Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí asi dostanou možnost prodloužit si dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Novelu schválila vláda, nyní ji posoudí parlament, řekl ve středu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dočasná ochrana má podle nynějších předpisů trvat maximálně do konce března příštího roku, podle vnitra však dosavadní stav válečného konfliktu nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl možný návrat uprchlíků do jejich domovů.
Novela navrhuje, aby se podmínkou pro prodloužení víza stalo, že si pro vízový štítek každý přijde osobně. Dočasná ochrana držitelům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Prodloužení ochrany bude vyžadovat nejprve elektronickou a posléze osobní registraci. Úřadům to podle Rakušana umožní také zjistit, kolik uprchlíků se na území Česka stále nachází, a na základě toho budou pracovat na dalších adaptačních a integračních programech.
„V rámci České republiky bychom neměli problém v té dočasné době uznávat i štítky, které byly vydány dříve, ale skutečně teď nemáme informaci, jak na to budou reagovat okolní země. Je to jedno z témat, které chceme otevřít,“ uvedl Rakušan.
„Vláda tvrdila, že má vše pod kontrolou, tady na tom přece vidíme, že nezvládla vůbec nic, že vůbec neví, kolik Ukrajinců se pohybuje na území České republiky,“ tvrdí předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
„Bude to znamenat nápor na úřady, myslím si, že s tímto návrhem měl pan ministr přijít výrazně dříve,“ míní místopředsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová.
Od únorového vpádu ruské armády na Ukrajinu do úterý Česko vydalo 463 804 dočasných víz. Podle dřívějších informací zhruba 35 procent z nich mají děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent tvořily ženy a přes pět procent jsou lidé nad 65 let. Cizinecké policii svůj pobyt dosud nahlásilo 606 900 lidí z Ukrajiny.
Rakušan na začátku listopadu uvedl, že zhruba pětina ukrajinských uprchlíků se už z Česka vrátila domů. V současnosti podle ministra ukrajinská populace tvoří v Česku 3,4 až 3,7 procenta obyvatel, což znamená zhruba 355 tisíc až 390 tisíc lidí. Přesný počet však podle něj nelze zjistit kvůli volnému pohybu v EU, usnadní to právě přeregistrace.
Mohou se projevit útoky na infrastrukturu
Ministerstvo chce podle návrhu proces prodlužování dočasné ochrany kvůli značnému počtu Ukrajinců rozložit do dvou etap. „Fakticky totiž prodloužení dočasné ochrany spočívá ve vylepení takzvaného vízového štítku, je tedy nutná osobní přítomnost cizince na pracovišti ministerstva vnitra,“ uvedl úřad. Cizinci se proto budou muset do konce března elektronicky registrovat, obdrží termín a do konce září příštího roku se budou muset dostavit osobně. Kdo tak neučiní, tomu dočasné vízum zanikne a bude muset žádat o nové.
S nastupující zimou se do zahraničí mohou vydat Ukrajinci, které ruské útoky na infrastrukturu připravily o teplo, elektřinu a vodu. Nelze proto podle ministerstva vyloučit další migrační vlnu, na kterou bude muset úřad vyčlenit další zaměstnance a policisty. „Proto je navrhováno, aby vláda mohla za této mimořádné situace rozhodnout o tom, že prodloužení dočasné ochrany by spočívalo pouze v registraci prostřednictvím elektronického formuláře, tedy nedocházelo by k fyzickému vylepování vízových štítků,“ uvedl úřad.
Součástí novely je na návrh ministerstva zdravotnictví také možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válkou vzrostla poptávka po těchto službách. Novelizace se dotkne i pravidel pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok. Také se zjednodušují pravidla pro vyřazení dítěte z mateřské školy, protože tyto děti se často s rodiči vracejí na Ukrajinu, neinformují školku a blokují dále místo.
Jak budou vypadat dávky?
Vláda také uložila ministerstvu práce, aby do konce ledna připravilo revizi dávek právě pro válečné uprchlíky. „Ministerstvo práce má do 15. ledna představit revizi systému, jak bude vypadat od 1. dubna s dávkami a příspěvky. Druhý rok se pojede podle nových pravidel,“ řekl Rakušan.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už dříve řekl, že se český sociální systém uprchlíkům plně neotevře. Podle Jurečky je důvodem hlavně to, že by to úřady nebyly schopny personálně a technicky zvládnout. Česko tak vyplácení humanitární dávky prodlouží, uvedl ministr.
Asistenční centra, kde mohou uprchlíci po příjezdu získat pomoc, zajistit si ubytování a vyřídit i další náležitosti, budou kraje podle vicepremiéra provozovat do konce března. Od dubna pak zajištění provozu převezme stát. „S kraji jsme se dohodli,“ uvedl ministr vnitra.
Uprchlíkům s vízem k ochraně stát vyplácí humanitární dávku pět tisíc korun na pořízení základního vybavení pro začátek života v ČR. Příchozí v nouzi ji mohou pobírat opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Dávka není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením. Běženci, kteří jsou v ČR víc než půl roku a jsou v tísni, pak mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4620 korun. Pro děti a mladé do 18 let to může být teď 3320 Kč. Úřady práce pak posílají ještě solidární příspěvek těm, kteří zdarma u sebe doma či ve svém volném bytě ubytují uprchlíky aspoň na 16 dní v měsíci.
Jurečka několikrát zopakoval, že příjemců humanitární dávky postupně ubývá. Podle údajů ministerstva práce ji v září dostalo 141 tisíc lidí, tedy skoro o 100 tisíc méně než v jarních měsících. Celkové výdaje činily zhruba sedm miliard korun. Do práce na konci září chodilo přes 87 800 lidí z Ukrajiny s uprchlickým vízem. Od dubna do 25. září úřad práce poslal pak domácnostem celkem 122 900 solidárních příspěvků na ubytování uprchlíků za víc než miliardu korun.
Nevyužité prostředky budou dál pomáhat
Nespotřebovaných 560 milionů korun z programu ministerstva pro místní rozvoj na rozšíření bydlení pro ukrajinské uprchlíky půjde na jinou pomoc pro Ukrajinu. Rozhodnutí schválila vláda, uvedlo na Twitteru ministerstvo.
Program Ukrajina – rozšíření veřejných ubytovacích kapacit skončil 30. září, úřady v něm připravily 860 milionů korun. Na začátku října resort informoval o tom, že přijal celkem 178 žádostí o dotace za 220 milionů korun. Program pomůže až 2425 uprchlíkům z Ukrajiny, případně i dalším potřebným osobám, uvedlo tehdy ministerstvo.
V úterý úřad prohlásil, že žadatelé vyčerpali celkem 300 milionů korun. „Zbylých 560 milionů chceme proto po dohodě s dalšími resorty využít na jinou, v tuto chvíli vhodnější, pomoc Ukrajině,“ poznamenal vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Z nespotřebované částky 300 milionů korun použije ministerstvo práce a sociálních věcí k vyhlášení mimořádné výzvy na podporu sociálního začleňování osob v bytové nouzi pro ukrajinské uprchlíky, kteří se v Česku nacházejí v dočasném, nouzovém či nevyhovujícím ubytování.
Celkem 200 milionů korun připadne Správě státních hmotných rezerv na pořízení dalších kontejnerových základen pro nouzové ubytování, a to včetně jejich vybavení. Zbylých 60 milionů získá ministerstvo zahraničí na humanitární pomoc, poskytne zejména prostředky na opravu ukrajinské energetické sítě, kterou poškodily četné ruské útoky.
