Zima jeden stupeň pod průměrem už u korálů v Rudém moři vyvolává stres, ukázal výzkum

Korálové útesy na severu Rudého moře jsou citlivé na ochlazení vody. Poukázal na to nový experiment, který zveřejnil časopis PeerJ. Podle vědců se navíc ukázalo, že zmíněné organismy žijí nyní v podmínkách, které se nacházejí těsně nad jejich minimální teplotní hranicí.

Korálové útesy jsou jedním z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů na světě. Ty v severním Rudém moři a Akabském zálivu jsou navíc výjimečné svou nečekanou odolností vůči zvyšujícím se teplotám vody.

Změna klimatu se však podle předpovědí může projevovat také určitou proměnlivostí počasí. Výjimkou nebudou ani extrémně chladná období. Právě oblast Rudého moře podle některých odborníků vstupuje do chladnější fáze. 

Z toho důvodu izraelští vědci provedli experiment, který zkoumal vliv neobvykle chladné zimy na korály z Akabského zálivu. Tým došel k závěru, že zima, která je o pouhý jeden stupeň Celsia pod průměrem, vede u korálů k fyziologické stresové reakci. To znamená, že koráli v Akabském zálivu žijí v současnosti na své spodní teplotní hranici. 

Existující naděje

„I když jsme opakovaně prokázali vysokou teplotní toleranci korálů na mělkých útesech u Eilatu, chtěli jsme ověřit možnost, že tato vlastnost je vykoupená citlivostí na chlad,“ uvedla  podle serveru EurekAlert! jedna z autorek studie Jessica Bellworthyová z Bar Ilanovy univerzity.

 „Skutečně jsme zjistili, že vystavení období studené vody způsobuje fyziologickou reakci podobnou bělení,“ dodala. Právě takzvané bělení korálů je v současnosti hlavní příčinou jejich úbytku.

Chladem otřesení korálové nicméně nezemřeli a poté, co se teplota vrátila k normálu, se opět zotavili. Následně je vědci vystavili dalšímu experimentu, a to podmínkám abnormálně horkého léta.

„Důležité zjištění bylo, že ani ti jedinci, kteří utrpěli zimní stres, při vysokých teplotách nadále nebělili,“ dodala Bellworthyová s tím, že se jedná o dobrou zprávu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 5 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 8 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 10 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 10 hhodinami
Načítání...