Evropská komise ve snaze zlepšit ochranu vnějších hranic EU navrhne změnu nynější evropské pobřežní a pohraniční stráže (Frontex) v unijní pohraniční policii se silnějším mandátem. Tato nová policie by mohla „najímat a rozmisťovat vlastní pohraniční stráž“, oznámil eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos. Společné řešení migrační problematiky by podle něj měla pomoci najít nedělní schůzka lídrů EU.
Frontex nestačí. Evropu má podle Bruselu hlídat silná pohraniční policie
Podle Avramopulose by měl být také posílen mandát Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO), který by měl dokázat rychle zemím poradit, kdo má být bez odkladu vrácen, a kdo má naopak nárok na zařazení do azylového řízení.
„V obou případech mluvíme o daleko větších operačních schopnostech. Čekám, že návrhy získají podporu,“ uvedl Avramopulos.
Evropská agentura pro pobřežní a pohraniční stráž Frontex ve své nynější podobě přitom vznikla teprve v roce 2016, právě v reakci na migrační krizi. Více než 1300 jejích pracovníků nyní podporuje pohraničníky v Řecku, Itálii, Bulharsku či Španělsku.
Evropská komise už v souvislosti s příštím víceletým rozpočtem EU navrhla posílit stráž do roku 2027 na 10 000 lidí.
Směr načrtne nedělní setkání v Bruselu
Hledání společných evropských řešení migrační problematiky má napomoci schůzka šéfů některých států a vlád EU, kterou svolal na neděli do Bruselu Jean-Claude Juncker.
Konečná rozhodnutí však mají být učiněna až za týden, na řádném summitu osmadvacítky.
„Až se příští týden lídři sejdou (na řádném summitu EU), měli by se sjednotit na těch oblastech, kde je možné pokročit dál,“ prohlásil Avramopulos.
V první řadě by podle něj měli rozhodnout o dokončení práce na reformě unijního azylového systému ještě letos. Avramopulos míní, že to je možné. „Všichni víme, že stávající systém není funkční,“ upozornil komisař.
Pět z celkem sedmi souvisejících dokumentů, předložených Komisí už v roce 2016, je velmi blízko dohodě. Země však stále hluboce dělí otázka povinného přerozdělování migrantů, které státy jako Česko, Maďarsko či Polsko jednoznačně odmítají. Bulharské předsednictví nedokázalo splnit úkol z prosincového summitu a shodu zajistit.
Eurokomisař nechápe, proč státy nevrací migranty bez práva na azyl
Evropská unie se podle Avramopulose musí dohodnout na posílení návratové politiky a země musí prosazovat vracení těch, kdo na azyl v Unii nemají nárok. Komisař připomněl práci na návratových dohodách s řadou států. „Nemohu proto pochopit, proč se počty návratů loni snížily o deset procent. Dohody mají jen cenu papíru, na němž jsou napsány, pokud je státy aktivně a efektivně nevyužívají,“ poznamenal.
Užší spolupráce je podle komisaře také potřeba se zeměmi severní Afriky. Avramopulos v této souvislosti státy EU vyzval, aby splnily své sliby a penězi skutečně naplnily příslušnou část speciálního fondu, který byl právě pro tento účel zřízen: „EU přispěla 2,98 miliardy eur (asi 77,3 miliardy Kč), ale stále chybí 1,2 miliardy (přes 31 miliard Kč) a to je vážný problém.“ Tyto peníze pomáhají například mezinárodním organizacím a OSN zajišťovat už z území severoafrických zemí dobrovolné návraty migrantů, kteří by jinak mířili do Evropy.
Eurokomisař Avramopulos ke změnám evropské migrační politiky (zdroj: ČT24)
„Ochrana hranic ale také znamená možnost zasahovat na moři,“ uvedl Avramopulos. Itálie podle něj právě v této oblasti dlouhodobě nese daleko větší zátěž i odpovědnost než jiné země. „Mají právo žádat změnu,“ upozornil komisař. Nový italský premiér Giuseppe Conte podle médií zvažuje, že se nedělní schůzky právě kvůli údajné malé pomoci jeho zemi ze strany EU nezúčastní.
Bez velkých podrobností a jen s obecnými odpověďmi na následné otázky novinářů Avramopulos hovořil o práci komise na „oblastních vyloďovacích střediscích“, kam by měli nově mířit migranti zachránění na moři. „Vidím to jako dohodu zemí okolo Středozemního moře, která zajistí lidem ochranu, jakou potřebují. Ale také to musí znamenat, že místo na palubě lodi není jízdenkou zdarma do Evropské unie,“ poznamenal. Věc je třeba podle něj kombinovat s dobrovolnými návraty, finanční podporou domovských zemí a s lepšími možnostmi legálního přistěhovalectví.
Nedělního jednání v Bruselu se měl účastnit i designovaný premiér Andrej Babiš, po jednání s premiéry Visegrádské čtyřky a s rakouským premiérem Sebastianem Kurzem bylo oznámeno, že se zástupci V4 bruselského minisummitu nezúčastní.
Itálie chce prošetřit lodě, které k ní vozí migranty
Italská vláda se mezitím dostala do konfliktu s další nevládní organizací, která naloďuje migranty u libyjských břehů. Ministr vnitra Matteo Salvini odmítl vpustit do italského přístavu loď německé organizace Lifeline s migranty. Později ministr dopravy Danilo Toninelli oznámil, že pobřežní stráž na moři převezme 224 migrantů z této lodi, se kterou společně odpluje do italského přístavu. Italské úřady pak zahájí vyšetřování.
„Lodě Lifeline a Seefuchs budou zadrženy italskou vládou a nasměrovány do našich přístavů, abychom ověřili, pod jakou vlajkou plují,“ oznámilo Toninelli. Loď Seefuchs patří podle italských médií německé nevládní organizaci Sea Eye, rovněž se pohybovala u libyjských břehů, ale migranty na palubu tentokrát nenalodila.
Salvini, který po nedávném nástupu do úřadu zahájil tvrdou politiku v zájmu snížení masového přílivu migrantů do Itálie, na sociální síti oznámil, že loď organizace Lifeline se do jeho země za žádnou cenu nedostane. Už o víkendu posádku této lodi varoval, aby nenaloďovala migranty a nevozila je do Itálie. Římská vláda kritizuje nevládní organizace, že svými akcemi nahrávají pašerákům.