Babiš a Pellegrini kritizovali plán na posílení pobřežní a pohraniční stráže EU

Nahrávám video

Premiéři České republiky Andrej Babiš a Slovenska Peter Pellegrini kritizovali plán na personální a finanční posílení pobřežní a pohraniční stráže EU. Posílit by měly stráže jednotlivých zemí na hranicích Evropské unie. Shodli se na tom na pondělním společném zasedání vlád obou zemí v Košicích. Konalo se pouhých několik dní před neformálním summitem hlav států a vlád Evropské unie v rakouském Salcburku a krátce před stoletým výročím vzniku Československa.

Na historicky šestém společném zasedání české a slovenské vlády v Košicích se premiéři shodli, že namísto navyšování rozpočtu a počtu příslušníků evropské pohraniční stráže by měla Evropská unie raději přímo poslat peníze zemím na okraji evropských hranic.

Babišovi vadí růst nákladů na evropskou stráž. „Náklady byly asi 1,7 miliardy euro (43,3 miliardy korun), teď Komise navrhuje deset miliard (254,5 miliardy korun). Jsem přesvědčen, že Řecko, Itálie a Malta žádný Frontex nepotřebují,“ uvedl. Posílení evropské stráže by podle něj znamenalo budování paralelní struktury.

Pellegrini v té souvislosti dodal, že si Frontex představuje spíš jako koordinační orgán. „Ale když mají narůst počty lidí, kteří ochraňují naše hranice, tak by to měli být primárně vojáci pobřežní stráže nebo vojska italské armády či policie, maltské, řecké, španělské, portugalské a tak dále,“ řekl Pellegrini. „Do jejich kapacit by se mělo investovat, evropská agentura by se měla starat o management,“ vysvětlil.

Česko a Slovensko chtějí těsněji spolupracovat při modernizaci armád

Babiš s Pellegrinim dále uvedli, že se během společného zasedání domluvili na vzájemné spolupráci při zbrojních tendrech a na tom, že budou vzájemně nakupovat svou vojenskou techniku. 

Pellegrini řekl, že sice některou vojenskou techniku musejí obě země nakupovat od partnerů ze zámoří, jsou ale oblasti, kde by požadavkům armád vyhovovala produkce českého nebo slovenského zbrojního průmyslu. Praha a Bratislava se tak podle něj dohodly, že se budou vzájemně informovat o připravovaných zbrojních tendrech. 

Babiš uvedl, že představitelé obou zemí se příští měsíc sejdou na zbrojním veletrhu v Brně, kde budou diskutovat o tom, do jakých oblastí chce která armáda investovat. Český premiér podotkl, že Česko vyrábí bojová vozidla, Slovensko houfnice a že by armády vzájemně mohly tuto techniku nakupovat. Spolupráce by se podle něj mohla do budoucna rozšířit i na zbývající země visegradské skupiny, tedy na Polsko a Maďarsko.

Dalším tématem, kterého se debata mezi oběma vládami dotkla, byla otázka nízké nezaměstnanosti. Ta je v obou zemích v současnosti na historickém minimu. Problémem  zůstává nedostatek kvalifikované pracovní síly a také to, že i přes volná pracovní místa řada lidí nepracuje. „Mluvili jsme o integraci nezaměstnaných a v tomto směru chceme určitě spolupracovat,“ řekl na tiskové konferenci Andrej Babiš.  

Jednání v Košicích se konalo pár dní před neformálním summitem EU

Setkání české a slovenské vlády se přitom konalo pouhých několik dní před neformálním summitem hlav států a vlád Evropské unie v rakouském Salcburku, kde se bude především řešit otázka migrace. Summitu bude předcházet také společná schůzka států Visegrádské skupiny, do níž kromě Česka a Slovenska patří také Maďarsko a Polsko.  

Už před společným zasedáním vlád oba premiéři zdůraznili vzájemné velmi dobré vztahy a zmínili plánované společné oslavy stoletého výročí vzniku Československa. Babiš slovenského premiéra Petera Pellegriniho uvítá 27. října v Praze, Češi se pak zúčastní slovenských oslav 30. října. „Jsme stále sobě nejbližší,“ uvedl s tím, že země spojuje byznys i spolupráce na úrovni vlád.

Nahrávám video

„Naše vztahy musíme nadále rozvíjet. Bylo by velkou chybou, pokud bychom spoléhali jen na jakýsi automatismus pokračování našich výjimečně blízkých vztahů kvůli tomu, že jsme žili 74 let ve společném státě,“ uvedl v úvodu setkání slovenský předseda vlády Peter Pellegrini, který bez bližších podrobností také hovořil o bilaterálních projektech.

Historický význam existence někdejšího společného státu Čechů a Slováků je podle Pellegriniho nezpochybnitelný, stejně jako jeho nenásilné rozdělení.

Slovenský premiér ve svém dopoledním projevu připomněl, že mladí lidé z Česka i Slovenska ztrácejí schopnost porozumění řeči druhého státu. V této souvislosti podpořil myšlenku spolupráce veřejnoprávních televizí obou států, aby Slováci mohli sledovat nedabované pořady v češtině a Češi ve slovenštině. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka. Meteorologové varují před silným větrem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 5 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 6 hhodinami

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 7 hhodinami

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 7 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 13 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.