K nedělní demonstraci na Letenské pláni se vyjádřila i řada politiků. Zástupci hnutí ANO nebo komunistů sice zdůrazňují, že jde o právo občanů demonstrovat, zároveň prý ale protestujícím chybí respekt k výsledkům voleb. Naopak zástupci Pirátů či ODS kvitují, že se lidé nebojí ozvat, když se jim něco nelíbí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli znovu zopakoval, že stále nerozumí tomu, proti čemu lidé demonstrují. Premiér ocenil, že v Česku mohou lidé 30 let po revolučním roce 1989 svobodně demonstrovat a vyjadřovat své názory. O některých si však podle něj může normální člověk myslet své. Babiš prý nesouhlasí s tvrzením demonstrantů, že by on či vláda zasahovali do nezávislosti justice. „Myslím, že jsme udělali s paní Benešovou vše, abysme vyvrátili ty domněnky. Lidé protestují proti něčemu, co se nestalo a co se nestane.“
Podle šéfa sněmovny Radka Vondráčka (ANO) má každý právo se vyjádřit: „Žijeme ve svobodné zemi a je to krásná ukázka, že nikomu není bráněno, aby vyslovil svůj názor. Na druhou stranu za slovíčkem demokracie je také slovíčko tolerance, dialog, respekt a to mi trochu chybí. Je tam hodně nálepkování.“
Podle místopředsedy ODS Martina Kupky jde o jasné vyslovení názoru tisíců lidí: „Každý rozumný politik k tomu musí chovat respekt. Musí chovat respekt k tomu, že ti lidé se přišli vyjádřit a upozorňují na vážné problémy, kterými Česká republika žije.“
Podobně se vyjádřil i šéf Pirátů Ivan Bartoš: „Občané mají právo, a já si dokonce myslím, že ve zdravé demokracii povinnost, ozvat se, když se jim něco nelíbí.“
Šéf poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka je podle svých slov rád, že takové demonstrace jsou: „Že tady máme svobodu slova, svobodu shromažďování,“ uvedl s tím, že protesty nejsou namířeny proti sociální demokracii.
Předseda KSČM Vojtěch Filip pak uvedl, že jde sice o právo občana demonstrovat: „Na druhou stranu ke každému právu patří určitá povinnost nebo respekt. A já si myslím, že by mohli minimálně respektovat výsledky voleb, které nikdo neprohlásil za nesvobodné.“
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová, proti které jsou demonstrace také namířeny, se vyjádřila už v pátek: „Učím se s tím žít. Zejména mě velmi mrzí, když tam vidím transparenty ‚rudá Marie'. Já jsem přitom dvakrát vstup do KSČ odmítala.“
- Jeden z největších protestů se v Česku odehrál 8. listopadu 1997 proti politice premiéra Václava Klause. Vláda ale požadavky odborářů nevyslyšela a ve svých krocích pokračovala i nadále.
- V rámci výzvy „Děkujeme, odejděte“ požadovalo 3. prosince 1999 minimálně 50 tisíc lidí demisi kabinetu Miloše Zemana. Premiér ale rezignovat odmítl.
- Odboráři se ve velkém počtu znovu sešli 21. dubna 2012. Požadavkům na zastavení reforem a demisi kabinetu ani tehdejší vláda Petra Nečase neustoupila.
- Masové protesty jsou obrázkem posledních let i v okolních zemích. V Bratislavě se po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka odehrála největší demonstrace 16. března. Už o den dříve vedlo volání protestujících k pádu vlády tehdejšího premiéra Roberta Fica.
- V několikanásobně větším Polsku občané v minulých letech demonstrovali například proti sporné reformě justičního systému. Zřejmě největší demonstrace se ve Varšavě odehrála v květnu 2016. Reforma sice o rok později přijata byla, polský prezident ale i na základě dalších protestů její část odmítl podepsat.
- V Maďarsku se největší protivládní demonstrace posledních let konala loni v polovině dubna. Maďarský premiér Viktor Orbán ale opakované protesty vyslyšet nehodlá.
