Ministr obrany vyznamenal 22 odbojářů a veteránů z druhé světové válce i novodobých misí


11. 11. 2018Aktualizováno11. 11. 2018|Zdroj: ČT24, Ministerstvo obrany ČR, ČTK

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) u příležitosti Dne válečných veteránů a výročí konce první světové války udělil 22 lidem nejvyšší vyznamenání svého resortu, Záslužný kříž ministra obrany. Jsou mezi nimi lidé bojující ve druhé světové válce i vojáci zranění v novodobých zahraničních misích české armády.

Záslužný kříž druhého stupně dostal kapitán Viktor Pattia, velitel 10. strážní roty, která střeží afghánskou leteckou základnu Bagram, kde letos v srpnu zahynuli čeští vojáci. Patia byl oceněn za to, že i po složité situaci po incidentu jednotka pokračovala v plnění úkolů. Stejné vyznamenání dostal nadporučík Daniel Píša za vynikající plnění úkolů v zahraniční operaci.

Záslužný kříž třetího stupně dostalo 15 lidí především za zásluhy během druhé světové války. Čtyři z oceněných, Jan Šimčík, Lukáš Hirka, Vladimír Šupa a Ivan Vorel utrpěli zranění během novodobých misí české armády. Záslužný kříž ministra obrazy třetího stupně in memoriam dostal Pravoslav Batěk, Jakub Ficel, Lydie Horálková, Jan Pavlačka a František Starý. 

Záslužný kříž ministra obrany
Zdroj: ČTK

Vyznamenaným pamětníkem druhé světové války je například Vladimír Stěpanovič Hrozný, voják Rudé armády, který se zúčastnil osvobozování Československa a poté se v něm usadil. Záslužný kříž ministra obrany III. stupně obdrží také Danuše Ištoková, která byla s dalšími partyzány zatčena gestapem a viděla popravu svého otce.

Ceremoniál se konal v Národním památníku na Vítkově. Vzpomínalo se nejen na vojáky a odbojáře z druhé světové války, ale i na novodobé oběti válečných konfliktů, především čtyři české vojáky zemřelé v minulých několika měsících v Afghánistánu. 

Záslužný kříž ministra obrany ČR se od roku 1997 uděluje vojákům a občanským zaměstnancům armády za statečnost, odvahu, úspěšné velení v boji, zásluhy na bojových operacích, vzorné řízení vojsk, vzorné plnění povinností, reprezentaci armády a za jiné významné zásluhy.

  • Záslužný kříž ministra obrany ČR II. stupně
  • kapitán Viktor PATIA jako velitel 10. strážní roty s úkolem ochrany letecké základny Bagram (BAF Air Field) prokázal své velitelské schopnosti, a i ve složité situaci po incidentu dne 5. 8. 2018 vysoce profesionálním přístupem zajistil, že jednotka pod jeho velením pokračovala bez omezení v plnění operačního úkolu.
  • nadporučík Daniel PÍŠA oceněn za vynikající plnění úkolů v zahraniční operaci. Jeho práce byla velice pozitivně hodnocena ze strany koaličních partnerů z nadřízeného úkolového uskupení i ze strany velení a mentorovacích jednotek US ARMY.
  • Záslužný kříž ministra obrany ČR III. stupně
  • Mikuláš GANIŠIN byl účastníkem národního boje za osvobození od listopadu 1944, kdy vstoupil do čs. zahraniční jednotky v SSSR. S jednotkou se účastnil osvobozování Slovenska. V červenci 1945 byl přeložen do zálohy.
  • Vladimír Stěpanovič HROZNÝ od srpna 1942 se jako občan Sovětského svazu účastnil bojů druhé světové války v řadách Rudé armády. Zúčastnil se osvobozovacích operací na území SSSR, Maďarska, Slovenska a jižní Moravy a Prahy. V létě 1945 byl demobilizován a zůstal v Československu, kde se oženil a získal československé občanství.
  • Danuše IŠTOKOVÁ od ledna 1945 byla účastnicí národního boje za osvobození. 14. dubna 1945 byla spolu s rodiči a šesti partyzány zatčena gestapem a stala se svědkem popravy zadržených mužů, mezi kterými byl i její otec.
  • Antonín KNAPIL byl účastníkem národního boje za osvobození od července 1942, kdy spolu s rodiči ukrýval ženu odsouzenou nacisty k trestu smrti až do konce dubna 1945, kdy byla obec osvobozena.
  • Antonín KOČVARA byl účastníkem národního boje za osvobození od září 1942, kdy působil v partyzánské skupině Král. Po její likvidaci v listopadu 1943 se musel skrývat. V únoru 1945 se stal členem partyzánské skupiny Delta II.
  • Dobroslav MUSIL byl účastníkem národního boje za osvobození od ledna 1945, kdy působil v partyzánské skupině DELTA kpt. Komendy jako spojka pro získávání a předávání zpráv o pohybu německých jednotek. Účastnil se i sabotážních akcí skupiny.
  • Marta ONDRUŠOVÁ byla účastnicí národního boje za osvobození od ledna 1945, kdy se stala spojkou mezi štábem partyzánské brigády Jan Žižka a oddílem kpt. Petra Buďky v oblasti Velkých Karlovic a Vizovicka.
  • plukovník v.v. PaedDr. Josef POKORNÝ byl vojákem z povolání v letech 1969 až 2001. Zastával převážně funkce v oblasti armádního sportu a od roku 1993 až do svého propuštění v listopadu 2001 pracoval na sekci zahraničních vztahů ministerstva obrany a ředitelství bezpečnosti informací ministerstva obrany. V letech 1997 až 2001 se účastnil tří mírových operací (Moldávie, Irák, Makedonie).
  • Josef ŘEŽÁBEK se v dubnu 1942 zapojil do odbojové činnosti v Jugoslávii jako člen skupiny mládeže v obci Lubina. V květnu 1943 vstoupil do 1. čs. brigády Jana Žižky působící v rámci Jugoslávské lidově osvobozenecké armády. Během války byl vážně raněn.
  • Jan ŠIMČÍK byl v letech 2008 až 2011 příslušníkem aktivních záloh Armády ČR při Krajském vojenském velitelství Ostrava. Organizuje branné soutěže s důrazem na akce pro děti a střelecké soutěže. Jeho zásluhou byly připomenuty akce paraskupiny WOLFRAM včetně jím vydané publikace.
  • Josef ŠVARC byl v dubnu 1944 povolán do německé armády (otec české a matka německé národnosti). V srpnu 1944 byl odeslán na západní frontu, kde byl zajat americkou armádou. V prosinci 1944 vstoupil do čs. zahraniční armády a zúčastnil se bojů u Dunkerque.
  • Karel ZAHRADNÍK byl účastníkem národního boje za osvobození od dubna 1939, kdy působil jako spojka partyzánské brigády VELA generála Koutňáka. Svou činnost ukončil na konci roku 1940, kdy po zatčení otce byla rodina vyslýchána a sledována. Otec byl 3. října 1941 v Kounicových kolejích popraven.
  • praporčík Lukáš HIRKA byl těžce raněn 7. 9. 2012 při raketovém útoku na základnu Shank v Afghánistánu, kde působil jako starší střelec velitelského družstva 2. mechanizované čety mechanizované roty 10. jednotky PRT Logar. Přes trvalé následky vážného zranění se věnuje charitativním aktivitám a přednáškám pro veřejnost. Absolvoval tři zahraniční mise a kurzy přežití ve Francii a Jižní Americe.
  • praporčík Vladimír ŠUPA byl zraněn 17. 4. 2009 během nasazení v misi ISAF v Afghánistánu. V současnosti pracuje jako lektor-instruktor u 41. mechanizovaného praporu v Žatci. Absolvoval tři zahraniční mise.
  • praporčík Ivan VOREL byl těžce raněn 31. 5. 2011 v Afghánistánu, kde od března 2011 působil v rámci 2. jednotky výcvikového a poradního týmu. Při přesunu v provincii Vardak explodovala pod vozidlem Iveco nastražená nálož. V současnosti pracuje v Náměšti nad Oslavou u 22. základny vrtulníkového letectva. Absolvoval jednu zahraniční misi.
  • Záslužný kříž ministra obrany ČR III. stupně in memoriam
  • Pravoslav BATĚK byl účastníkem národního boje za osvobození od září 1944, kdy navázal spolupráci s partyzánskou skupinou „1. partyzánský odřad TGM“ operující v oblasti Chřibů. Jeho rodina ukrývala doma ruskou partyzánku.
  • Valentinu TUMISKAJU v posledních dnech války se zapojil do bojů po boku oddílu rumunské armády, který operoval v Chřibech. Ocenění převezme dcera Pěva ZAKOPALOVÁ.
  • Jakub FICEL byl účastníkem národního boje za osvobození od srpna 1944, kdy působil v partyzánské skupině kpt. ZEMAN na území Slovenska. S partyzánskou skupinou se zúčastnil bojových akcí na podporu Slovenského národního povstání. V prosinci 1944 byl těžce raněn. Ocenění převezme syn Zdeněk HAMROZI.
  • Lydie HORÁLKOVÁ v červenci 1943 vstoupila jako šestnáctiletá po zfalšování data narození do 2. čs. samostatné paradesantní brigády v SSSR. Zúčastnila se bojů karpatsko-dukelské ofenzivy a v říjnu 1944 byla přesunuta na letiště Tri Duby na pomoc Slovenskému národnímu povstání. Počátkem roku 1946 byla povýšena do důstojnické hodnosti a vyznamenána Čs. válečným křížem 1939 a Řádem Slovenského národního povstání. Na jaře 1950 byla propuštěna z armády, zbavena vojenské hodnosti a bylo jí zakázáno nosit uniformu. Plné satisfakce se dočkala až v roce 2002. Ocenění převezme syn Pavel HORÁLEK.
  • Jan PAVLAČKA byl účastníkem národního boje za osvobození od března 1944, kdy působil jako spojka partyzánské skupiny kpt. Uhra a partyzánské skupiny STALIN až do dubna 1945, kdy bylo území osvobozeno spojeneckou armádou. Ocenění převezme dcera, paní Drahomíra JANŮŠOVÁ.
  • František STARÝ se takzvanou balkánskou cestou vydal do Palestiny, kde se v lednu 1941 v Haifě prezentoval u formující se čs. jednotky. Byl nejmladším československým vojákem, který se zúčastnil bojů u Tobruku, kde byl těžce raněn. V roce 1943 byl zařazen k čs. samostatné obrněné brigádě, se kterou se zúčastnil vylodění ve Francii a obléhání Dunkerque, kde byl zraněn. Po únorových událostech v roce 1948 opustil republiku a odjel do Anglie. Ocenění převezme sestra, paní Jaroslava VACÍNKOVÁ.
  • Jmenování do vojenské hodnosti plukovník ve výslužbě
  • podplukovník ve výslužbě Jakub MATULÍK byl vojákem z povolání od roku 1962. Prošel řadou technických a velitelských funkcí u letectva. V prosinci 1992 byl vyslán jako pozorovatel OSN do mise UNPROFOR na území bývalé Jugoslávie. Po návratu z mise vykonával velitelské funkce u Sekce zahraničních vztahů MO. V červenci 1997 byl v hodnosti podplukovníka přeložen do zálohy.