Marihuana nesnižuje dopady užívání tvrdých drog. Ukázal to výzkum, který trval dvacet let

O marihuaně se někdy mluví jako o droze, která by mohla nahrazovat užívání silnějších návykových látek, které způsobují mnohem závažnější problémy. Teď ale rozsáhlá studie ukázala, že se taková očekávání nemohou naplnit – marihuana totiž takhle nefunguje.

Tento poznatek vychází z australské studie, které zkoumala data za dvacet let užívání marihuany a opioidů. Její autoři tvrdí, že nenašli žádné důkazy, které by prokazovaly účinnost marihuany ve snižování spotřeby nelegálních opioidů. Proto nemůže fungovat jako účinná dlouhodobá metoda snižování škod u osob s poruchami způsobenými užíváním tvrdých drog.

Studie, která vyšla v odborném časopise American Journal of Psychiatry, je výjimečná v tom, že nejde jen o prostou analýzu dat z nějakých veřejných databází (byť i to je v mnoha výzkumech důležité a užitečné). Její autoři sledovali v letech 2001 až 2022 skupinu 615 lidí závislých na heroinu, kteří mnohdy užívali také marihuanu. Analýza nenašla žádné důkazy, že by měla konzumace měkké drogy nějaký vliv na omezení konzumace tvrdé drogy.

Opioidová krize

Užívání opioidů je v současnosti zodpovědné za více úmrtí a zdravotních postižení než u jakékoliv jiné nelegální drogy. Poruchy způsobené užíváním opioidů a konopí tvoří v Austrálii přibližně 77 procent všech poruch způsobených užíváním nelegálních drog.

Podle autorů se dají jejich výsledky shrnout docela jednoduše: lékaři i experti na veřejné zdraví by měli být opatrní, pokud se rozhodnou vsadit právě na marihuanu jako na zbraň, která by měla zmenšit problém problémového užívání opioidů. Tato měkká droga podle nich není vhodná jako potenciální strategie, která by pomohla zvládnout opioidovou krizi.

Problém je v  Austrálii spíš teoretický, ale například ve Spojených státech mají některé státy programy, které pacientům umožňují nahradit opioidy právě marihuanou. A kanadská vláda zase v současné době přezkoumává zákon o konopí v souvislosti s léčebným konopím pro závislé na opioidech.

Australská studie ukazuje, že přinejmenším v této zemi taková strategie nefunguje. Je samozřejmě možné, že v jiných státech mají vliv nějaké specifické podmínky, které v Austrálii neexistují. Ale statistická metoda, kterou vědci použili, analyzovala všechny běžné faktory a byla schopná sledovat změny v užívání látek v průběhu času.

„Naše šetření ukazuje, že užívání konopí je v této populaci stále běžné, ale přitom nemusí být účinnou dlouhodobou strategií pro snížení užívání opioidů,“ říká hlavní autor Jack Wilson ze Sydneyské univerzity. „Existují tvrzení, že konopí může pomoci snížit užívání opioidů nebo pomoci lidem s poruchami způsobenými užíváním opioidů. Je ale zásadní si uvědomit, že tyto studie zkoumají krátkodobý dopad a zaměřují se spíše na léčbu chronické bolesti a zvládání bolesti než na úroveň užívání opioidů v jiných souvislostech.“

Dalším klíčovým zjištěním bylo, že užívání marihuany je mezi osobami s poruchou způsobenou užíváním opioidů běžné, a proto musí existovat klinické služby, které nabídnou další podporu lidem, kteří by chtěli užívání marihuany omezit.

„Poruchy způsobené užíváním opioidů jsou komplexní a je nepravděpodobné, že by je vyřešila jediná léčba,“ dodává Wilson. „Nejlepším způsobem, jak je podpořit, jsou holistické přístupy založené na důkazech, které se dívají na širší souvislosti a zahrnují fyzickou, psychologickou a farmakoterapeutickou léčbu.“ 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 47 mminutami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 3 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 4 hhodinami

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
před 22 hhodinami

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
před 22 hhodinami

Spinosauři ronili extra slané slzy, naznačuje nová studie

Spinosauři byli nejdelší masožraví dinosauři v dějinách. Bezpečně se ví o čtrnáctimetrových exemplářích, ale spekuluje se i osmnáctimetrových. Přitom ale tito obří vážili jen dvě třetiny toho, co menší tyranosauři. Vědci teď popsali o těchto pravěkých predátorech nové informace.
včera v 13:52

Supermasivní černé díry by mohly být otesánci i porodnice v jednom

Černé díry bývají popisovány jako hinduistický bůh Šiva, tedy jako ničitelé. Nový výzkum ale odhaluje, že by mohly mít, stejně jako toto božstvo, i další aspekt, a to ten tvořivý.
včera v 13:13

Evropské stromy se pokoušejí drasticky adaptovat na teplejší svět, zabíjejí se tím

Kdysi majestátní dub v jednom z francouzských lesů je dnes prakticky mrtvý. Po opakovaných vlnách veder zastavil své životní funkce, aby šetřil vodu, a pomalu hyne. Jde o jeden z mnoha stromů v evropských lesích, které volí drastické a často smrtící metody přežití tváří v tvář zhoršujícím se vlnám veder a sucha souvisejících se změnou klimatu, napsala agentura AFP.
včera v 11:14
Načítání...