Babiš otočil. Na minisummit o migraci nepoletí

Designovaný premiér Andrej Babiš po jednání visegrádské čtyřky odvolal svou nedělní cestu do Bruselu, kde proběhne neformální schůzka šéfů států a vlád několika členských zemí Evropské unie na téma migrace a azylové politiky. Názorový obrat vysvětlil tím, že chce být solidární s kolegy z V4. Ještě ráno přitom odmítal možnost, že by se summitu nezúčastnil.

„Evropa je v pohybu a je jasné, že migrace je téma. Nevím, kde média vzala informaci, že někam neletíme. Pozvánku máme a já tam určitě poletím, i když se to týká hlavně států, které jsou v první linii, kudy přicházejí ilegální migranti,“ prohlásil premiér před ranní cestou na jednání V4 v Budapešti. 

„To, že dneska mění jednotlivé členské země názory na migraci, je i výsledkem naší intenzivní diplomacie. Od 14. prosince se všemi politiky v Evropě mluvíme o tom, že se má ilegální migrace řešit mimo Evropu. Jsou na to modely Austrálie, Kanady i Spojených států a jejich Ellis Islandu,“ doplnil Babiš a boj s nelegální migrací označil za svou hlavní agendu.

Po jednání v Maďarsku ale premiér svůj záměr přehodnotil; ani on, ani žádný z kolegů zemí V4 se setkání nezúčastní, sám Babiš svou absenci vysvětluje solidaritou s kolegy z V4. „Není důvod se účastnit,“ řekl doslova; panuje podle něj názor, že nedělní schůzka je „důsledek nějaké situace v Německu“. To se totiž dostalo kvůli přistěhovalectví do vnitropolitické krize kvůli rozdílným postojům ministra vnitra Horsta Seehofera (CSU) a kancléřky Angely Merkelové (CDU).

„Příští týden máme Evropskou radu, kde o tom (migraci) budeme jednat. Takže není důvod jít na summit, který pravděpodobně chce přijmout závěry, se kterými my nesouhlasíme,“ dodal premiér.

Nahrávám video

Podle komentátora MF DNES Luboše Palaty je škoda, že se Česko nedělního minisummitu nezúčastní. „Tohle byla šance, aby Česko k tomu společnému stanovisku přispělo. My jsme se naučili v EU mnohé zablokovat, ale měli bychom se také naučit něco společně s celou unií prosadit a toto byl moment, kdy jsme k tomu mohli přispět,“ řekl v ČT. 

„Hraje se o to, jestli budou dále fungovat otevřené vnitřní hranice v rámci EU a to je věc, která je z mého pohledu důležitější než kvóty,“ řekl Palata.

Nahrávám video

Závěry summitu mají žádat ochranu vnějších hranic

Neformální setkání svolala Evropská komise před standardním summitem a o české účasti zprvu nebylo jasno, protože Komise ve svém prohlášení uvedla, že pozvala „zainteresované“ státy, čili země, jichž se migrační krize dotkla nejvýrazněji.

Německá kancléřka Angela Merkelová podle informací tamního tisku schůzku iniciovala (byť to úřad kancléřky popřel) s představiteli Rakouska, Belgie, Francie, Řecka, Itálie, Nizozemska a Španělska. Původně se také spekulovalo o účasti Bulharska, které do konce června Unii předsedá. Podle Babiše nicméně přišla otevřená pozvánka všem členským zemím.

Tématem nedělní schůzky by měla být nelegální migrace, posílení dublinské dohody o odpovědnosti členských států Unie za vyřízení žádostí o azyl a evropská pohraniční stráž Frontex. V návrhu závěru setkání, který měla agentura Reuters možnost vidět, se představitelé zúčastněných zemí zavazují zvýšit úsilí zaměřené na snížení počtu příchozích migrantů do Evropy a také na omezení pohybu žadatelů o azyl.

Visegrádu se nelíbí záměr s Frontexem

„Jsme rozhodnuti dosáhnout snížení počtu nelegálních příchodů do Evropské unie, a to zejména posílením vnější ochrany hranic, společnými a sladěnými azylovými postupy a zintenzivněním spolupráce s tranzitními zeměmi a také se zeměmi původu (migrantů),“ citoval Reuters z připravovaného dokumentu. Agentura poznamenala, že je to návrh, takže konečný text může mít odlišnou podobu.

Podle Babiše stojí za odmítavým postojem Visegrádu mj. posilování pohraniční agentury EU Frontex. To by podle něj nemělo spočívat jen v navyšování počtu pracovníků, ale i ve změně kompetencí. „Přece není možné dávat Frontexu stovky milionů eur jen proto, že dělá statistiku ilegálních migrantů, místo toho, aby bojovali proti pašerákům,“ řekl Babiš.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 20 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 9 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 12 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.