Koně, kteří pomáhají, nyní potřebují pomoci. Česká hiporehabilitační společnost obnovila sbírku

Druhá vlna koronaviru může být likvidační i pro hiporehabilitační střediska. Obnovila proto sbírku, kterou vyhlásila už na jaře. Finanční polštář na zimu si kvůli opatřením kvůli koronaviru nestačila střediska vytvořit. Od 19. října nemohla vůbec fungovat, nově mohou v omezeném počtu osob aspoň pozvat klienty do přírody mimo areály. Při hipoterapiích pomáhají koně stovkám klientů, kteří mají například fyzické postižení nebo duševní poruchu.

Druhá vlna epidemie koronaviru je podle České hiporehabilitační společnosti pro střediska mnohem těžší než ta první. „Střediska již nemají mnoho rezerv, personální opatření již udělala a nařízení druhého nouzového stavu jsou mnohem přísnější než v první vlně. Střediska musela zastavit provoz úplně, takže opět chybí peníze,“ popisuje předsedkyně společnosti Věra Lantelme-Faisan.

„Chybí peníze za tržby od klientů. A protože se problémy projevily i u firem, přišli jsme i o možnosti získat sponzorské příspěvky,“ potvrzuje vedoucí terapeutka Vanda Casková ze střediska Epona Brno, které obvykle během roku navštěvuje i dvě stě padesát klientů, od kojenců až po seniory.

Hiporehabilitační společnost vybrala 42 500 korun, není to ale zdaleka dost

Česká hiporehabilitační společnost se proto rozhodla pro další sbírku. „Sice má velkou podporu například na Facebooku, ale žádné částky nepřibývají,“ říká Lantelme-Faisan s tím, že zatím lidé přispěli částkou 42 500 korun. Z jarní sbírky mohla společnost mezi sedm středisek, která žádala o pomoc, rozdělit 70 tisíc korun.

„Zima je u středisek hiporehabilitace vždy náročným obdobím i bez karanténních opatření. Jsme při naší práci závislí na počasí, klientů je i méně. Většina středisek si během roku vytváří finanční rezervy právě na zimní období. Což se letos kvůli karanténním opatření zcela nepovedlo,“ vysvětluje Casková.

Při druhé vlně chyběla výjimka umožňující provoz center

Na jaře mohla některá střediska fungovat díky výjimce ministerstva zdravotnictví a dodržování hygienických pokynů. „Šlo nejen o nošení roušek, ale o důslednou dezinfekci povrchů, jednorázové rukavice, jednorázové podložky pod klienty,“ říká vedoucí hiporehabilitací sdružení SRAZ z Toulcova dvora v Praze Monika Šťastná Kohoutová. Tam ročně dochází asi 120 stálých klientů, většinou dětí. V Toulcově dvoře na ně čeká osm huculských koní, z nichž už pět složilo specializační zkoušky pro hipoterapii.

Od 19. října střediska výjimku neměla. Částečně mohla začít fungovat až od 21. listopadu. „Díky rozvolnění opatření mohou od tohoto týdne klienti s koňmi mimo střediska, třeba do přírody nebo do parku. A to maximálně v šesti lidech,“ doplňuje Lantelme-Faisan.

Výjimku ohledně vnitřních prostor mají pouze poskytovatelé zdravotních nebo sociálních služeb. „Společnost není poskytovatelem zdravotní péče. Tedy v případě sportovních aktivit platí omezení pro sport venku a počet osob venku,“ potvrzuje Jitka Nováčková, mluvčí ministerstva zdravotnictví.

„Primární zůstala péče o naše zvířata. U koní je to poměrně náročné, nejde jen o krmení, ale o celkové udržení fyzické i mentální kondice, o udržení úrovně výcviku a tak dále. Jde o to, aby byli schopni se s uvolněním rovnou vrátit do práce,“ vysvětluje Šťastná Kohoutová.

Sbírku pořádala i střediska, která pod společnost nespadají. Patří mezi ně třeba stáj Mirákl. „Díky uspořádané sbírce na darujme.cz na jaře jsme do konce roku finančně zabezpečeni, budoucnosti se velmi obáváme. Máme osm připravených hiporehabilitačních koní, kteří chtějí děti léčit, ale nemohou,“ říká hlavní fyzioterapeutka a ředitelka střediska Mirákl Kateřina Čapková.

„Aby byla hipoterapie skutečně účinná, je potřeba absolvovat alespoň dva hiporehabilitační pobyty ročně, u některých dětí je intenzita i čtyři pobyty za rok. Díky opětovnému zavření našeho provozu se některé děti k nám v roce 2020 vůbec na léčbu nedostaly a velmi se obávám toho, že při našem shledání budeme, co se týče motorického rozvoje stát zase na začátku,“ pokračuje Čapková. V přímé péči střediska je na 250 dětí se zdravotním znevýhodněním, zhruba 80 dětí čeká na přijetí do péče.

Česká hiporehabilitační společnost sdružuje 62 středisek a desítky individuálních členů. Ti pracují s 257 koňmi s licencí pro hiporehabilitaci, dalších zhruba 300 koní je v zácviku. Sbírku mají na webu darujme.cz (https://www.darujme.cz/projekt/1202901). Další cestou pomoci je transparentní účet FIO 2101536962/2010.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 7 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 11 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 15 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 18 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.