Praha - Sněmovna přes kritiku části opozice podpořila další projednávání sporného vládního návrhu zákona o Národním parku Šumava. Koalici pomohla KSČM, podle níž má být podoba zákona upravena ve sněmovních výborech. Normu před dalším schvalováním posoudí výbory pro životní prostředí, zemědělský a pro veřejnou správu. Navrhla to komunistická poslankyně Kateřina Konečná po dohodě s ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou (ODS). Ekologové a vědci vládní předlohu ostře odmítají a představili vlastní pozměňovací návrh.
Další návrh poslankyně Konečné, totiž aby výbory měly na projednání normy jen 30 místo obvyklých 60 dnů, však dolní komora odmítla. Úsilí poslance ČSSD Robina Böhnische, který žádal vládní návrh zamítnout nebo vrátit k přepracování, mělo příznivce v podstatě jenom mezi sociálními demokraty, zástupci Věcí veřejných (VV) a národními socialisty Jiřího Paroubka.
„Dobrý den, dám si půlku Šumavy“
Vládní předloha má pozměnit zóny parku nebo umožnit větší zásahy proti kůrovci. Norma o šumavském národním parku je podle ekologů v rozporu se zásadami ochrany přírody. Ministerstvo životního prostředí ale hovoří o kompromisu a od zákona si slibuje větší stabilitu a lepší ochranu Šumavy. Předlohu dnes kritizovali třeba zástupci Věcí veřejných.
- „Přijde Krakonoš do pekárny a řekne: Dobrý den, půlku Šumavy. Tak přesně podle tohoto vtipu je připravena vládní novela zákona o Národním parku Šumava,“ uvedl místopředseda Věcí veřejných Michal Babák.
Věci veřejné dále odmítají také neregulované stavby sjezdovek, hotelů a těžby dřeva, které by podle nich nový zákon způsobil. Vládní návrh prý nijak nereaguje na dosavadní dvacetiletou praxi ochrany na území Šumavy. Zástupci VV Miroslav Petráň a Josef Novotný proto chtějí ve sněmovně předložit pozměňovací návrh, který připravili vědci a ekologové.
Trnem v oku mnohým ekologům i některým politikům je například lanovka spojující český lyžařský areál na Lipně s rakouským skiareálem Hochficht. „Prostředkem jedné z nejcennějších částí parku vede lanovka, to si myslíme, že je z hlediska ochrany přírody nemožné,“ myslí si předseda stínové vědecké rady NP Šumava Jakub Hruška.
- Stínový ministr životního prostředí ČSSD Vladimír Špidla: „Lanovka nerovná se rovnou zničení přírody, ale lanovka se může rovnat zničení řady mimořádně cenných prvků. Příroda má svoje vlastní pravidla a to, co vám připadá jako jednoduchý kompromis, tak to ve vztahu k pravidlům přírody kompromis není.“
Jasná pravidla rozvoje ministra Chalupy
Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) má zákon zavést jasná pravidla rozvoje parku, která by jeho budoucí ředitel ani ministr nemohli měnit. Obecná podoba zákona by prý byla k ničemu. Návrh je podle něj předložen po diskusích s odborníky a zástupci šumavských obcí, jimž zvětší možnost jejich rozvoje.
- „Tento zákon tak, jak je předložen, je posunem vpřed. Zvětšuje oblast, která má být ponechána volnému běhu přírody, stanovuje jasná pravidla a dává stabilitu šumavskému regionu. Všechny tyto tři aspekty by měly být naším společným cílem,“ prohlásil ministr životního prostředí.
V současnosti tvoří nejvzácnější první zóna 13 procent rozlohy parku, bezzásahové území je přitom podle ekologů zhruba na 30 procentech plochy parku. Tyto údaje o rozsahu bezzásahových zón ale ministerstvo odmítlo. „Bezzásahové území v současnosti tvoří 16 tisíc hektarů, oproti 18 tisícům hektarů, které navrhuje nový zákon,“ tvrdí. Podle ministerstva by se měla zóna celkově rozšířit na 26,5 procenta, bezzásahové území by tvořilo 22 procent rozlohy parku.
Chalupa se nechal slyšet, že procentuálního rozšíření první zóny by bylo možné dosáhnout snížením velikosti parku o rozloze 68 tisíc hektarů. Tuto variantu ale odmítl. Rozloha druhé zóny by měla být 59,87 procenta a třetí zóny 5,12 procenta. Ministerský návrh zákona počítá do roku 2058 s postupným rozšířením prvních zón až na 35 procent plochy parku.
Ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek hodnotí výsledný projekt také pozitivně. „V historii Národního parku Šumava přináší tento vládní návrh zákona největší první zónu. Zvětšuje ji o celých sto procent (…) a přináší největší reálně ponechanou plochu samotné přírodě, kde se nebude zasahovat,“ dodal Mánek. Upozornil také, že návrh zákona je projednaný v široké diskusi, která trvala více než rok a mohli se jí účastnit všichni aktéři všech stran a zájmů.
Návrh přivítali i představitelé šumavských obcí, kteří oceňují hlavně jasně stanovená pravidla jak pro obce, tak i pro samotné obyvatele. „My jsme především rádi, že po dvaceti letech budou jasná pravidla pro to, co se na Šumavě smí a co ne,“ zhodnotil návrh starosta Horní Plané Jiří Hůlka, který se neobává poškození přírody ani rozsáhlé výstavby na území národního parku.
„Je to návrh na zrušení Národního parku“
Návrh ostře kritizují někteří ekologové, podle kterých norma nedostatečně chrání první zónu, která by měla zůstat bezzásahová. „Návrh zákona o Národním parku Šumava z dílny ministra Chalupy je ve skutečnosti návrhem na jeho zrušení. Umožňuje v něm developerské projekty a další zástavbu. Do části území, které bylo dosud ponechané přírodě, pouští těžařské firmy. Přitom se jedná o perly šumavské přírody, jako jsou horský prales na Smrčině, kde žijí tetřevi, kaňon Křemelné s vydrou, oblast Ptačího potoka v Modravských slatích a mnohé další," říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
- „Zákon není založen na vědeckých argumentech a podkladech. Připomíná politický handl mezi některými místními politiky, ministerstvem životního prostředí a současným vedením národního parku. Takový zákon nebude dostatečně chránit vzácnou šumavskou přírodu a otevře prostor pro komercializaci území národního parku,“ uvedl za stínovou vědeckou radu NP Šumava Martin Braniš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Ekologové a vědci návrh odmítají a žádají zvětšit první, nejvyšší zónu ochrany parku na 52 procent území, polovina parku by přitom byla bezzásahová. Vlastní pozměňovací návrh představili zástupci Hnutí Duha a přírodovědci Univerzity Karlovy.
Více o návrhu vědců a Hnutí Duha si přečtěte zde.
Vládní návrh ministra Chalupy v celém znění naleznete zde.
Za návrh zákona o Národním parku Šumava dostal ministr životního prostředí Tomáš Chalupa letošní ekologickou anticenu Ropák roku.
