Vědci připravili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu, výzkumu se účastnili i Češi

Nahrávám video

Mezinárodní vědecký tým, jehož členy byli i zástupci českobudějovického biologického centra a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, připravil účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu. Fungují jako okamžitá prevence i jako lék. Protilátky získali lékaři od lidí, kteří encefalitidu prodělali a měli největší imunitní odezvu. Uvedla to mluvčí českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR Daniela Procházková.

Projektu, který trval tři roky, se účastnil loňský laureát Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství Charles Rice. Studii zahájili vědci s lékaři sledováním 140 pacientů z jižních Čech, kteří prodělali klíšťovou encefalitidu a měli nejkvalitnější protilátky. Vzorky jejich krve následně putovaly na Rockefellerovu univerzitu do USA, kde virologové protilátky podrobili detailním analýzám.

„Na této fázi výzkumu se podílel i Rice. Pro testování připravil takzvané pseudoviry, což jsou virové částice, které mají stejné strukturní vlastnosti jako viry klíšťové encefalitidy, ale nejsou infekční,“ řekl vedoucí českého virologického týmu Daniel Růžek.

Dalším účastníkem projektu byla českobudějovická nemocnice. Z jejího infekčního oddělení vybrali američtí vědci šest pacientů s největší imunitní odezvou, jejichž protilátky nejúčinněji zabíraly na virus klíšťové encefalitidy.

„Tyto pacienty jsme dobře znali, byli v naší péči v akutní fázi klíšťovky a i po propuštění z nemocnice jsme je sledovali v poradně našeho oddělení. Je zajímavé, že to nebyli pacienti s nejtěžším průběhem klíšťovky, přesto, jak někteří sami prohlásili, nechtěli by to prožít znovu a ani by to nepřáli nikomu jinému. Když jsme jim vysvětlili smysl studie, byli velice ochotní a nápomocní, každý věnoval půl litru krve. Právě díky jejich přispění může v budoucnu vzniknout preparát, který pomůže dalším nemocným,“ řekl primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle.

Nebezpečné onemocnění

Léčba klíšťové encefalitidy, nehnisavého zánětu mozkových blan nebo mozku, doposud není známa. Léčí se jen příznaky. V první fázi se objevují zvýšené teploty, únava, bolesti hlavy a svalstva a malátnost.

Po částečné úlevě ve druhé fázi nastupují nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, malátnost a vysoké teploty. U některých pacientů je průběh onemocnění velmi vážný, infekce může skončit i smrtí.

Právě skončený projekt však připravil podklady k případné výrobě léků, které mohou sloužit jako prevence nebo mírnit průběh nemoci. Léky by vznikaly umělou výrobou protilátek získaných z krve zkoumaných pacientů. Průzkum zatím vědci provedli na myších. „Výzkumníci nyní hledají investory a partnery z farmaceutického průmyslu, kteří by zafinancovali a provedli klinické testy i u lidí,“ řekla Procházková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO žádá informace o výskytu moru v Rusku. Podle Moskvy epidemie nehrozí

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala ruské úřady o informace ohledně zpráv médií, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. Ruský úřad pro ochranu spotřebitelů Rospotrebnadzor ve středu uvedl, že obyvatelé Irkutské oblasti na Sibiři nečelí žádnému epidemickému nebezpečí.
12:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Schopnost přírody „vzpamatovat se“ značně přeceňujeme, varuje studie

Rozsáhlá analýza britských výzkumníků popsala, jakými způsoby rozmanitost přírody chrání člověka. A ukázala, jak složité je pro poškozené ekosystémy, jež lidem pomáhají k přežití, vrátit se k plné funkčnosti poté, co jsou nějak poškozené.
před 6 hhodinami

Snovačka a skákavka. Na jižní Moravě objevili dva v Česku dosud neznámé druhy pavouků

Přírodovědci z Masarykovy univerzity objevili skákavku Attulus inexpectus na slanisku Trkmane-Rybníčky u Rakvic a vzácnou snovačku Crustulina sticta na Kosteliskách u Dubňan.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
11:55Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Vanilin by mohl pomoci při léčbě chronických ran, ukazuje studie

Vanilin má výrazné antioxidační, protizánětlivé a antibakteriální účinky, díky nimž by mohl být slibnou složkou přípravků určených k hojení ran. Vyplývá to ze studie výzkumného týmu z Laboratoře biomedicínské nanomechaniky Flindersovy univerzity v Austrálii, která byla zveřejněna v časopise International Journal of Pharmaceutics.
včera v 14:25‌‌

Trosky starověkého Týru přečkaly útoky, teď se k nim vracejí potápěči

Ve středomořských vodách u jiholibanonského města Súr (známého jako Týr či Týros) proplouvají potápěči kolem kamenných zdí, starověkých konstrukcí a potopené cesty. Jde o pozůstatky města, které kdysi stávalo nad vodou. S vratkým příměřím mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh se tak návštěvníci vracejí do míst známých troskami z dob starověkého Říma a ještě starší fénickou historií, píše agentura AP.
včera v 13:34‌‌

Nobelovu cenu za fyziku dostal Francis Halzen za výzkum neutrin v obří ledové kostce

Švédská akademie věd oznámila, že nositelem Nobelovy ceny za fyziku za letošní rok se stal belgicko-americký vědec Francis Halzen, který se věnuje výzkumu neutrin, kosmických částic, které dopadají na Zemi.
včeraAktualizovánovčera v 12:24‌‌

Whisky se má poprvé destilovat ve vesmíru, experiment začne v roce 2028

Whisky se má vůbec poprvé destilovat ve vesmíru. Experiment má zároveň ukázat, jak zrání nápoje ovlivní podmínky mimo zemskou atmosféru. Skotští a japonští experti plánují v roce 2028 vyslat do vesmíru družici se vzorky whisky a surovinami potřebnými k její výrobě. Na oběžné dráze Země by měla zůstat pět let.
včera v 08:00‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.