Nová mapa Mléčné dráhy ukazuje miliardy objektů. Včetně těch doposud skrytých

Obří katalog Mléčné dráhy si nyní může prohlédnout úplně každý. Díky novému výzkumu obsahuje rekordní množství objektů, které se v naší domovské galaxii nacházejí – poprvé i ty skryté za temnými mračny.

Mezinárodní tým astronomů zveřejnil rozsáhlý průzkum Mléčné dráhy. Výsledkem je katalog tohoto kosmického objektu, jenž je i domovem lidstva. Tento nový soubor dat obsahuje 3,32 miliardy nebeských objektů, což z něj dělá nejrozsáhlejší katalog tohoto druhu. Data vědci získali z kamery Dark Energy Camera, postavené americkým ministerstvem energetiky, na Meziamerické observatoři Cerro Tololo v Chile. 

Galaxie Mléčná dráha obsahuje stovky miliard hvězd, zářící oblasti, kde se rodí nové hvězdy – ale také obří oblasti skryté pod temnými oblaky prachu a plynu. Je tak masivní, že se stále ještě nepodařilo ji precizně popsat – ale nově zveřejněný soubor astronomických dat Dark Energy Camera Plane Survey (DECaPS2) je k takovému popisu zatím nejblíž.

Práce trvala dva roky a přinesla vědcům více než 10 terabytů dat. Jejich analýza pak ukázala víc než 3,32 miliardy objektů.  Astronomové i veřejnost si mohou obrazový soubor dat prohlédnout zde a ponořit se díky němu do hlubin Mléčné dráhy.

Kosmický kronikář

Do hlubin a tím pádem i do minulosti vesmíru se jako mechanický kronikář podíval přístroj DECam (Dark Energy Camera) na čtyřmetrovém dalekohledu Víctora M. Blanca na Cerro Tololo Inter-American Observatory. Tato soustava mezinárodních astronomických dalekohledů se nachází v Chile v nadmořské výšce asi 2200 metrů. Odtamtud má přístroj nerušený výhled na jižní část oblohy. 

Katalog ukazuje, že většina hvězd a prachu v Mléčné dráze se nachází v jejím disku – jasném pásu táhnoucím se galaxií – ve kterém leží spirální ramena. Toto množství hvězd a prachu sice vytváří krásné snímky, ale zároveň činí pozorování roviny Galaxie pro vědce dost náročným.

Tmavé mraky prachu, které se táhnou galaxií, totiž pohlcují světlo hvězd a zcela skrývají slabší hvězdy. Světlo z rozptýlených mlhovin ruší jakékoli pokusy o měření jasnosti jednotlivých objektů.

Dalším problémem je obrovské množství hvězd, které se na snímku mohou překrývat a znesnadňují tak oddělit jednotlivé hvězdy od jejich sousedů.

Přes všechny tyto problémy dokázali astronomové nahlédnout za velkou část prachu pohlcujícího světlo. Vědci také použili inovativní přístup ke zpracování dat, který jim umožnil lépe předpovědět pozadí za každou hvězdou. To pomohlo zmírnit vliv mlhovin a přeplněných hvězdných polí na tak velkých astronomických snímcích a zajistit, že výsledný katalog zpracovaných dat bude přesnější. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
před 2 hhodinami

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
před 21 hhodinami

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
před 22 hhodinami

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
před 23 hhodinami

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
včera v 09:29

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
včera v 06:00

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.