Ke změně klimatu je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) třeba přistupovat racionálně, nikoliv tak, aby se z boje proti změnám stalo fanatické náboženství. V New Yorku, kam příští týden pojede na světovou klimatickou konferenci, plánuje mluvit o roli OSN v celosvětovém přístupu k tomuto tématu. V úterý uvedl, že na změny je třeba se připravit.
Česko se podle Babiše hlásí k cíli uhlíkové neutrality, související změny ekonomiky musí však být efektivní, co se týče nákladů, a zároveň spravedlivé z hlediska toho, jak bude břemeno rozděleno na jednotlivé státy. Pod uhlíkovou neutralitou se rozumí cíl, kdy vzniklé emise CO2 se vyváží projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat.
„Je třeba vnímat, že není možné to přehánět, mluvit o tom, že kvůli klimatu nebudeme mít děti, že kvůli klimatu budeme vegetariány, že nebudeme létat letadly,“ uvedl. Je nicméně třeba se na změny připravit, dodal.
V případě Česka to znamená úpravy krajiny proti únikům vody a třeba i snahu prosadit u Evropské komise (EK) názor, že jaderná energetika je čistým zdrojem. V horizontu následujících dekád podle něj změny klimatu ovlivní průmysl, potravinovou soběstačnost a obecně kvalitu života.
Opatření k zadržování vody v krajině považuje česká vláda za nejvyšší veřejný zájem, zdůraznil premiér spolu s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem na úterní konferenci ve sněmovně. „Změna už je tady, umírají lesy, vysychají studny. Musíme se naučit s vodou hospodařit, protože vodní blahobyt končí,“ upozornil Brabec.
Babiš také zdůraznil, že Česko plní své závazky plynoucí z pařížské dohody o o klimatu z roku 2015. Premiér by chtěl na summitu v New Yorku hovořit i o dalších tématech, které podle něj hýbou světovou politikou. „Miliarda lidí hladoví, dvě miliardy lidí nemají dostatečný přístup k pitné vodě. V OSN je půda pro to mluvit o všech problémech, které trápí naši planetu,“ dodal v úterý premiér.
Prezident vyzval k omezení podpory obnovitelných zdrojů
Babiš v úterý připomněl, že Česko se hlásí k cíli uhlíkové neutrality v roce 2050, má ale oprávněné obavy z dopadu na konkurenceschopnost průmyslu. Musí proto požadovat obdobné kroky po emitentech, jako je Čína, ale také třeba po Turecku, jehož ocelářství konkuruje evropskému. Česko podle něj ponese vzhledem k průmyslovému základu hospodářství nejvyšší náklady odchodu od uhlí. Je proto třeba požadovat, aby cesta k neutralitě byla spravedlivá z hlediska rozdělení dopadů a kompenzací dopadů na občany.
Ačkoliv má příspěvek státu na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla pro příští rok vzrůst na 27 miliard korun, podle Babiše by se měl v příštích letech snížit o 6 miliard korun. O tomto plánu mluvil Babiš v pondělí po jednání s prezidentem Milošem Zemanem, který vládu vyzval k omezení podpory obnovitelných zdrojů.
OSN vyzývá k ambiciózním plánům, Babiš mluví hlavně o Číně a USA
Světový summit pro klimatickou akci se v New Yorku uskuteční 23. září. Generální tajemník OSN António Guterres již vyzval představitele států, aby předložili ambiciózní plány na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu i zemědělství. Mezinárodní společenství by mělo snížit emise do roku 2030 o 45 procent a uhlíkové neutrality dosáhnout do roku 2050.
Babiš míní, že dokud se ke snižování emisí nepřidají Čína a USA, je cíl globální uhlíkové neutrality nereálný. Na Facebooku o víkendu uvedl, že Evropa se podílí na znečištění atmosféry jen devíti procenty. „Podle odhadů EK budou průměrné náklady na dosažení uhlíkové neutrality v Unii čtyři procenta HDP. V případě naší země by to ale mohlo být ještě dvakrát víc kvůli struktuře energetiky a průmyslu. A to chceme taky zohlednit při vyjednávání o příspěvcích z evropských fondů,“ napsal.
OSN ve své zprávě mimo jiné upozornila, že globální emise jsou rekordní a jejich pokles není v dohledu. Poslední čtyři roky přitom byly nejteplejší v historii měření. Změna klimatu tak začíná přímo ohrožovat životy – kvůli znečištění ovzduší, vlnám veder i rizikům útočícím na potravinovou bezpečnost. Podle OSN je jedním z hlavních úkolů zastavit dotace do fosilních paliv a zemědělství s vysokým podílem emisí, přejít k obnovitelným zdrojům energie a urychlit uzavírání uhelných elektráren a zastavit stavbu nových.
