Více než 40 procent lidí s koronavirem o nákaze neví, ukazuje německá studie

Více než 40 procent lidí infikovaných koronavirem o nákaze neví. Zjistili to vědci z univerzitního lékařského centra v německé Mohuči. Kvůli studii zkoumali nákazu v západoněmeckém městě a v sousedním okrese Mohuč-Bingen.

Ke každým deseti lidem, kteří byli evidováni jako nakažení, je třeba připočíst zhruba osm dalších osob, které byly nakažené a nevěděly o tom, řekl koordinátor studie Philipp Wild. Muži byli častěji (44,2 procenta) nevědomě infikováni virem SARS-CoV-2 než ženy (40,6 procenta), uvedl vědec.

Studie se od října 2020 do konce června 2021 zúčastnilo přibližně 10 520 osob ve věku 25 až 88 let z Mohuče a okresu Mohuč-Bingen. Výsledky jsou podle Wilda pro tuto oblast reprezentativní. Studie, která zatím nebyla publikována ve vědeckém časopise, navazuje na takzvanou Gutenbergovu zdravotní studii.

Problém s testy

Nová studie předpokládá, že od října 2020 do začátku července 2021 se novým koronavirem ve zkoumané oblasti nakazilo přibližně 6,3 procenta osob. Institut Roberta Kocha, který má v Německu monitorování epidemie na starost, zaznamenal během celého pandemického období od konce ledna 2020 do tohoto úterý v celém Německu přibližně 4,5 procenta osob s potvrzenou nákazkou virem SARS-CoV-2.

Vědci vycházeli ve studii z několika druhů testů; u těch protilátkových se ale ukázalo, že jsou značně nespolehlivé –⁠ část totiž neumí odhalit všechny protilátky. Aby tuto slabinu eliminovali, použili ve studii další typ protilátkového testu, díky kterému našli důkazy o prodělané nemoci u dalších osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 4 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 6 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 8 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...