Cestujících ve vlacích významně přibylo, chybějí však vagony. Lépe bude na podzim, doufají dopravci

Nahrávám video

Do vlaků se vrátili cestující, které z nich vyhnal covid. Dálkové vlaky jezdí letos v létě často přeplněné. Ty povinně místenkové se rychle vyprodají, v ostatních musejí cestující stát. Stále totiž vázne údržba, vozů je málo a dopravci hovoří o tom, že by se situace mohla zlepšit na podzim.

Z celkové statistiky sice vyplývá, že vlaky jezdí méně cestujících než před zavedením covidových restrikcí, ale to se týká hlavně regionální dopravy. Do dálkových spojů se naopak občas pokouší nastoupit více lidí, než se do nich vejde. Zejména se letos nedostává kapacity na mezistátních trasách do Německa a Rakouska. „Tam se to pohybuje přes dvacet procent,“ vyčíslil nárůst počtu cestujících na lince Praha–Berlín náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Jiří Ješeta.

Zatímco však cestujících je nebývale mnoho, vagonů je naopak čím dál méně. Příčiny jsou dvě. Především se z covidu ještě úplně nevzpamatovaly dílny a nestíhají údržbu. Pro tu navíc od loňska platí nová pravidla. Zjednodušeně řečeno je teď nutné posílat všechna vozidla do dílny, jakmile najedou předepsané kilometry, zatímco dříve bylo možné dělat revizi v pevných časových odstupech, obvykle po dvou letech.

Zejména České dráhy se proto před několika měsíci začaly potýkat s tím, že jim na údržbu odjíždělo více vozů, než se vracelo, patrné je to ale i na spojích konkurenčního RegioJetu. Ten navíc vypravuje dlouhou soupravu na sezonní spoj do Chorvatska, a tak jezdí některé jeho domácí spoje citelně zkrácené.

„Tím, že se vozy z opraven vracejí ne za 45 dní, ale za 100 nebo 120, tak se dluh pořád nepodařilo srovnat,“ připustil Ješeta. V opravárenství podle něj jednak chyběly díly, jednak i lidé.

Podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) je namístě omluva cestujícím. Vozový park ale bude podle něj opět dostatečně bohatý na podzim. „Není v našich silách situaci změnit mávnutím kouzelného proutku, ale podzim letošního roku znamená příslib zlepšení podmínek,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 10 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 11 hhodinami

Evropský pohled