Laboratoře nezaznamenaly v letošní sezoně ani jediný případ chřipky

Laboratoře v Česku nezaznamenaly v uplynulé sezóně ani jeden případ viru chřipky. Vyplývá to ze zhodnocení chřipkové sezony 2020 až 2021, kterou vypracoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). Na snížení přenosu respiračních virů měly vliv především protiepidemická opatření přijatá kvůli pandemii covidu-19.

V loňské sezoně odborníci zaznamenali asi tři sta závažných případů chřipkové infekce, kdy museli být pacienti hospitalizováni na jednotce intenzivní péče. Z nich 58 infekci podlehlo. Kvůli chřipce či nachlazení šlo v minulé sezoně k lékaři 1,15 milionu lidí, tedy téměř 11 procent populace.

„V České republice v rámci sítě laboratoří spolupracujících s Národní referenční laboratoří pro chřipku a nechřipkové respirační viry nebyl v sezoně 2020 až 2021 zaznamenán jediný pozitivní záchyt viru chřipky,“ uvádí se ve zprávě, kterou vypracovala vedoucí laboratoře Helena Jiřincová a Jan Kynčl z oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ. To ale nemusí znamenat, že se v Česku chřipka nevyskytla.

Chřipka se přenáší podobným způsobem jako koronavirus, opatření přijatá s cílem snížit pandemii covidu-19 tedy vedla i k menšímu šíření jiných respiračních virů. V Česku je kvůli šíření covidu-19 omezeno shromažďování lidí, nařízeno nošení roušek či respirátorů, je zavřena část škol, obchodů a služeb a někteří lidé pracují z domova.

Covid změnil všechno

Pandemie covidu-19 měla podle zprávy vliv i na sběr dat o chřipce, protože lidé zřejmě při některých obtížích nevyhledali zdravotní péči. Ve srovnání s předchozími sezonami tak laboratoře dostaly k posouzení asi o pětinu méně vzorků.

Odborníci očekávají, že až se proti covidu-19 naočkuje velká část populace a život se vrátí k normálu, k běžným hodnotách se vrátí i výskyt chřipkových onemocnění. „Nadále nelze vyloučit možnou vysoce rizikovou kombinaci výskytu onemocnění covid-19 a chřipky,“ uvedli ve zprávě. I pro příští sezonu tedy doporučují očkování proti chřipce, obzvlášť lidem, kteří mají chronická onemocnění, a těm, kteří mají vysoké riziko komplikací při nákaze chřipkou.

Podobný trend byl v uplynulé sezoně v celé Evropě. Až do 14. týdne letošního roku bylo podle odborníků zachyceno jen asi osm set vzorků chřipky.

V sezoně na přelomu let 2018 a 2019 vyhledalo v Česku praktického lékaře s akutní respirační infekcí a chřipkou 996 tisíc lidí. Z toho 625 muselo být hospitalizováno na jednotce intenzivní péče a 195 z nich zemřelo. Lékaři odhadují, že každoročně s chřipkou souvisí zhruba patnáct set až dva tisíce úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled