Oběti domácího násilí by se měly dočkat většího zastání. Počítá s tím zákon, který připravila vláda. Ten například prodlužuje dobu vykázání z deseti na čtrnáct dní. K domácímu násilí by měly nově soudy přihlížet také při rozvodu, svěřování dětí do péče nebo vypořádání jmění manželů. Platit by měl od ledna příštího roku.
Domácí násilí ve všech jeho formách zažívala paní Soňa několik let. Chování manžela se začalo měnit po narození druhého dítěte. „Taková ta postupná devastace ze strany exmanžela, kdy už potom vůbec nemáte pocit, že něco děláte dobře, že pro něj máte nějakou hodnotu,“ popisuje. Odevzdávala mu všechny peníze. Pak přišlo fyzické násilí.
Po opakovaných výhrůžkách smrtí se obrátila na policii. „Exmanžela vykázala na deset dnů, já jsem od nich získala kontakt na intervenční centrum,“ říká. Odstěhovala se a požádala o rozvod. Kontakt s manželem tím ale neskončil. Museli docházet k mediátorovi. To, že v rodině bylo domácí násilí, prý opatrovnický soud nebral v potaz.
Tato praxe je poměrně běžná. Stát ji nyní chce změnit. „Dopady té změny by měly spočívat v tom, že minimálně podle nich budou postupovat státní orgány, různé specializované sociální služby, intervenční centra,“ nastínil náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
Nově by už soudy musely domácí násilí zohledňovat. A při rozvodu by páry nemusely k mediátorům. Do občanského zákoníku přibude jeho definice. „Klientka přichází s tím, že jí někde řekli, že to je domácí násilí, někde naopak, že nikoliv. Někde jí poradili – běžte to nahlásit. Na policií jí řekli – tohle není trestné,“ uvádí nynější nejednoznačné přístupy advokátka spolupracující s organizací proFem Martina Houžvová.
„Nevedeme filozofické debaty, jestli tahle facka je moc, nebo málo. Ne, jakmile systém identifikuje domácí násilí, tak se bude muset nově trošku jinak chovat,“ vysvětluje poslankyně Barbora Urbanová (STAN).
To vítá i paní Soňa. Věří, že změna zákona dalším usnadní odchod ze vztahu s násilníkem.
