Koronavirus uzavřel dvě desítky škol, mnoho dalších přišlo o jednotlivé třídy. Pravidla karantén se ale zmírní

Nahrávám video

Bezmála dvě desítky škol v Česku jsou zavřené kvůli výskytu covidu-19 mezi personálem či žáky a v mnoha dalších školách jsou v karanténě jednotlivé třídy nebo skupiny žáků. Ukazuje se však, že pravidla pro omezování provozu nejsou jednotná a liší se kraj od kraje. Někde se musí kvůli prokázané nákaze jednoho žáka zavírat celá škola, jinde stačí třída. Podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum se připravuje metodika, která bude jednotná a zároveň by měla znamenat karanténu pouze pro lidi z bezprostředního okolí infikovaného.

Některé školy vůbec nezahájily školní rok – vesměs ty, kde se po úvodní poradě pedagogického sboru prokázal covid-19 u některého jeho člena – další musely v prvních dnech školního roku zavřít. Momentálně se prezenčně vůbec nevyučuje na necelých dvou desítkách z nich, zatímco částečně omezený je provoz 70 dalších. Jednotlivé třídy obvykle končí v karanténě, když vyjde najevo, že se nakazil některý z žáků.

Není to však pravidlo, což by se mělo změnit. Podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum Romana Prymuly není potřeba, aby se omezení vztahovala na celou třídu. „Teď bude snaha, aby to byli jen ti v nejbližším okolí dotyčného jedince,“ uvedl. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dodal, že metodika bude platná od pondělí. „Pravidlem by mělo být, že by hygiena měla zohledňovat epidemiologicky významné kontakty a nikoli dávat automaticky do karantény celé kolektivy,“ upřesnil.

Plošné testování dopadlo například na jednu třídu zlínského Gymnázia TGM, jejíž student o víkendu onemocněl. Její žáci a také čtyři učitelé nyní absolvovali testy. Podle ředitelky Aleny Štachové tak rozhodli hygienici, kteří si od vedení školy vyžádali informace, kteří žáci se ve třídě s nakaženým vyskytovali a kteří pedagogové je učili.

Ve Zlínském kraji je týden od začátku školního roku zcela zavřeno nebo je v omezeném provozu jedenáct škol. Nejvyšší je tento počet ve Středočeském kraji, kde koronavirová opatření dopadla na 18 škol. Nejméně naopak pandemie ovlivnila začátek školního roku v Olomouckém kraji, kde je zavřena jen jedna škola.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 5 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 8 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 8 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 9 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 9 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 10 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.