Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michal Murín skončí ke konci dubna ve funkci. V posledních týdnech měl spor s premiérem v demisi Andrejem Babišem (ANO), který ho chtěl dočasně zprostit služby. Murín vedl inspekci téměř dva a půl roku, u policie působil 36 let. Web ČT24.cz sestavil přehled událostí z posledních týdnů, které k Murínově pádu vedly.
Murín nyní uvedl, že situace kolem GIBS a jeho osoby, která se vyvinula v posledních měsících, mu nedovoluje pokračovat v řízení inspekce. „Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce,“ napsal.
K odchodu vyzval ředitele GIBS Michala Murína koncem února premiér v demisi Andrej Babiš. „V únoru jsem byl dvakrát pozván na Úřad vlády, kde mě premiér vyzval k rezignaci. Mluvil o ztrátě důvěry a prý si to mám přečíst v tisku,“ řekl Murín serveru Aktuálně.cz.
Od premiéra údajně dostal na vybranou. „Když se dohodneme, tak to prý bude bez skandálu,“ odpověděl pak Murín na otázku, zda od Babiše dostal nějaké ultimátum. „Řekl, že by bylo nejlepší, abych skončil do konce února,“ dodal.
Informaci o plánu odvolat Murína ihned potvrdil předseda KSČM Vojtěch Filip, podle kterého ho premiér o záměru informoval na jedné ze schůzek ohledně programu nové vlády. „Nedivil jsem se tomu,“ uvedl Filip s tím, že mezi jednotlivými policejními útvary je velká rivalita, což má GIBS řešit, ale neřeší.
Murín také oznámil, že už předešlý den začala v hlavním sídle GIBS v Praze kontrola z ministerstva financí. Podle něj dorazilo devět kontrolorů z resortu, který donedávna vedl právě Andrej Babiš a nyní ho řídí jeho bývalá náměstkyně Alena Schillerová.
Mluvčí inspekce uvedl, že si kontroloři vyžádali značné množství dokumentů, a instituce jim proto poskytla zázemí pro práci na plánovaných pět týdnů. Prověrka podle mluvčího ministerstva Michala Žurovce začala na základě oficiálně obdrženého podnětu. „Předmětem kontroly je hospodaření s veřejnými prostředky v letech 2016 a 2017,“ sdělil.
Černochová: ANO se chová jako tlupa nájezdníků
Babišův tlak na odvolání Murína okamžitě kritizovali politici většiny sněmovních stran. Šéf Pirátů Ivan Bartoš označil kontrolu z ministerstva za šikanózní. Řečnicky se zeptal, zda tento postup „nezapadá do vyšetřování Čapího hnízda“, kde Babiš čelí stíhání kvůli podezření z dotačního podvodu, a zda nechce předseda vlády v demisi dostat policii do svého područí.
„Je to jen další důkaz v řadě o tom, že vláda hnutí ANO se chová jako tlupa nájezdníků, která obsazuje dobyté území. Skandální je zejména to, že tak činí, ačkoliv je v demisi a nemá důvěru Poslanecké sněmovny,“ reagovala členka bezpečnostního výboru Jana Černochová z ODS.
Také předseda ČSSD Jan Hamáček řekl, že personální kroky Andreje Babiše a členů jeho kabinetu v něm nevzbuzují důvěru.
Pochybení mají dokazovat žalobci z Olomouce
Den po Murínově prohlášení o nátlaku na jeho odvolání vystoupil s vysvětlením premiér Babiš. Oznámil, že v Murína nemá důvěru a pochybuje o jeho morální a profesionální integritě. Zdůvodnil to i dokumenty z olomouckého vrchního státního zastupitelství, které podle něj ukazují na Murínova pochybení. Podrobnosti prý nemůže zveřejnit. Tvrdil však, že údajné prohřešky měly být potrestány, ale úřad vlády je vyřídil nestandardním způsobem.
Nepřímo odkázal také na případ Bereta, který se týká úniků informací z vyšetřování a figuruje v něm například pražská státní zástupkyně Dagmar Máchová nebo bývalí policisté. Murín v něm v loňském roce vypovídal jako svědek. „Skutečně se velmi divím, že takový člověk vykonává takovou funkci,“ řekl Babiš. Murín ale reagoval, že ve věci nebyl zbaven mlčenlivosti, a tak se nemůže bránit.
Babiš také odmítl jakoukoli spojitost záměru s kauzou Čapí hnízdo, ve které je stíhán kvůli podezření z dotačního podvodu. Murín nechtěl vystoupení premiéra komentovat a uvedl, že rezignovat nehodlá a inspekce bude pod jeho vedením pracovat jako dosud.
Nikomu jsem nevyhrožoval, tvrdí Babiš
Při interpelacích ve sněmovně 1. března Andrej Babiš prohlásil, že Murínovo odvolání nenavrhoval. Řekl ale, že šéfa GIBS považuje za svého podřízeného. Podle premiéra inspekce nehospodaří dobře a prověrka prý ukázala na možné porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Proto požádal ministryni financí, aby do GIBS poslala kontrolu.
Podle premiéra Murín podvedl vládu, když loni údajně část peněz schválených na nové příslušníky použil na odměny. Na dotazy poslanců Babiš uvedl, že nikomu nevyhrožoval a do pravomocí inspekce nezasahuje.
Šéf Pirátů Ivan Bartoš označil Babišovy kroky za „další účelový pokus výměny vedoucích pracovníků ve státních institucích doprovázený politickým i mediálním tlakem, a to za velmi vágních, až neurčitých odůvodnění“. Podle něj tyto personální čistky mohou být účelovým posilováním pozice hnutí ANO.
Bartoš po Babišovi mimo jiné chtěl, aby objasnil důvody Murínova plánovaného odchodu a aby rozptýlil domněnky, že odvolání souvisí s Faltýnkovými výroky na adresu vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila, že ho „dostane do tepláků“, tedy do vězení. Ptal se také, zda po případném Murínově odchodu hodlá navrhovat do čela GIBS nynějšího náměstka Milana Špačka, který je prý hnutí ANO nakloněn. Babiš to označil za nesmysl.
Podle šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska byla kontrola z ministerstva financí zneužita k nátlaku na Murína. „Finanční kontrola má být nestranná a nefungovat na politickou objednávku. Premiér přiznal, že finanční kontrolu v GIBS nařídil ministryni on sám. Ministra může úkolovat jen vláda svým usnesením, premiér ne,“ upozornil.
Michal Murín zopakoval, že rezignovat nebude a není si vědom žádného pochybení. „Ředitel GIBS nebyl nikdy kázeňsky trestán a nebylo s ním ani žádné kázeňské řízení do dnešního dne zahájeno,“ uvedl mluvčí inspekce Ivo Mitáček. Dodal, že dokumenty, o nichž Babiš hovořil, zná Murín jen zprostředkovaně.
Murín požádal o slyšení před sněmovním bezpečnostním výborem a před komisí pro kontrolu inspekce, kde poslancům předal informace týkající se Babišovy kritiky. Jednání bylo neveřejné, poslanci Murína vyslechli, avšak obsah nikdo z účastníků nekomentoval.
Kvůli personálním změnám, které provádí či chystá vláda bez důvěry, se na mimořádné schůzi sešla také sněmovna. Poslanci a ministři sice debatovali téměř čtyři hodiny, program ale nakonec neschválili. Zabránili tomu zástupci ANO, SPD a KSČM. Babiš řekl, že zásadní kroky vlády nedělá a ani neprovádí čistky. „My jenom měníme hospodyně, které špatně řídily ty domácnosti a špatně uklízely,“ vysvětlil.
Babiš: Místo rozkrývání trestné činnosti ji zakrýval
V polovině března se kvůli kauze sešel sněmovní bezpečnostní výbor. Andrej Babiš jeho členům oznámil, že Murína neprodleně zprostí výkonu služby šéfa GIBS. K už zveřejněným argumentům přidal několik dalších.
K rozhodnutí ho prý vedly i dokumenty státních zástupců. V jednom z nich se podle Babiše píše, že Murín účelově lhal žalobcům v kauze, v níž byl prověřován vysoce postavený policista. „Murín se zpronevěřil všemu, své instituci, kterou řídí, zákonu o služební kázni a služebnímu slibu,“ řekl premiér.
Mluvil i o dalších výtkách. Například že se GIBS snaží dostat ke spisovým materiálům, které „benevolentně zpřístupňuje“ podezřelým, nerespektuje rozhodnutí státních zástupců a chce nasazovat odposlechy bez dostatečného zdůvodnění. A opět zpochybnil i hospodaření inspekce.
Babiš označil Murína za ohrožení demokracie a jeho chování za skandální. „Místo aby pomáhal rozkrývat trestnou činnosti policistů, tak ji zakrýval,“ řekl. Zpochybnil také efektivitu GIBS, když na jednoho příslušníka podle něj připadá jedna stíhaná osoba.
Premiér řekl, že Murínovo odvolání nenavrhoval a zproštění výkonu služby se teprve musí připravit. Bude podle jeho slov dočasné. Odvolat šéfa GIBS lze, jen pokud je proti němu zahájeno trestní stíhání. Zproštěn služby však může být i při podezření ze spáchání trestného činu, kázeňského přestupku nebo podobného jednání.
Sobotka: Právní stát nahradí Babišova osobní moc
Bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který na jednání výboru také byl, Babišovo rozhodnutí tvrdě kritizoval. Babiš se podle něj snaží získat kontrolu nad bezpečnostními sbory včetně jejich inspekce.
„Ve skutečnosti jde o to, že vláda, která nemá důvěru Poslanecké sněmovny, vláda, která je v demisi, a vláda, v jejímž čele je člověk, který je sám trestně stíhaný, se v tuto chvíli snaží dehonestovat šéfa GIBS a dosáhnout změny ve vedení jedné z důležitých institucí státu,“ prohlásil Sobotka.
Varoval, že podobný osud jako Murína může v budoucnu postihnout i policejního prezidenta, nejvyššího státního zástupce a ředitele tajných služeb. „Na každého se nějaká špína vymyslí. Právní stát nahradí systém osobní moci AB (Andreje Babiše),“ uvedl expremiér.
Babiš Sobotku nařkl z toho, že Murína kryje, když s ním na základě dokumentu olomouckého vrchního státního zastupitelství nezahájil kázeňské řízení. Sobotka zopakoval, že k zahájení řízení nebyly důvody a své tehdejší rozhodnutí by neměnil. Věc podle něj Babiš účelově vytáhl jen proto, že mu nyní chybí argumenty.
Babiš zahájil kázeňské řízení, Murín se chce bránit
Čtyři dny poté Andrej Babiš zahájil s ředitelem GIBS kázeňské řízení kvůli přestupku. Murín reagoval, že se v něm bude bránit všemi zákonnými možnostmi. Kázeňské řízení je neveřejné, rozhodnutí o zproštění výkonu služby může skončit i u soudu.
„Po výhrůžkách skandalizací, po něčem, co se dá nazvat vydíráním, přistoupil předseda vlády k tomuto správnímu aktu, který nemá precedens,“ prohlásil Miroslav Kalousek (TOP 09). Podle něj jde o mocenskou zvůli a útok na nezávislou instituci.
„Nedává smysl, aby trestně stíhaný politik odvolával policajta policajtů,“ řekl šéf poslanců STAN Jan Farský. „Vidím znaky tendenčního postupu premiéra, nátlak na fungování policie,“ souhlasil místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Všechny tři strany i ČSSD se shodly na tom, že by měl Babiš vysvětlit důvody, proč tak usiluje o odchod Murína z čela GIBS. Návrh se ale nedostal na program sněmovny, když ho vetovali poslanci ANO. Bod neprošel ani na úterní mimořádné schůzi, která byla neveřejná. Podle Kalouska hlasovali proti programu poslanci ANO, SPD a KSČM, které kritici označují za neformální koalici.
Minulý týden skončil Murín kvůli vyčerpání z dlouhodobého stresu v nemocnici. „Tam odešel na pravidelnou kontrolu, ale po vyšetření mu bylo doporučeno v nemocnici zůstat. Důvodem byla celková vyčerpanost a slabost z dlouhotrvajícího stresu,“ sdělil mluvčí GIBS Ivo Mitáček. Média uvedla, že Murín kvůli zdraví zvažuje rezignaci, mluvčí to ale v pátek popřel.
Michal Murín se narodil 30. června 1962. U policie slouží od roku 1982, vedl odbor obecné kriminality středočeské policejní správy, kladenskou policii a byl šéfem policejního oddělení Praha-západ. V roce 2002 vystudoval pražskou Policejní akademii, titul JUDr. získal o dva roky později na Akademii policejního sboru v Bratislavě. Nyní má hodnost plukovníka.
Jako policista se zabýval například případem sériového vraha Viktora Kalivody, který v roce 2005 vraždil v lesích na Brněnsku a Kladensku, nebo sebevraždou skladatele Karla Svobody z roku 2007. V roce 2012 obdržel od tehdejšího policejního prezidenta Petra Lessyho medaili za věrnost za 30 let působení u policie.
Od července 2014 byl náměstkem ředitele GIBS pro trestní řízení. Do funkce byl dosazen několik dní poté, co skončil bývalý první náměstek inspekce Dušan Brunclík. Oficiálním důvodem byla reorganizace, při níž bylo Brunclíkovo místo zrušeno.
V prosinci 2015 převzal vedení GIBS po Ivanu Bílkovi. Ten o své propuštění ze služebního poměru požádal premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) už dříve, po vypuknutí kauzy Vidkun týkající se podnikatelů a policistů v Olomouckém kraji.
Bílek měl blízko k exministrovi vnitra Ivanu Langrovi z ODS, na kterého se v kauze policisté také zaměřili, obviněn však z ničeho nebyl. Odchod Bílka si kromě Sobotky a tehdejšího ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) přál i šéf ANO Andrej Babiš.
Jmenování Murína šéfem GIBS podpořili poslanci tehdejších vládních stran i část opozice. Nadšeně o člověku, který „zná místo činu“, tehdy mluvil například poslanec ČSSD Stanislav Huml nebo Bronislav Schwarz z ANO, oba bývalí policisté. Opozice kritizovala, že na místo šéfa GIBS nebylo vypsáno výběrové řízení, přesto Murína nakonec podpořila také.
Murín je ženatý a má tři děti. V 80. letech byl členem KSČ, přiznal poslancům před jmenováním do čela inspekce. Za svoji slabinu označil také nedostatečnou znalost cizích jazyků. „Jsou mizivé, jsou špatné, budu na tom pracovat, budu se lepšit,“ slíbil tehdy.
