Zpráva z Bukurešti z jednání ministrů zahraničních věcí členských států NATO je jasná: nesmíme nechat Ukrajinu zmrznout a zima nesmí být Putinovou zbraní, řekl v pořadu Události, komentáře ministr Jan Lipavský (Piráti). Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) lze očekávat, že EU i NATO budou reagovat na situaci na Ukrajině. Narůstat bude podle něj část podpory do nevojenské oblasti.
Lipavský podotkl, že Aliance musí udělat vše pro to, aby poskytla Ukrajině dostatek protileteckých systémů, na čemž mezi státy při setkání v Bukurešti panovala shoda a bylo cítit velké odhodlání.
„V úterní debatě státy deklarovaly podporu Ukrajině. Jakým způsobem bude poskytnuta protiletecká obrana Ukrajině, ale zůstává na jednotlivých státech, které k tomu mají kapacity. To není něco, co by dělalo NATO jako takové. Nicméně, schvalujeme sadu opatření, která Ukrajině poskytnou neletální materiální pomoc a pomohou jí překonat tuto zimu,“ informoval ministr zahraničí.
Europoslanec Ondřej Kovařík (za ANO) očekává, že EU i NATO budou reagovat na situaci na Ukrajině. „To, že v tuto chvíli bude narůstat ta část podpory, která bude směřovat do nevojenské oblasti, je zároveň i součástí balíku makroekonomické podpory ze strany EU. Jde především o obnovu infrastruktury v oblasti energií nebo dopravy,“ uvedl.
Přestože některé vojenské sklady západních zemí začínají zet prázdnotou a munice sovětského typu se tedy musí hledat v zemích, jako je Pákistán, Lipavský věří, že tyto země budou schopné dodávky zbraní splnit.
„Všichni se snaží hledat nejlepší možná řešení. Existuje celá řada mezinárodních formátů, které právě NATO podporuje, ať už je to takzvaná Ramsteinská skupina, nebo Kodaňská iniciativa. Ty směřují k tomu, aby se státy koordinovaly a aby se kombinovaly například finanční prostředky s kapacitami jednotlivých zemí, včetně Česka, které je aktivně zapojeno a snaží se přispívat tak, jak je to zrovna možné,“ nastínil Lipavský.
Bloomberg v úterý napsal, že se NATO vrátilo k úvahám o dodávkách stíhaček Mig 29 a F-16 na Ukrajinu, od čehož na začátku invaze ustoupilo. Lipavský však podotkl, že ministři zahraničních věcí neřeší dodávku konkrétních zbraní, nýbrž vytváří politický rámec.
„Ten je zcela jasný a tyto deklarace jsou zcela evidentní. NATO nedodává zbraně, ale má významný rozpočet, který směřuje do pomoci překonat Ukrajině zimu. Debata o tom, že Ukrajina potřebuje zbraně, aby se dokázala ubránit proti naprosto brutální a neospravedlnitelné agresi ze strany Ruska, samozřejmě běžela a podpora trvá. Je třeba hledat konkrétní řešení, nicméně to už se pak neřeší na úrovni NATO, ale buď v pracovních skupinách nebo třeba iniciativou některých konkrétních členských států,“ řekl.
Kovařík zmínil, že podle vyjádření ukrajinských představitelů jsou nejvíce žádané prostředky v rámci zajištění protivzdušné obrany, zejména například proti útokům dronů na civilní infrastrukturu.
„Pak se s europoslanci bavíme také o tom, že je urgentní potřeba dodávek munice zejména do velmi intenzivních bojů na východě Ukrajiny. Rozumím tomu, že ze strany Ukrajiny je tu velmi urgentní požadavek na tyto dodávky, na druhou stranu slyšíme i obavy, které přicházejí z jednotlivých členských zemí: zda-li ty zásoby, které v tuto chvíli mají, mohou plně dostačovat jednak k pokrytí těch potřeb, které země mají z hlediska zajištění vlastní obrany a také z hlediska dodávek na Ukrajinu, kde je ‚spotřeba‘ velmi vysoká.“
„Myslím, že toto jsou klíčové věci, a tady spíše řešíme otázku, jak dodávky zkoordinovat a jak nastavit strategii tak, aby fungovala dobře mezi jednotlivými zeměmi. A také aby dodávky byly co nejefektivnější a co nejméně zasáhly kritickou připravenost, kterou jednotlivé země potřebují udržovat z hlediska zaručení obrany vlastního území v rámci závazků Aliance a dalších,“ uzavřel Kovařík v Událostech, komentářích.
