Sibiř vydala tělo pravěkého medvěda. Dochoval se i čumák

Pastevci sobů objevili na Sibiři nezvykle dobře zachovanou mumii medvěda jeskynního z doby ledové, oznámili vědci z univerzity v Jakutsku.

„Je zcela zachovaný, má všechny vnitřní orgány, dokonce i nos,“ přiblížila vědkyně Lena Grigorjevová ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku s tím, že jde o zcela ojedinělý nález dospělého jedince, u něhož se zachovaly i měkké tkáně. „Je to nesmírně důležitý objev pro celý svět,“ dodala.

V minulosti se vědcům povedlo objevit pouze kosti medvěda jeskynního. Předběžná analýza naznačuje, že nalezený medvěd žil před 22 tisíci až 39 500 lety. „Je nezbytné provést radiokarbonovou analýzu, abychom určili medvědovo přesné stáří,“ podotkl vědec Maxim Čeprasov ze stejné univerzity.

Sibiř taje a vydává svá tajemství

Pastevci mumii medvěda jeskynního, jenž vyhynul před 15 tisíci lety, objevili na Velkém Ljachovském ostrově, jenž je součástí Novosibiřských ostrovů nacházejících se v Severním ledovém oceánu.

Zhruba ve stejné době se podle univerzity našla na jiném místě, na pevnině v Jakutsku, rovněž dobře zachovalá mumie medvíděte.

Ruský Dálný východ v posledních letech vydal mnohé mumie prehistorických zvířat. Nálezům napomáhá i tání věčné zmrzlé půdy vlivem klimatických změn. Vědci tam v uplynulých letech objevili mamuty, nosorožce srstnaté, několik prehistorických štěňat nebo mláďata lva jeskynního.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 20 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 21 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
včera v 10:03

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...