátů termín objasnit nechtěli.
Kromě terminologie se aktuální případ liší od toho Horníkova i tím, že se kromě výsledků zápasů týká i údajného ovlivňování takzvaných live sázek. Ty se netýkají pouze výsledků utkání, nýbrž i jejich průběhu. „Dá se sázet na to, že v daném časovém intervalu – například nejbližších deseti minutách – padne gól, padne červená karta, žlutá karta, bude se kopat penalta, bude aut,“ objasnil vedoucí bookmakerů Tipsportu Pavel Boško.
Policisté sledovali přátelský zápas Vyšehradu s Motorletem, který skončil 8:3. Před utkáním se sudí sešli s bývalým fotbalistou Michalem Káníkem – v minulosti trestaným kvůli sázkovým podvodům – na benzince v Praze a údajně se domlouvali na detailech – například na tom, že dílčí výsledek mezi 60. a 90. minutou bude skóre 4:2. Právě tak to opravdu dopadlo.
V Česku sice lze sázet na takové zápasy jen omezené sumy, ale existují způsoby, jak limity obejít. Sázet lze ze zahraničí, nejčastěji z Asie, kde je zaručena anonymita. „Sázkovky v Asii asi nemají tak přísné podmínky jako my,“ míní Pavel Boško.
Káník policii přiznal, že skupina, která údajný podvod připravovala, měla slíbených 4000 eur, tvrdil však, že on ani rozhodčí nic nedostali. Zápas podle něj nakonec ovlivnili sami hráči.
Odborník na odhalování sázkových podvodů Francesco Baranca se ke konkrétnímu případu nechtěl vyjádřit, ujistil však, že sázkové podvody nejsou ve fotbale ničím výjimečným. „Ve východní Evropě je tento problém běžný. Bohužel musím říct, že co se týče čísel, v České republice je tento problém velmi, velmi velký,“ uvedl.
